Bagdád – Strach z fanatických islamistů řádících na východě Sýrie a západě Iráku spojuje dlouhodobé nepřátele.
Spojené státy i Írán připouštějí, že jejich společným zájmem je vytlačit bojovníky Islámského státu v Sýrii a Levantě (ISIL) z velkých iráckých měst.
ISIL, který zastává podobně extremistickou ideologii jako Al-Káida, ofenzívou minulý týden dobyl obrovské území v Iráku, včetně velkoměst Mosulu a Tikrítu.
Obavy z postupu několika tisícovek ozbrojenců na Bagdád se zatím nenaplňují. Naopak - irácká armáda se vzchopila k protiútoku a několik menších měst v neděli a v pondělí dostala zpět pod svou kontrolu.
Mezi americkými politiky, kteří jsou pro dočasné a taktické spojenectví s Teheránem, je i republikánský senátor a až dosud ostrý kritik íránského režimu Lindsey Graham.
"Musíme udělat vše pro to, aby tito povstalci neovládli Bagdád. Partnerství s Íránem mě nenaplňuje žádnou radostí. Ale je to jako když jsme za druhé světové války spolupracovali se Stalinem proti Hitlerovi," prohlásil Graham podle agentury Reuters.
Washington a Teherán spolu neudržují diplomatické vztahy od vítězství íránské revoluce v Íránu v roce 1979. Američané roky označují islámskou republiku za jednoho z největších iniciátorů terorismu ve světě a krizi ještě vyostřil spor o íránský jaderný program.
V posledních měsících však série rozhovorů mezi zástupci Íránu a mocností vedla k dohodě, která odvrátila – zatím – přímou americko-íránskou ozbrojenou konfrontaci.
Možnost spojenectví dvou nepřátel zmínil už na konci minulého týdne také íránský prezident Hasan Rúhání. Uvedl, že Írán zvažuje spolupráci s USA, pokud Američané prokáží vůli ke "konfrontaci s teroristickými skupinami".
Za teroristy Írán označuje sunnitské povstalce, kteří bojují proti převážně šíitské vládě v Bagdádu a proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi v Sýrii. Jeho režim a armádu tvoří hlavně alávité, kteří se hlásí také k šíitskému islámu.
Írán je největší šíitskou zemí a drží neoficiálně ochrannou ruku nad všemi šíity na Blízkém východě. V Iráku, Sýrii, Libanonu, na Bahrajnu.
Irácký premiér Núrí Málikí, Bašár Asad v Sýrii a libanonské šíitské hnutí Hizballáh jsou největšími spojenci Íránu.
Podle deníku Wall Street Journal v Iráku působí několik stovek příslušníků elitních íránských jednotek, takzvaných Revolučních gard. Irácké armádě a šíitským milicím pomáhají koordinovat obranu Bagdádu a části města Samarrá, kde se nachází posvátná šíitská mešita.
Íránci také prostřednictvím finanční pomoci, dodávkami zbraní a vysíláním vojenských expertů pomáhají Asadovi v Sýrii přežít povstání, které trvá už tři roky a vyžádalo si na 160 tisíc život.
Americký prezident Barack Obama zamítl vojenskou pomoc syrské opozici v obavách, že z dodávek zbraní a munice budou těžit hlavně extrémisté, jako je ISIL nebo organizace Fronta Al-Nusrá, přímo napojená na Al-Káidu (ISIL se s vedením Al-Káidy názorově rozešel).
V pátek Obama oznámil, že americké vojáky do Iráku nepošle, nevyloučil však letecké útoky na základny a konvoje ISIL. Dnes ministr zahraničí John Kerry potvrdil, že útoky bezpilotními letouny jsou variantou, kterou vláda zvažuje.
