Generál Šedivý: Putinův scénář vychází, Krym je zapomenut

Jan Gazdík Jan Gazdík
16. 4. 2014 14:40
Vše jde přesně podle plánu ruského prezidenta Vladimira Putina: Ukrajina slábne a svět zapomíná na okupaci Krymu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jiří Šedivý.
Letiště ve východoukrajinském Kramatorsku. (16. dubna 2014)
Letiště ve východoukrajinském Kramatorsku. (16. dubna 2014) | Foto: Reuters

Praha - Vše jde přesně podle plánu ruského prezidenta Vladimira Putina: Ukrajina slábne a svět zapomíná na okupaci Krymu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Jiří Šedivý, bývalý náčelník českého generálního štábu.

"Putin neplánuje další invazi. Ukrajinu chce jen rozpoltit a srazit na kolena," předpovídá armádní generál.

Aktuálně.cz: Opakuje se na východní Ukrajině pro Moskvu úspěšný scénář z Krymu? Zatím to tak - soudě podle špičkové výzbroje a výstroje separatistů - vypadá. Takhle přece nevypadají a nechovají se skupiny fanatických nacionalistů...

Jiří Šedivý: Já si ale přesto myslím, že nejde o vojáky. Podle všeho jde "jen" o profesní vojáky.

A.cz: A jaký je v tom rozdíl?

O ruském prezidentu Putinovi si, zvláště po okupaci Krymu, nedělejme iluze. V této chvíli by ale podle mě na Ukrajinu nepustil své vojáky. Zadělal by si tím na dost velký problém. Situace je na východě Ukrajiny už tak velmi vyhrocená. A profesní vojáci? Ti přece nemusí sloužit v armádě. V každém případě ale mají armádní výcvik. A podle všeho dost kvalitní výcvik.

A.cz: V případě Krymu ovšem Putin rovněž ujišťoval, že s "tou domobranou" nemá nic společného, aby se později ukázalo, že jde o ruské jednotky.

Jsme svědky dobře připraveného a promyšleného scénáře a prezident Putin si ho nepokazí tím, že na Ukrajinu pošle své vojáky. Pak by se dostal do velkých problémů.

Na Krymu byla ovšem ruská vojenská základna a žije tam i většina Rusů. Proto si tam Putin mohl dovolit téměř vše. Jenomže tohle na východní Ukrajině neplatí.

A.cz: No dobře. Jak ale věřit Putinovi, že tyhle separatisty neřídí opět ve skutečnosti Moskva?

Vliv na ně určitě má. Například prostřednictvím velitelů či poradců, kteří těm profesním vojákům-separatistům velí. Nejedná se ale o regulérní armádu, jakkoliv ti lidé mohli být vycvičeni v Rusku. Jsme svědky dobře připraveného a promyšleného scénáře a prezident Putin si ho nepokazí tím, že na Ukrajinu pošle své vojáky. Pak by se dostal do velkých problémů.

A.cz: Říkáte - vycvičeni v Rusku. A jaký je tedy rozdíl mezi těmito "profesními vojáky" a regulérní ruskou armádou?

V každém případě jde o provokatéry s vojenskou minulostí. Nejde o domobranu, ale o lidi, kteří byli připraveni k tomu, aby se na Ukrajině chovali přesně tak, jak se dnes chovají. Ale jak říkám - mohou tam být i armádní specialisté.

Bude ještě hůř?

A.cz: Shrňme si to. Kým vysláni? Kým připraveni?

Samozřejmě že Moskvou. Jejím hlavním cílem je destabilizovat Ukrajinu, aby se pozornost od Krymu přenesla jinam. A podle mě se to Putinovi docela daří. Vždyť o čem tu teď my dva spolu hovoříme? Krym vás už moc nezajímá.

A Moskva se tohoto scénáře bude držet tak dlouho, dokud veřejné mínění události na východě Ukrajiny natolik neovlivní, že už Krym nebude nikoho zajímat. Zcela převládnou obavy z vývoje situace na východě, a tedy i z hrozby rozsáhlého konfliktu. Krymský problém není pro svět až tolik citlivý, jako by bylo odtržení východních oblastí Ukrajiny. Ukrajinci byli sice vývojem na Krymu překvapeni, ale nebyli schopni nijak reagovat... a podle mě se s jeho odtržením začínají pomalu smiřovat.

Moskva se tohoto scénáře bude držet tak dlouho, dokud veřejné mínění události na východě Ukrajiny natolik neovlivní, že už Krym nebude nikoho zajímat. Zcela převládnou obavy z vývoje situace na východě, a tedy i z hrozby rozsáhlého konfliktu.

Něco podobného nepřipadá na východní Ukrajině v úvahu. To, co se tam dnes děje, je ale na druhé straně jen a jen kvůli Krymu. Pro mezinárodní společenství je teď hlavním a ústředním problémem celistvost Ukrajiny. Přesně podle scénáře Moskvy.

Putin podle mne situaci ještě vyhrotí, takže se blížíme bodu, kdy Krym zcela vymizí z hlavních zpráv a všichni budou nakonec rádi, že se poměry ve východní části Ukrajiny po nějakém čase (třeba i "zásluhou" Moskvy) uklidní.

A.cz: Od samého počátku jde tedy podle vás o pečlivě připravenou "hru" Moskvy?

V Charkově, Luhansku a Doněcku Putin nezíská - tak jako na Krymu - většinu obyvatel na svou stranu. Okupace těchto oblastí by pro něj byla až příliš velkým soustem. Takhle obrovská území je vojensky velmi obtížné ovládat. Proti Moskvě by se postavily nejenom ukrajinské ozbrojené síly, ale i lidé - třeba formou partyzánského odboje. Jakkoliv tedy Putin straší svou armádou podél ukrajinských hranic, tak ji - snad kromě nějakých provokací, aby tu situaci dohnal až do krajnosti - na Ukrajinu nepošle. Uklidnění pak budou všichni považovat za velký úspěch. Vydírání s plynem a výkřiky o ohroženém ruskojazyčném obyvatelstvu jsou už jen jakýmsi koloritem této hry-operace.

A.cz: Zatímco byl tedy obsazován ruskou armádou Krym, tak už se plánovalo a připravovalo tohle?

Jistě. V Moskvě byly připravovány variantní plány a ty jsou teď podle vývoje situace používány. A nezkušené ukrajinské vedení vrší chybu za chybou.

Nezkušené ukrajinské vedení vrší chybu za chybou. Nejvyšší krizový manažer země premiér Jaceňuk cestuje například po světě a shání jakousi politickou podporu v době, kdy Ukrajina přichází o Krym.

Nejvyšší krizový manažer země, premiér Jaceňuk, cestuje například po světě a shání jakousi politickou podporu v době, kdy Ukrajina přichází o Krym. Měl sedět doma a řídit bezpečnostní radu státu ve chvíli vážné krize. To je až neuvěřitelné jednání! Na tu cestu mohl klidně vyslat svého ministra zahraničí.

A ukrajinská armáda? Pokud dostávala od politiků nějaké smysluplné pokyny, tak s obrovským zpožděním. Na Krymu tak docházelo k paradoxním a velmi nebezpečným situacím, kdy ukrajinští vojáci nevěděli, co mají dělat. Měli bránit své základny, anebo je vyklidit? Měli snad v bojích spotřebovat všechnu munici a pak se nechat zastřelit? Či co měli vlastně dělat? Nikdo z nich dlouho nic nevěděl. Pokud vůbec.

Chyba za chybou

A.cz: A je ukrajinská armáda na východě své země teď připravena k její obraně?

Myslím, že ne. Je to podmíněno nezkušeností ukrajinského politického vedení. Armáda je navíc zoufale vycvičena a vyzbrojena. Ani její velení není schopno pružně a rychle na vývoj situace reagovat. Jak je třeba možné, že armádní velení nepředvídalo vývoj situace na východě? Že tam Rusové mohou provést "obrácený Majdan" a obsadit důležitá řídicí centra měst? Svědčí to navíc o "kvalitě" ukrajinských tajných služeb.

A.cz: Takže jde o dobře řízenou silovou provokaci Moskvy?

Nepochybně! A ruský prezident v ní zajde tak daleko, jak mu to jen Ukrajinci, ale i světová veřejnost, dovolí. Zatím ale "manévruje na dost širokém poli působnosti" - řečeno válečným jazykem. Krymskou krizi v podstatě už zvládl. Teď ho čeká destabilizace Ukrajiny, z níž by mohl vytěžit její velmi hlubokou federalizaci a oslabit tím kyjevskou vládu.

Jakkoliv Putin straší svou armádou podél ukrajinských hranic, tak ji - snad kromě nějakých provokací, aby tu situaci dohnal až do krajnosti - na Ukrajinu nepošle. Uklidnění pak budou všichni považovat za velký úspěch.

Rusové v tom mají velké zkušenosti. Gubernátoři byli v dobách Jelcinova prezidentství hodně nezávislí, dělali si téměř, co chtěli, což velmi oslabovalo centrální ruskou vládu. Prvním úkolem nového ruského prezidenta Putina bylo tedy zkrocení gubernátorů. A podařilo se mu to - zkrotil gubernátory a začal s Ruskem podle svých plánů něco dělat. Putin tedy moc dobře ví, co musí podniknout, aby oslabil centrální moc v Kyjevě.

Stále věřím, že Putin nepoužije regulérní ruské ozbrojené síly. Pokud ale Ukrajina prokáže hodně velkou slabost, tak se Moskva může pokusit o propojení Ruska s Krymem - určitě má na stole plány na vytvoření pozemního koridoru. Tohle je ale až krajní varianta v případě, že se ukrajinská vláda ukáže jako totálně neschopná.

A.cz: Jakou roli sehrává v téhle hře fakt, že zbrojovky na východě Ukrajiny vyrábí ještě z dob SSSR strategické raketové nosiče Satan či Topol, ale i jejich řídicí systémy? Výhradním odběratelem těchto raket je přece Rusko.

No to je pro Rusy další velký problém. A Putinovi i jeho stratégům leží určitě v žaludku. Na řešení tohoto problému ale už delší dobu nepochybně pracují. Je například jisté, že ty zbrojovky patří stále Ukrajincům, a ne třeba Rusům? Kde jsou dnes konstrukční a vývojové plány k těmto raketám? Stále na Ukrajině, anebo už v Rusku? Například i kvůli diskusi o vstupu Ukrajiny do Evropské unie a jejímu koketování s NATO.

Moskva nikdy nepřipustí, aby o tyto - pro ni nepostradatelné - zbrojovky či jejich know-how přišla. Osobně si myslím, že tento problém Moskva už dávno vyřešila. Třeba i tím, že se předzásobila náhradními díly a naváděcími systémy pro své strategické rakety... anebo plány na přestěhování výroby těchto raket do Ruska. Jak ale říkám - obrovský problém to pro Moskvu nepochybně je.

Stále věřím, že Putin nepoužije regulérní ruské ozbrojené síly. Pokud ale Ukrajina prokáže hodně velkou slabost, tak se Moskva může pokusit o propojení Ruska s Krymem - určitě má na stole plány na vytvoření pozemního koridoru.

Druhý úder Putina

A.cz: A nemůže být součástí plánů či úvah Moskvy o destabilizaci Ukrajiny i oddálení prezidentských voleb, aby měli "její favorité" s prohlubující se krizí větší šance?

Možné to je. Ukrajinský prezident Turčynov i premiér Jaceňuk jsou nezkušení a slabí. A čím déle budou ve funkcích, tím hůře bude situace na Ukrajině zvladatelná, čehož Putin určitě využije. Jeho druhý silný úder přijde až v druhém funkčním - v podstatě už čtvrtém - období.

Zatím se spokojí s federalizací Ukrajiny a vytvoření slabé vlády této země, která bude respektovat požadavky Ruska. Zastaví se tedy přibližování Ukrajiny k NATO a Evropské unii.

Až potom Putin začne stále těsněji připoutávat Ukrajinu k Rusku. Nikdy ji ale nebude anektovat. Proč taky, když mu může Ukrajina sloužit jako nárazníkové pásmo či ochranný koridor pro Rusko? Jinými slovy: pokud by došlo k válce, tak se nebude bojovat v Rusku, ale na Ukrajině.

A.cz: Český ministr obrany Martin Stropnický oznámil, že i pod vlivem krize na Ukrajině požádá o zvýšení obranného rozpočtu. Trochu pozdě, ne?

Řekl bych sarkasticky - alespoň něco. Moskva nám totiž přímo učebnicově předvádí používání všech nástrojů moci státu. Každý stát má tři mocenské páky. Ekonomiku, diplomacii a ozbrojené síly. A když při obraně země selže diplomacie, pak je tu armáda. A Putin nám v přímém přenosu názorně a velmi obratně předvádí, jak tohle tahání za tři páky - mocenské pilíře - skvěle funguje.

Chová se nadmíru arogantně i proto, že si moc dobře uvědomuje jednu zásadní věc. Západ teď neudělá prakticky nic. Na Západě v tuto chvíli nevidím sílu něco udělat. Prostě tam není. Pokud si tedy Rusko vytvoří na Krym onen pozemní koridor, tak Ukrajině nikdo nepomůže. Jakkoliv to může znít hořce. A čeho jsme teď v Česku svědky?

Česká armáda není zásahu schopna

A.cz: Čeho? A jak to souvisí s Ukrajinou?

Letitého a velmi dramatického škrtání obranného rozpočtu. Stále si neuvědomujeme, že pokud armáda nebude akceschopná, tak to ohrožuje existenci státu. Chápu, že jsou i jiné priority, jako je zdravotnictví (jakkoliv ho považuji za černou díru) či školství. Stát si ale platíme i kvůli tomu, aby nám zajistil vnější a vnitřní bezpečnost. To jsou dva hlavní úkoly, po nichž následují ty další.

Na Západě v tuto chvíli nevidím sílu něco udělat. Prostě tam není. Pokud si tedy Rusko vytvoří na Krym onen pozemní koridor, tak Ukrajině nikdo nepomůže. Jakkoliv to může znít hořce.

Prezident Zeman například vybízí, abychom zasáhli ve prospěch Ukrajiny. Jenomže česká armáda toho není schopna. Koho bychom tam asi tak poslali? Jak jen bychom tam asi mohli vyslat třeba vojskovou brigádu a po půl roce ji střídat? Česká armáda toho není - při výši obranného rozpočtu, ale i početní velikosti - jednoduše schopna. Stejně jako jiné země NATO. Avšak Česko je ve škrtání obranného rozpočtu v Alianci lídrem.

Kdo by tedy podle pana prezidenta měl na Ukrajinu své vojáky poslat? Opět Američané? Ti pomalu už nechtějí mít s Evropou nic společného, protože jen profitujeme z míru a svého členství v NATO, aniž bychom do svých armád výrazněji investovali. Evropské armády jsou, řečeno v nadsázce, téměř holé. Do své obrany investují v podstatě jen Spojené státy a ty mají dnes svých problémů až nad hlavu. USA se už dívají jinam než na starý kontinent. A můžeme si za to sami.

A.cz: Mohou Putina zastavit ekonomické sankce Západu?

Vojáci, kteří i s těžkou technikou zběhli k separatistům, v centru Slavjansku. (16. dubna 2014)
Vojáci, kteří i s těžkou technikou zběhli k separatistům, v centru Slavjansku. (16. dubna 2014) | Foto: Reuters

Většina Rusů kroky Putina podporuje, vrátil jim i Rusku Krym, vrací jim někdejší velkoruskou hrdost na to, že ve světě opět něco znamenají. A bude to platit tak dlouho, než Rusko začne doplácet na ekonomické sankce. Jenomže proti komu jsou zatím vedeny? Jen proti konkrétním lidem. Rusko je dnes pro Západ silným ekonomickým partnerem a ekonomické zájmy sehrají v tomto "ukrajinském problému" ještě velkou roli. Takže o čem se tu vlastně spolu bavíme?

 

Právě se děje

před 57 minutami

Ruský ledoborec se dostal do silné bouře a vypověděly mu motory, vyslal signál SOS

Ruský ledoborec, který se nachází s 33 lidmi na palubě u západních břehů Norska, za bouřlivého počasí vyslal tísňové volání. K plavidlu zamířily dva vlečné čluny a záchranný vrtulník. Ruský úřad pro námořní dopravu nicméně vzápětí uvedl, že signál SOS byl vyslán omylem a že loď není v problémech.

Ledoborci Tor západně od norského města Aalesund vypověděly motory, činnost dvou ze čtyř se ale později podařilo obnovit, takže bezprostřední nebezpečí teď ledoborci nehrozí, napsal norský deník Verdens Gang. Situace je ale stále vážná, protože v oblasti je velmi silná bouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy