Bern/Jeruzalém - Dvojice Izraelců, potomků obětí holocaustu, má připravenou žalobu na švýcarskou vládu a banky, u kterých jejich rodiče uložili před druhou světovou válku svá jmění.
V přepočtu jde o 5 miliard korun, jež chtějí prostřednictvím amerického soudního systému získat zpátky.
Deník Haarec zveřejnil jen částečnou identitu mužů: jsou jimi pan Katz, a pan "S". "Pokoušeli jsme se s bankami a Švýcarskem vyjednávat. Oni nám ale lhali a podvedli nás," tvrdí Katz.
O ničem nevíme
Oba využívají služeb advokáta Rolandea Rotha, který se specializuje na mezinárodní právo a má zkušenosti s restitucemi lidí, kteří holocaustem prošli. Žaloby jsou namířené proti UBS, Credit Suisse a švýcarské vládě.
Katz tvrdí, že jeho matka Paulina Grunfeldová uložila před válkou do bank jeden a půl milionu dolarů, dále pak zlato, šperky a dva Picassovy a Monetovy obrazy. "Když se v roce 1948 do Curichu vrátila, vyhodili ji. Řekli jí, že o ničem nevědí a že musí přítomnost peněz dokázat," řekl Katz Haarecu.
Úspěšný nebyl ani sám Katz během 90. let. Jeho žádost byla odmítnuta. Banky se bránily: informace o bankovních účtech nemůžeme dohledat, protože mnohé záznamy byly po druhé světové válce zničeny.
Čísla účtů kolem krku
Podobnou zkušenost má i "S", píše izraelský deník. Narodil se do bohaté maďarské rodiny. V roce 1938 jeho rodiče uložili v Curichu necelé tři miliony dolarů. Těsně před zatčením maďarskými fašisty mu matka pověsila kolem krku lístek se všemi informacemi o bankovních účet.
Válku přežil a do Curichu se vydal poprvé v roce 1955. Z banky ho vyhodili. "Nikdo se se mnou nechtěl bavit," vzpomíná.
Banky prohlašují, že žádosti jsou bezpředmětné. O přítomnosti účtů totiž chybí důkazy. "Dokonce i americké soudy provedly rozsáhlé šetření. A žádosti opakovaně označily za nepodložené," reagovala UBS na tvrzení pana "S".
