Doněck/Praha – "Na Ukrajině začala občanská válka," hlásá palcový titulek pondělního vydání ruského deníku Komsomolskaja Pravda.
Není to poprvé, co se tento termín od počátku ukrajinské krize na konci listopadu objevuje. Situace ve východní části země je každopádně velmi vyhrocená. Proruští aktivisté se zmocňují zbraní a budov, vláda v Kyjevě jim hrozí použitím síly.
Vývoj je těžké odhadovat, přesto se pokusíme naznačit, jakým směrem se krize může ubírat.
1) Ukrajinská armáda tvrdě zasáhne vůči proruským vzbouřencům v Doněcku, Luhansku, Slavjansku a dalších městech.
Nová vláda v Kyjevě pravděpodobně nechce riskovat velké krveprolití, které by mohlo větší část obyvatel východu postavit proti ní. Naopak, snaží se tam situaci spíše uklidnit, o čemž svědčí například páteční návštěva premiéra Arsenije Jaceňuka v Doněcku a jeho slib, že jednotlivé regiony dostanou více pravomocí.
O víkendu ale zemřelo už pět lidí, a pokud se akce separatistů a přívrženců připojení k Rusku budou rozšiřovat, nějaké opatření Kyjev bude muset přijmout. Někteří místní Ukrajinci tvrdí, že budovy obsazují muži, kteří přijeli z Ruska.
2) Rusko bude podněcovat na východě Ukrajiny nepokoje, aby se země propadla do chaosu a nebylo možné uspořádat v květnu prezidentské volby.
Vladimir Putin si chce zachovat vliv na Ukrajinu. Ve volbách mu hrozí, že se prezidentem stane člověk, který není spojencem Kremlu. Například "čokoládový král," podnikatel, dlouhodobý odpůrce ruského vlivu na Ukrajině a podle průzkumů favorit voleb Petro Porošenko.
Bude tak pokračovat obsazování budov místních správ, sídel tajné policie SBU a policejních služeben. V takovém případě hrozí přestřelky a rostoucí počet mrtvých a raněných.
3) Situace se uklidní, vzbouřenci na východě opustí obsazené budovy a v klidu se uskuteční 25. května prezidentské volby.
Záleží na tom, jestli Moskva bude mít zájem na takovém vývoji. Například zda ekonomické sankce ze strany Západu ruská vládnoucí politická a podnikatelská elita pocítí, nebo zda se Vladimir Putin rozhodne, že nechce - nebo není pro něj výhodné - prohlubovat konfrontaci s Evropou a Spojenými státy.
Velký vliv na události také má nejbohatší ukrajinský oligarcha a byznysmen Rinat Achmetov, který je ve skutečnosti nejvlivnějším mužem Doněcké a Luhanské oblasti. Pokud on dá pokyn, aktivity promoskevských rebelů mohou skončit. Sotva ale může jít otevřeně proti Putinovi.
4) Konflikt se vyhrotí, přibyde mrtvých a raněných, Kreml se s poukazem na ochranu ruskojazyčné menšiny rozhodne zasáhnout a pošle přes hranici vojáky s tanky a další technikou.
Asi nejhorší možný vývoj. Někteří analytici soudí, že je to pro Putina příliš riskantní varianta, protože by se jeho jednotky nemohly opřít o své základny jako na Krymu, a navíc na východní Ukrajině nemá připojení k Rusku takovou podporu, jakou mělo na Krymu. Jiní se domnívají, že Putin už do hry o vliv na Ukrajině investoval hodně a může ještě takzvaně "zvyšovat sázky".
Možnost přímé invaze se jeví jako krajní řešení, pokud by se vývoj na Ukrajině nezadržitelně obracel v neprospěch Moskvy. Ruská vojska rozmístěná podél ukrajinských hranic jsou také psychologickým nátlakem na Kyjev, aby na východě země nezasáhl proti separatistům silou.
5) Rusko utne Ukrajině dodávky plynu a začne bojkotovat její zboží
Je to pravděpodobnější možnost než vojenská invaze, ale přerušením dodávek plynu přes Ukrajinu do Evropy by Rusko ekonomicky poškodilo i samo sebe. Bojkot ukrajinského exportu je pro Rusko méně bolestná forma trestu pro Ukrajinu, částečně k této taktice sáhlo i před plánovaným podpisem dohody mezi Kyjevem a Evropskou unií v loňském roce.
