Washington, D.C. - Když se mluví o duševním zdraví amerického prezidenta, mnozí dotaz automaticky označí za neslušný, drzý nebo za politickou provokaci. K jeho hodnocení je nezbytné odborné osobní vyšetření.
Jenže nejen laici, ale právě už i profesionálové - psychologové a psychiatři - se zcela otevřeně ptají: Je Donald Trump příčetný?
Třicet pět amerických psychologů, psychiatrů a sociálních pracovníků podepsalo dopis, který minulý týden vyšel v americkém listu The New York Times.
"Slova a činy pana Trumpa ukazují neschopnost tolerovat jiné názory než jeho vlastní, což vede k návalům zloby. Jeho slova a chování naznačují zásadní neschopnost empatie. Jednotlivci s těmito rysy překrucují realitu, aby vyhovovala jejich psychologickému nastavení, útočí na fakta a na ty, kteří je prezentují (novináři, vědci)," stojí v prohlášení.
Zmíněný dopis ale není jediný. Jiný se objevil už loni v listopadu, po Trumpově vítězství ve volbách. Tehdy trojice profesorek psychiatrie (z Harvard Medical School a z University of California) zaslala do Bílého domu dopis, který posléze zveřejnil web Huffington Post.
Psychopati v politice škodí zdraví
"Psychopati v čele společnosti jsou příznakem celkové choroby společenského systému, selháním samočisticích demokratických mechanizmů. Pouhé odstranění psychopatů při volbách nestačí. Aby se systém uzdravil, je potřeba posílit imunitu - budovat občanskou společnost."
"Píšeme, abychom vyjádřily vážnou obavu ohledně mentálního stavu zvoleného prezidenta. Jeho široce zaznamenané symptomy mentální nestability - zahrnující grandióznost, impulzivnost, hypersenzitivitu vůči sebemenší kritice a zjevnou neschopnost rozlišovat mezi fantazií a realitou - nás vedou k pochybám o jeho způsobilosti pro obrovskou zodpovědnost úřadu," stálo v upozornění, které přišlo tehdejšímu prezidentovi Baracku Obamovi.
Podle jeho autorek by bylo žádoucí, aby se Donald Trump podrobil "lékařskému a neuropsychiatrickému vyšetření nezávislým znaleckým týmem".
Tři chyby? Naopak:Triumf!
Nestalo se. Donald Trump má za sebou první měsíc v úřadě. A třeba jen minulý týden byl bohatý na neobvyklá slova i činy.
Minulé pondělí rezignoval Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn. I podle konzervativních amerických komentátorů šlo o naprostý debakl Bílého domu.
O dva dny později stáhl svoji kandidaturu na ministra práce Andrew Puzder. Což byla pro Trumpův tým další prohra. V Senátu by nezískal ani dost republikánských hlasů.
Za třetí Bílý dům oznámil, že se nebude dále soudit ve věci prezidentova "antiimigračního výnosu", ale že připraví jeho nové znění. I to může být vnímáno jako porážka. Bílý dům tím přiznal, že původní verdikt byl tak "špatně připravený", že nemá cenu jej obhajovat.
Tři prohry v jednom týdnu. Donald Trump nicméně svolal tiskovou konferenci, na které vyhlásil, že jeho administrativa šlape "jako dobře vyladěný stroj".
Zároveň se už poněkolikáté pochlubil, že jeho volební vítězství počtem volitelů překonalo všechny předchozí prezidenty od dob Ronalda Reagana.
Reportér americké stanice CNN mu však na místě dokázal, že to není pravda - George H. W. Bush v roce 1988 a Barack Obama v letech 2008 a 2012 vyhráli přesvědčivěji. Trump na to odvětil: "Takové jsem dostal informace. Prostě jsem je viděl. Bylo to velmi podstatné vítězství. Souhlasil byste s tím?"
A okamžitě povýšil stanici CNN z "fake news" na "very fake news" (falešné a velmi falešné zprávy - pozn. red.). Ve svém následném vzkazu na Twitteru označil údajně falešná média za "nepřítele amerického lidu".
The FAKE NEWS media (failing @nytimes, @NBCNews, @ABC, @CBS, @CNN) is not my enemy, it is the enemy of the American People!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) February 17, 2017
V sobotu Trump odjel na Floridu, aby na shromáždění s voliči vykreslil hrozbu terorismu v Evropě. "Podívejte se, co se stalo minulou noc ve Švédsku!" varoval prezident.
Když se ukázalo, že ani ve Švédsku nemají ponětí, o čem americký prezident mluvil, a že k žádnému takovému útoku v zemi nedošlo, Trump na Twitteru vysvětlil, že šlo údajně o příběh, který zahlédl v televizi FOX News. Konkrétně reportáž o imigrantech, doprovázenou záběry na rozbitá okna.
Diagnóza na dálku: maligní narcismus
Je to normální? Například klinický psycholog John D. Gartner z Baltimoru si to nemyslí.
Jeho petici za odvolání Donalda Trumpa zatím podepsalo na webu Change.org přes 25 tisíc lidí. Důvodem má být, že pro "vážnou duševní nemoc" prý není schopen vykonávat prezidentský úřad.
Podle Gartnera, který se specializuje na poruchy osobnosti, Trump trpí "maligním narcismem". To se kromě jiného projevuje asociálním chováním, agresivitou, paranoií a sadismem.
V případě Gartnera, který v minulosti vydal knihu o psychickém stavu Billa Clintona, je však pravděpodobné, že si chce udělat dobrou reklamu pro svůj příští titul.
Mnozí odborníci navíc z principu odmítají, aby se jejich kolegové takto na dálku vyslovovali o něčím duševním zdraví - tím méně o prezidentovi.
"Naprostá hovadina"
"Jde o naprostou hovadinu," odmítá Gartnerovu petici i "diagnózu" psychiatr Allen Frances. Ten napsal kapitolu o poruchách osobnosti do amerického odborného manuálu psychických onemocnění (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders).
Podle Francese jeho kolegové porušují profesní pravidla Americké psychiatrické asociace (A.P.A.). Napsal to do listu New York Times v reakci na výše zmíněný dopis pětatřiceti psychologů.
Jde o takzvané Goldwaterovo pravidlo, pojmenované po senátorovi Barrym Goldwaterovi, který byl v prezidentských volbách v roce 1964 kandidátem republikánů. Členové A.P.A. se tehdy zúčastnili veřejné ankety o Goldwaterově duševním zdraví. Mnozí jej označili za paranoidního, psychotického či megalomaniakálního, někteří dokonce za schizofrenika.
Volby sice Goldwater prohrál, ale s A.P.A. se následně úspěšně soudil. A v roce 1973 tak asociace přijala pravidlo, podle kterého je neetické, aby psychiatři veřejně diagnostikovali duševní poruchy lidem, které osobně nevyšetřili a od nichž nemají souhlas.
Trump, urážka duševně nemocných
Francesovo odmítnutí, aby se hodnotil Trumpův stav, obsahuje ale ještě jeden postřeh.
Označovat Donalda Trumpa za duševně chorého je prý "stigmatizující urážkou" pro lidi, kteří opravdu trpí psychickým onemocněním. Ti se podle Francese "vesměs dobře chovají a jsou dobrosrdeční", což "pan Trump ani jedno není".
Profesor klinické psychiatrie z Weill Cornell Medical College Richard Friedman pak upozorňuje ještě na jinou věc. "I když třeba stanovíme, že prezident trpí duševní poruchou, tak to ještě nic moc neříká o jeho způsobilosti vykonávat úřad. Koneckonců Abraham Lincoln trpěl silnými depresemi. Theodore Roosevelt byl pravděpodobně bipolární. Ulysses S. Grant byl alkoholik," napsal Friedman pro New York Times.
Zmiňuje tak studii, podle které by 18 z 37 prvních prezidentů USA splnilo kritéria duševní poruchy.
Podle Friedmana je tu navíc ještě další důvod, proč by psychiatři neměli takto "nálepkovat" politiky: defektní chování nemusí odrážet psychickou poruchu. "Faktem je, že obyčejná lidská hrubost či nekompetentnost jsou mnohem obvyklejšími jevy než duševní nemoc," upozorňuje profesor.
Prst na jaderné spoušti
Svým historickým odkazem na předchozí prezidenty se však doktor Friedman dotkl zřejmě nejvážnějšího aspektu. Prezident USA má jako vrchní velitel amerických ozbrojených sil i pravomoc vydat rozkaz k použití nukleárních zbraní.
V roce 1974, kdy se Richard Nixon hroutil pod tíhou aféry Watergate, začal americký prezident těžce pít. Už i jeho ministr obrany James Schlesinger se tehdy obával Nixonovy narůstající emoční lability. Nařídil proto, aby případný "nukleární" rozkaz podléhal jeho vlastnímu schválení, případně souhlasu ministra zahraničí Henryho Kissingera.
Podle historika Erica Schlossera, který napsal knihu Command and Control o vývoji amerických jaderných zbraní, ministr obrany k takovému opatření sice neměl pravomoc, ale vzhledem k okolnostem "to byl dobrý nápad".
