S rozšířením NATO dal Biden na Havla. Chce víc spolupráce, Evropa si polepší

Daniel Anýž Daniel Anýž
2. 1. 2021 13:55
Evropští představitelé se už nemohou dočkat, až se nový americký prezident Joe Biden 20. ledna ujme Bílého domu. Po Donaldu Trumpovi, který Evropskou unii považoval za "soupeře", věří v obnovení transatlantického partnerství. Spolupráce USA a EU ovšem nebude ani za Bidena zdaleka bez problémů, ukazuje analýza očekávaných "amerických" událostí v roce 2021.
Joe Biden.
Joe Biden. | Foto: Reuters

Z hlediska Evropské unie to bude v každém případě změna k lepšímu. Donald Trump unii v podstatě vyhlásil obchodní válku. Uvalil cla na dovoz hliníku a oceli z Evropy a Německu hrozil potenciálně devastujícími cly na dovoz aut do USA, což by citelně dopadlo i na českou ekonomiku.

Trump také vyhrožoval odchodem Američanů z NATO a spojence vesměs využíval jako nástroje k uskutečnění své unilaterální politiky v duchu hesla "Amerika na prvním místě".

Ve srovnání s tím vším je příchod Joea Bidena vnímán s úlevou a nadějemi. V řadě důležitých témat Biden už předem potvrdil návrat Američanů k mezinárodní spolupráci. Vyhlásil například, že "Amerika je zpět, aby zasedla do čela spojeneckého stolu". 

Okamžitě po jeho nástupu do Bílého domu se USA vrátí k pařížské klimatické dohodě, kterou Trump vypověděl. Biden také skrečuje Trumpem zahájený proces amerického odchodu ze Světové zdravotnické organizace (WHO) a naopak spustí návrat USA do Rady OSN pro lidská práva.

Biden chce rovněž co nejdříve, v prvních 100 dnech po nástupu do úřadu, uspořádat globální "summit demokracií" k řešení nejnaléhavějších globálních problémů. A zatímco první Trumpova cesta v úřadě prezidenta vedla do Saúdské Arábie, Biden se vypraví do Bruselu, kde bude jeho hlavním cílem sídlo Severoatlantické aliance.

Klíčová návštěva na Pražském hradě

Nový americký prezident a klíčoví lidé jeho zahraničního týmu budou v Evropě přivítáni jako "staří známí". Nastupující ministr zahraničí USA Antony Blinken studoval ve Francii, jeho otec byl velvyslancem v Budapešti. Blinken začal svoji diplomatickou kariéru už v administrativě Billa Clintona.

A především sám Biden, který byl dlouhá léta vlivným členem zahraničního výboru Senátu a osm let byl viceprezidentem v Bílém domě Baracka Obamy, se v minulosti zásadně podílel na tvorbě americké politiky vůči Evropě.

Jako senátor měl Biden velkou zásluhu na rozšíření NATO o Česko, Polsko a Maďarsko. V březnu 1997 osobně navštívil všechny tři země, aby se přesvědčil o jejich postojích. Rozhodující bylo podle jeho tehdejšího poradce Michaela Haltzela pražské setkání s českým prezidentem Václavem Havlem, který na Bidena apeloval, že rozšíření, "integrace euroatlantické oblasti", je i v zájmu Spojených států.

"Pokud by mu tehdy na Pražském hradě Havel řekl, že přijetí do aliance je sice v pořádku, ale vlastně na něm tolik nezáleží, asi by žádné rozšíření nebylo," vzpomínal Haltzel v roce 2008 v rozhovoru s českým novinářem Danielem Kaiserem.

Po návratu ze svého středoevropského turné Biden v roce 1997 přesvědčil své demokratické kolegy v Senátu, aby souhlasili s rozšířením NATO. A podle poradce Haltzela mu Biden později řekl, že ze všech zahraničních státníků, s nimiž se během své kariéry senátora setkal, na něho největší dojem udělali exprezident Jihoafrické republiky Nelson Mandela a Václav Havel.

Jako Obamův viceprezident se Biden vrátil do Česka v říjnu 2009. Tehdy ovšem přijel do Prahy vysvětlit, proč Obamova administrativa přehodnotila projekt americké protiraketové obrany v Česku a Polsku. Biden tehdy vyzval Čechy, aby "se stali spíše partnery než chráněnci USA".

V Praze to bylo vnímáno jako ochladnutí zájmu Obamova Bílého domu o střední Evropu. Biden ovšem v Praze zároveň lobboval právě za americké zájmy, když v souvislosti s tehdejším tendrem na rozšíření Jaderné elektrárny Temelín varoval před Ruskem. "Chcete-li se odstřihnout od Ruska, obraťte se na Westinghouse," řekl tehdejšímu českému premiérovi Janu Fischerovi.

"Líbánky" Bidena s EU brzy skončí

Nejen pro Česko, ale obecně pro Evropskou unii je to upozornění, že i přes obecný návrat ke spolupráci a lepším vztahům, než měli Evropané s Trumpovou administrativou, nebude jednání s USA ani za prezidenta Bidena bez problémů.

Biden i evropští spojenci vědí, že brzy přijdou na řadu témata, kde se už shoda bude hledat obtížněji. Úvodní "líbánky" mezi Evropou a Bidenovou administrativou se změní ve střízlivý vztah, ve kterém si obě strany budou tvrdě hájit své zájmy.

"Většina Evropanů si je vědoma, že navzdory novinovým titulkům o evropském nadšení z Bidena jsou mezi Spojenými státy a Evropou nadále podstatné rozdíly v jejich zájmech. A to nezmizí," uvedl například Wess Mitchell, který byl v prvních dvou letech Trumpovy vlády šéfem evropské sekce na ministerstvu zahraničí USA, pro deník Washington Post

Na jednacím stole bude politika vůči Rusku a Číně, možné jednání s Íránem o obnovení kontroly jeho jaderného programu a také obchodní dohody USA se světem. To jsou všechno oblasti, kde bude potřeba sladit někdy méně, jindy ovšem dosti výrazně odlišné pohledy USA a EU.

Například ohledně obchodních pravidel a regulací, kde Evropská unie bude trvat na digitální dani, kterou by chtěla uvalit na americké internetové giganty, jako je třeba Google. Tomu se bude Bidenova administrativa bránit stejně tvrdě, jako to odmítal Trump. Bidenův Bílý dům pak na oplátku asi nebude spěchat se zrušením výše zmíněných Trumpových cel na dovoz evropského hliníku a oceli do USA.

Na rozdíl od Trumpa považuje Biden NATO za "nedotknutelné", spojenci ale pořád musí počítat s tím, že tlak Washingtonu na plnění aliančních závazků bude pokračovat. A jestliže Trump tvrdě postupoval proti projektu plynovodu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska pod mořem k německým břehům, tak u Bidena lze maximálně očekávat diplomatičtější jazyk.

Na zásadním americkém nesouhlasu, který bude i nadále kalit vztahy mezi Washingtonem a Berlínem, to ale nic nezmění. Což už také přímo souvisí s postojem zemí středoevropského Visegrádu k nové Bidenově administrativě.

Česko si polepší, Polsko zůstane na svém

Česko se nejen ohledně projektu Nord Stream 2, ale obecně ve vztahu k Trumpově administrativě snažilo balancovat mezi odmítavým postojem Bruselu a vlastní, o něco vstřícnější politikou. Nyní bude mít česká diplomacie snadnější úlohu, ve většině věcí se budou české zájmy překrývat s politikou Evropské unie, především s postoji její nejsilnější ekonomiky Německa.

V nové situaci bude Polsko, který bylo Trumpovým nejsilnějším spojencem, podle některých analytiků dokonce "trojským koněm" uvnitř Evropské unie. Konkrétně ohledně projektu Nord Stream 2 stálo proti Německu, bezvýhradně na Trumpově straně.

S Bidenovou administrativou bude mít současná polská vláda vztah o poznání chladnější. Varšava si však za každé americké administrativy hlídá, aby neztratila bezpečnostní záruky ze strany USA, a bude tak nyní spolupracovat i s demokratickým Bílým domem.

Maďarsko a tamní vláda Viktora Orbána musí patrně počítat se zhoršením vztahů. Kvůli své domácí politice měl Orbán problémy už s předchozí demokratickou administrativou Baracka Obamy a s Bidenem se tento kritický americký pohled vrátí.

Biden bude řešit domácí krize

Jedno obecné nedorozumění mezi nastupujícím Bílým domem prezidenta Bidena a Evropskou unií se však již ukázalo. Evropané jsou netrpěliví, chtějí co nejdříve řešit zásadní témata. Evropská komise už na konci listopadu vypracovala dokument, ve kterém Washingtonu nabídla například "úzkou spolupráci proti mocenským a ekonomickým ambicím Číny".

Biden to neodmítá, on sám vyhlásil, že chce vůči Pekingu postupovat v dohodě s evropskými partnery. Jenže Biden zároveň opakovaně zdůraznil, že jeho administrativa si chce nejdříve vzít dostatek času na zhodnocení dosavadní Trumpovy politiky, než stanoví svoji vlastní.

"Nebudu dělat žádná rychlá opatření. A nebudu ani předjímat své možnosti," uvedl Biden v polovině prosince pro list New York Times. Tato opatrnost nejen v politice vůči Pekingu, ale i v řadě dalších zahraničněpolitických otázkách je přímo podmíněna domácí situací, ve které Biden přebírá Spojené státy.

"Biden zdědí zemi uprostřed krizí," zdůraznila Ellen Laipsonová, ředitelka Mezinárodního bezpečnostního programu na George Mason University, pro deník Washington Post, že nastupující prezident bude ve vnitřní politice souběžně řešit hned několik nesmírně těžkých problémů.

Zaprvé to bude boj s epidemií koronaviru. Bidenova administrativa bude muset zajistit distribuci vakcíny proti covidu-19 po celých Spojených státech. Biden vyhlásil, že během prvních 100 dní v úřadě chce do "amerických paží naočkovat 100 milionů dávek vakcíny". Podle expertů je to na hranici proveditelnosti.

Bidenův Bílý dům navíc bude čelit velkým ekonomickým problémům. Podle údajů z poloviny prosince se v USA zvyšovala dlouhodobá nezaměstnanost. Týká se lidí, kteří přišli o práci loni na jaře v první vlně epidemie, a na podzim k nim přibyli další.

Bidenovou prioritou tak budou i opatření na pomoc americkému hospodářství Podle analýzy společnosti Moody´s Analytics americké ekonomice hrozí, že bez razantních stimulačních opatření by mohla v druhém čtvrtletí letošního roku upadnout do recese.

Trumpův temný odkaz

Pro prosazování nutných opatření bude mít Biden ale velmi oslabený politický mandát. Dosluhujícímu prezidentovi Trumpovi se totiž podařilo u velké části republikánských voličů zpochybnit legitimitu Bidenova vítězství v prezidentských volbách.

Tři čtvrtiny těchto voličů, což je až 60 milionů Američanů, věří Trumpovi, že volby byly zmanipulované a Biden vyhrál podvodem. A tento názor republikánské základny se promítá do postoje republikánských zákonodárců v Kongresu, kteří budou mít minimální zájem s prezidentem spolupracovat.

Pro Bidena tak bude klíčový výsledek dvou volebních soubojů ve státě Georgie, ve kterých se 5. ledna rozhodne, zda si republikáni udrží většinu v horní komoře Kongresu, tedy v Senátu. Pokud by se to republikánům podařilo, měl by Biden svázané ruce především v domácí politické agendě, Senát by mohl blokovat veškerou jeho legislativní agendu.

Biden by však byl výrazně omezen také v zahraniční agendě. Senát má i v této oblasti velké pravomoci, například musí ratifikovat mezistátní smlouvy a potvrzuje členy prezidentova kabinetu.

Pod kontrolou Kongresu bude Biden ohledně Íránu, kde by si Teherán přál - výměnou za návrat k dohodě o kontrole jeho jaderného programu - uvolnění amerických sankcí. Rovněž v jednání s Moskvou, se kterou by chtěl Biden prodloužit dohodu o kontrole jaderných zbraní Nový start, bude ve hře možné zmírnění sankcí vůči Rusku. V obou případech budou nejen republikáni, ale i demokraté Bidenovi hledět přes rameno.

Biden a klíčoví lidé jeho zahraničního týmu, nastupující ministr zahraničí Antony Blinken a poradce po národní bezpečnost Jake Sullivan, navíc v amerických médiích sami opakovaně zdůrazňují, že zahraniční politika USA musí odrážet zájmy obyčejných Američanů.

Jde o jasné přiznání, že některé aspekty zahraniční politiky Baracka Obamy, v jehož administrativě všichni tři působili, byly jedním z důvodů Trumpova vítězství ve volbách 2016.

Poučení z Obamových chyb

Biden a jeho tým teď signalizují, že se poučili. Vzkazují, že východiskem politiky vůči Číně musí být přednostní podpora amerických zaměstnavatelů a domácí výroby. Tento akcent, se kterým přišel Donald Trump, by měl být za Bidena ještě silnější.

Takřka bilion dolarů má jít do preferenčních nákupů amerického zboží a do amerického průmyslového průzkumu a vývoje. Daňově zvýhodněni mají být američtí zaměstnavatelé, kteří přemístí výrobu ze zámoří do USA.

V návaznosti na Trumpa bude Biden také pokračovat v utlumování "nekonečných válek", tedy dlouhých amerických vojenských angažmá v zámoří. Nejspíše dokončí Trumpem započaté stahování Američanů z Afghánistánu.

Biden chce sice zachovat silné vojenské kontingenty v Evropě, Japonsku a v Jižní Koreji. V jiných místech, na Blízkém východě či v Africe, by však podle něho Američané měli mít už jen výrazně menší "protiteroristické síly" v řádu jednoho, nejvýše dvou tisíc příslušníků.

Video: Vychladněme, ti druzí nejsou nepřátelé, řekl v projevu Biden

Nově zvolený prezident USA Joe Biden na pódium přiběhl a ve vítězném projevu vyzval k jednotě země. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 9 minutami

Klub pražských zastupitelů Spojených sil odvolal z funkce předsedy Pospíšila

Zastupitelé koaličních Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) v pátek odvolali z funkce předsedy zastupitelského klubu europoslance a šéfa pražské TOP 09 Jiřího Pospíšila. Důvodem je jeho časové zaneprázdnění. Ve funkci ho nahradil předseda magistrátního výboru pro dopravu Pavel Richter (TOP 09). Potvrdilo to několik zastupitelů Spojených sil. Pospíšil byl spolu s Hanou Kordovou Marvanovou (STAN) lídrem kandidátky Spojených sil ve volbách v roce 2018. Pospíšil rozhodnutí respektuje a nadále se bude věnovat pražské politice a výkonu mandátu zastupitele.

Pro odvolání Pospíšila hlasovalo sedm ze 13 zastupitelů Spojených sil. O možném odvolání mluvilo už několik týdnů a důvodem byla mimo jiné právě Pospíšilova vytíženost jako poslance v Evropském parlamentu, tak ve vedení pražské TOP 09. Klub na magistrátu ani zastupitelstvo Pospíšil neopouští.

"Respektuji rozhodnutí. Mám čisté svědomí a odcházím nezhrzen. V žádném případě neodcházím z pražské politiky a nadále se plně budu věnovat výkonu mandátu zastupitele," řekl Pospíšil. Důvody odvolání považuje za zástupné a za mocenský boj v klubu. "Dál to ale nechci rozvádět. Stál jsem spolu s Hanou Marvanovou u zrodu Spojených sil, což je úspěšný politický projekt, a dál budu naplňovat politický program," dodal. V metropoli má silnou podporu pražské TOP 09, proto neodstoupil v uplynulých týdnech sám, ale čekal na odvolání, řekl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy