Gaza - Hnutí Hamás už přes dva roky ovládá pásmo Gazy, když po volbách zlomilo odpor konkurenčního Fatahu.
Do stále větších konfliktů se ale dostává s novým protivníkem - organizací Džajš al-islám (Islámská armáda).
Toto hnutí lze ve stručnosti charakterizovat tak, že jde o ještě radikálnější islamisty než je Hamás.
Na konci září Gazou otřásaly těžké boje mezi policisty Hamásu a členy Islámské armády.
Hamás oblehl sídlo vůdce radikálů Mumtaze Daghmúše a při dlouhotrvající přestřelce zahynulo dvanáct lidí, včetně ročního chlapce. Sám vůdce Islámské armády byl těžce zraněn.
Muži z Hamásu v rozsáhlém komplexu, který patří rodovému klanu Daghmúšů, nalezl velké množství zbraní a výbušnin.
Nyní rebelové slibují pomstu a tedy další krveprolití.
"Máme právo na pomstu a toto právo bude naplněno," praví se v prohlášení skupiny.
Vyzvala také k tomu, aby Hamás vyhlásil v Gaze islámský stát s islámskými zákony. Dosavadní stav považuje Islámská armáda, jež se netají obdivem k Al-Káidě a Usámu bin Ládinovi, za neuspokojivý.
Hamas se naopak od Al-Káidy distancuje a zdůrazňuje, že s ní neudržuje žádné kontakty.
Členové této organizace v minulosti prosluli útoky proti internetovým kavárnám nebo obchodům nabízejícím filmy a hudbu.
Mají také na svědomí únos reportéra BBC Alana Johnstona, který loni v Gaze strávil v zajetí čtyři měsíce.
Jejich místní odpůrci je přirovnávají k Talibanu. Názory Islámské armády jsou příliš radikální i na Hamás.
"Chtějí tady lidem vnutit své naprosto extrémní ideály. To je pro nás nepřijatelné," tvrdí mluvčí Hamásu Samí Abú Zuhrí.
Hamás kontroluje pouze Gazu, Západní břeh Jordánu stále ovládá Fatah prezidenta Mahmúda Abbáse.
