Donbasem opět zní střelba. Ukrajinská vláda bojuje po demisi ministra o přežití

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 2. 2016 11:59
Na východě Ukrajiny se znovu rozhořely boje. Podle armády i separatistů byly nasazeny nasazeny i zbraně zakázané mírovými dohodami. Napjatá situace panuje i v Kyjevě, a to po oznámené demisi vlivného ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse. Dokonce se ozývá volání po nové vládě. Abromavičius svůj odchod zdůvodnil blokováním klíčových reformních zákonů a ukázal prstem na lidi z okruhu prezidenta Petra Porošenka, kteří se podle něj snaží do vlády dosadit své lidi s cílem odčerpávat peníze ze státních fondů.
Separatističtí bojovníci na letišti v Doněcku. Snímek z 12.ledna.
Separatističtí bojovníci na letišti v Doněcku. Snímek z 12.ledna. | Foto: Reuters

Kyjev/Doněck - Donbasem po týdnech relativního klidu opět zní střelba. Vyplývá to z prohlášení armády i povstaleckých velitelů. Znesvářené strany se navzdájem obviňují, že do akce byly nasazeny i těžké zbraně.

Silné boje se soustřeďují do okolí obce Zajceve, která leží severně od strategického města Horlivka ovládaného povstalci. Ukrajinský armádní analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že vzbouřenci do bojů nasadili obrněnou techniku a minomety ráže 120 milimetrů, které minské mírové dohody zakazují. Střelba je vedena i z velkorážných kulometů a granátometů.

Podle informací ze štábu separatistů se bojuje i v bezprostředním okolí Doněcku, zejména u obcí Pisky a Avdijivka. Vůdce samozvané "Doněcké lidové republiky" Alexandr Zacharčenko povstalecké agentuře DAN řekl, že intenzita ostřelování se v posledních dnech zvýšila desateronásobně.

"Provokují nás, abychom my zahájili palbu a porušili příměří," obvinil Zacharčenko velitele ukrajinské armády. Povstalecký vůdce přitom nařkl kontrolní misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), že viní Kyjev z porušování klidu zbraní jen velmi neochotně.

Napětí v Kyjevě

Ukrajinskou metropolí pro změnu začíná znít volání po nové vládě. Pro sestavení nové vlády, která by navrhla plán "ústupu od propasti", se vyslovil šéf parlamentu Volodymyr Hrojsman.

Reagoval na krizovou situaci, která v kabinetu vznikla po oznámené rezignaci vlivného ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse.

Premiér Arsenij Jaceňuk se podle kyjevských médií naopak snaží složení nynějšího kabinetu zachovat.

Kromě Abromavičiuse, který demisi zdůvodnil blokováním reforem a rozrůstající se korupcí, pohrozili v minulosti rezignací i ministři zdravotnictví, zemědělství a infrastruktury. Na čtvrtečním zasedání vlády ale své plány odvolali.

Podle agentury Reuters slíbili, že na svých postech setrvají, pokud se podaří reformy prosadit bez politického vměšování. Abromavičius se ale na schůzi vlády nedostavil.

Za nitky tahají prezidentovi lidé

Jaceňuk v parlamentu připustil, že poslanci mají právo jeho vládu odvolat.

"Máte ústavní právo hlasovat o nedůvěře vládě. Pokud získáte dost hlasů, čestně a hrdě předáme nové vládě pravomoci. Uděláte-li ale takový krok, bude to vaše odpovědnost," řekl. Dodal, že pokusí-li se poslanci o dílčí změnu ve složení kabinetu, celá vláda odstoupí.

Abromavičius označil za iniciátora protireformního tažení poslance Ihora Kononenka, blízkého spolupracovníka prezidenta Petra Porošenka a místopředsedu parlamentní skupiny hlavní vládní strany Blok Petra Porošenka.

Podle informací pátečního tisku se Kononenko funkce v parlamentní frakci dočasně vzdal, než se Abromavičiusovo obvinění prošetří. Bývalý ministr Kononenka obviňuje, že se snaží do vlády dosadit své lidi s cílem odčerpávat peníze ze státních fondů.

"Co se stalo, je katastrofou pro celou zemi," řekl novinářům poslanec Leonid Jemec z Jaceňukovy parlamentní strany Lidová fronta. "Jak můžeme teď diskutovat s našimi západními partnery, když ministr označí vůdce prezidentské parlamentní frakce za korupčníka? Kdo s námi teď bude jednat?" řekl poslanec.

Podlomená ukrajinská ekonomika je závislá na podpůrném programu, který sestavily Spojené státy, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Šéfka MMF Christine Lagardeová ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásila, že fond je vývojem situace na Ukrajině znepokojen. Změny v programu finanční podpory ale neoznámila.

"Pokud jsou ta (Abromavičiusova) obvinění podložená, je to nepochybně náznak, že protikorupční kroky, k nimž se vláda zavázala, zatím nefungují. Tyto kroky je ale třeba důsledně uplatňovat, neboť vláda není odpovědná jen ukrajinskému lidu, ale i mezinárodnímu společenství," řekla Lagardeová.

 

Právě se děje

Další zprávy