Varianty pro Ukrajinu: invaze, válka, ekonomické vykrvácení

Martin Novák Martin Novák
14. 4. 2014 13:35
Vláda váhá s tvrdým zásahem vůči proruským vzbouřencům. Riskovala by větší konflikt.
Takto se ukrajinská armáda ráda prezentuje na vojenských výstavách. Skutečný stav tak utěšený není.
Takto se ukrajinská armáda ráda prezentuje na vojenských výstavách. Skutečný stav tak utěšený není. | Foto: Reuters

Doněck/Praha – "Na Ukrajině začala občanská válka," hlásá palcový titulek pondělního vydání ruského deníku Komsomolskaja Pravda.

Není to poprvé, co se tento termín od počátku ukrajinské krize na konci listopadu objevuje. Situace ve východní části země je každopádně velmi vyhrocená. Proruští aktivisté se zmocňují zbraní a budov, vláda v Kyjevě jim hrozí použitím síly.

Vývoj je těžké odhadovat, přesto se pokusíme naznačit, jakým směrem se krize může ubírat.

1) Ukrajinská armáda tvrdě zasáhne vůči proruským vzbouřencům v Doněcku, Luhansku, Slavjansku a dalších městech.

Nová vláda v Kyjevě pravděpodobně nechce riskovat velké krveprolití, které by mohlo větší část obyvatel východu postavit proti ní. Naopak, snaží se tam situaci spíše uklidnit, o čemž svědčí například páteční návštěva premiéra Arsenije Jaceňuka v Doněcku a jeho slib, že jednotlivé regiony dostanou více pravomocí.

MAPA. Kde všude proti sobě stojí ukrajinské vládní síly a proruští separatisté.
MAPA. Kde všude proti sobě stojí ukrajinské vládní síly a proruští separatisté. | Foto: Aktuálně.cz

O víkendu ale zemřelo už pět lidí, a pokud se akce separatistů a přívrženců připojení k Rusku budou rozšiřovat, nějaké opatření Kyjev bude muset přijmout. Někteří místní Ukrajinci tvrdí, že budovy obsazují muži, kteří přijeli z Ruska.

2) Rusko bude podněcovat na východě Ukrajiny nepokoje, aby se země propadla do chaosu a nebylo možné uspořádat v květnu prezidentské volby.

Vladimir Putin si chce zachovat vliv na Ukrajinu. Ve volbách mu hrozí, že se prezidentem stane člověk, který není spojencem Kremlu. Například "čokoládový král," podnikatel, dlouhodobý odpůrce ruského vlivu na Ukrajině a podle průzkumů favorit voleb Petro Porošenko.

Bude tak pokračovat obsazování budov místních správ, sídel tajné policie SBU a policejních služeben. V takovém případě hrozí přestřelky a rostoucí počet mrtvých a raněných.

3) Situace se uklidní, vzbouřenci na východě opustí obsazené budovy a v klidu se uskuteční 25. května prezidentské volby.

Záleží na tom, jestli Moskva bude mít zájem na takovém vývoji. Například zda ekonomické sankce ze strany Západu ruská vládnoucí politická a podnikatelská elita pocítí, nebo zda se Vladimir Putin rozhodne, že nechce - nebo není pro něj výhodné - prohlubovat konfrontaci s Evropou a Spojenými státy.

Velký vliv na události také má nejbohatší ukrajinský oligarcha a byznysmen Rinat Achmetov, který je ve skutečnosti nejvlivnějším mužem Doněcké a Luhanské oblasti. Pokud on dá pokyn, aktivity promoskevských rebelů mohou skončit. Sotva ale může jít otevřeně proti Putinovi.

4) Konflikt se vyhrotí, přibyde mrtvých a raněných, Kreml se s poukazem na ochranu ruskojazyčné menšiny rozhodne zasáhnout a pošle přes hranici vojáky s tanky a další technikou.

Asi nejhorší možný vývoj. Někteří analytici soudí, že je to pro Putina příliš riskantní varianta, protože by se jeho jednotky nemohly opřít o své základny jako na Krymu, a navíc na východní Ukrajině nemá připojení k Rusku takovou podporu, jakou mělo na Krymu. Jiní se domnívají, že Putin už do hry o vliv na Ukrajině investoval hodně a může ještě takzvaně "zvyšovat sázky".

Možnost přímé invaze se jeví jako krajní řešení, pokud by se vývoj na Ukrajině nezadržitelně obracel v neprospěch Moskvy. Ruská vojska rozmístěná podél ukrajinských hranic jsou také psychologickým nátlakem na Kyjev, aby na východě země nezasáhl proti separatistům silou.

5) Rusko utne Ukrajině dodávky plynu a začne bojkotovat její zboží

Je to pravděpodobnější možnost než vojenská invaze, ale přerušením dodávek plynu přes Ukrajinu do Evropy by Rusko ekonomicky poškodilo i samo sebe. Bojkot ukrajinského exportu je pro Rusko méně bolestná forma trestu pro Ukrajinu, částečně k této taktice sáhlo i před plánovaným podpisem dohody mezi Kyjevem a Evropskou unií v loňském roce.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při útoku na severozápadě Kamerunu zemřelo 22 lidí, nejméně polovinu z nich tvořily děti

Při útoku na vesnici Ntumbo na severozápadě Kamerunu přišlo o život alespoň 22 lidí, nejméně polovinu z nich tvořily děti. S odvoláním na sdělení OSN o tom informoval zpravodajský server BBC. Útok se stal už v pátek a zatím se k němu nikdo nepřihlásil. Kamerunská vláda, která v regionu už několik let bojuje proti povstalcům, jakýkoli podíl na násilí odmítla.

James Nunan z Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedl, že zavražděna byla mimo jiné těhotná žena a 14 dětí. Devíti z nich ještě nebylo ani pět let.

Hlavní opoziční strana Hnutí za obnovu Kamerunu (MRC) z útoku obvinila bezpečnostní složky a kamerunskou vládu. Kamerunská armáda obvinění odmítla.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

V Brně se srazily dvě tramvaje, celkem pět zraněných

Pět lidí se zranilo při srážce dvou tramvají v Křížové ulici v Brně. Tři zranění skončili v nemocnici. Ulice je uzavřená, omezení se dotklo šesti linek městské hromadné dopravy, a to tramvajových 2, 5, 6 a autobusových 44, 82 a 84. V obou tramvajích cestovalo dohromady 200 lidí, řekl provozní ředitel brněnského dopravního podniku Jan Seitl. Dopravní podnik by podle něj chtěl obnovit provoz kolem 10:00. 

Další zprávy