Sir David Attenborough strávil svůj život studiem divoké přírody, cestováním po odlehlých koutech planety a natáčením oceňovaných přírodopisných dokumentů, které od 60. let minulého století vysílá britská televizní stanice BBC.
Vystudovaný geolog, zoolog a sociální antropolog začal brzy po studiích pracovat pro BBC. Bylo krátce po druhé světové válce a Attenborough ani televizi nevlastnil. Už v polovině 50. let ale uvedl svůj první pořad o přírodě, ve kterém sám vystupoval. Sérii dokumentů uváděla televize skoro 10 let.
Následovaly celovečerní dokumentární filmy, pro jejichž natočení Attenborough cestoval do nejodlehlejších koutů světa. V roce 1971 se například zúčastnil expedice k dosud nekontaktovanému kmenu na Nové Guineji.
"Bylo to nejlepší období mého života. A zároveň i nejlepší období pro lidstvo," vzpomíná ve svém posledním filmu. Hodinu a půl dlouhý dokument Život na naší planetě měl premiéru v neděli ve videotéce Netflix. Attenborough v něm vypráví své svědectví o planetě Zemi.
Narodil se v roce 1926. Jak sám zdůrazňuje, do úplně jiného světa, než ve kterém žije teď. Jeho poslední film přesto není ohlédnutím za hvězdnou kariérou ani jeho osobním příběhem. Jako zasvěcený pozorovatel přináší ve svých 94 letech zprávu o celosvětovém úpadku.
"Příroda mizí. Důkazy vidíme všude kolem nás. Došlo k tomu během mého života. Viděl jsem to na vlastní oči. Tento film je mým svědectvím a mou vizí budoucnosti," říká.
Místo, kde se nedá žít
Pro ilustraci úpadku přivádí hned na začátku filmu diváky na Ukrajinu do města Pripjať, které v roce 1986 zničil výbuch černobylské jaderné elektrárny. Během jediného dne se padesátitisícové město stalo zcela neobyvatelným. V důsledku lidské chyby a špatného plánování došlo k environmentální katastrofě, která zasáhla celou Evropu, vysvětluje Attenborough.
"Černobyl ale byl jednou událostí. Ta skutečná tragédie naší doby se dosud odehrává po celém světě, téměř bez povšimnutí, den za dnem. Mluvím o mizení divočiny a ztrátě rozmanitosti druhů na naší planetě," upozorňuje Attenborough.
Podobných chyb a špatného plánování se podle něj lidstvo dopouští i nadále. Špatně hospodaří s přírodními zdroji a lpí na životním stylu, který je neudržitelný. Ničí biodiverzitu, na jejíž fungování ale zároveň spoléhá.
Co se stane s planetou, když budeme pokračovat v jejím ničení? Promění se v místo, kde se nedá žít, tvrdí slavný dokumentarista.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.
V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:
V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:
Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:
- Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
- Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
- Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
- Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
- Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
- Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
- Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
- V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
- Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
- Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
- Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
- V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
- Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit
Dále jsme napsali:
- Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
- Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
- Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
- Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
- Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
- Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty
Prostředí na Zemi se během Attenboroughova života radikálně změnilo. Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jednoho z nejúčinnějších skleníkových plynů, dnes dosahuje takových hodnot, jaké na Zemi nebyly za celou existenci lidstva. Na dříve stabilní klima a střídání ročních období, díky kterým se v zárodcích lidské civilizace mohlo rozvinout zemědělství, se dnes nedá spolehnout. Přírodopisec vyjadřuje zklamání z toho, že zpočátku tak slibný technologický pokrok nepřinesl lepší svět.
Planeta je naše, přírodě zbývá jen málo
"Teď vidím, že když jsem si myslel, že se pohybuju v nedotčené divočině, byla to jen iluze. Už tehdy se vyprazdňovala. Život jiných živočichů, než je člověk, je pryč. Zničili jsme ho. Lidstvo si zabralo svět pro sebe," říká.
He showed us the world, now he shares his greatest story 🌍 In cinemas for one night only Sept 28. #AttenboroughFilm pic.twitter.com/NGcHUosfgm
— David Attenborough: A Life On Our Planet (@DavidALifeFilm) September 18, 2020
Když bylo Attenboroughovi padesát let, žilo na světě dvojnásobné množství lidí, než když se narodil. Ve filmu ukazuje, že současný svět je už úplně jiný.
Dnes tvoří divoká zvířata pouhá čtyři procenta živočichů na Zemi. Přes 70 procent všech ptáků na světě jsou slepice a kuřata žijící v zajetí, většina savců na planetě jsou hospodářská zvířata chovaná na maso. Divočina se rychle přeměňuje v hospodářskou půdu.
Dokumentarista upozorňuje, že dnes už nestačí zachraňovat jednotlivé ohrožené druhy zvířat, když nebudou mít kde žít. Varuje před přehnaným rybolovem nebo pytláctvím, ale hlavně před kácením a vypalováním pralesů, mizením korálových útesů, vysycháním jezer a řek.
"Teď je to naše planeta, řízená námi a pro nás. Zbytku živé přírody toho zbylo jen málo," zaznívá ve filmu.
Planeta zachránit nepotřebuje, my ano
Dokument Život na naší planetě je varováním. V jeho nitru leží ostrá a šokující lekce, píše v recenzi britský deník The Guardian.
David Attenborough totiž nakonec ve své kritice lidského počínání nabízí také naději: ještě není pozdě. Za sto let by naše planeta mohla být zase divoká. Musíme ale jednat hned, a to radikálně.
Musíme změnit svůj životní styl. Musíme zmenšit plochu, kterou využíváme k zemědělství, aby se divočina mohla vrátit. Nejrychleji toho dosáhneme, když změníme svou stravu. "Planeta nemůže uživit miliardy velkých masožravců," upozorňuje Attenborough. "Kdyby strava nás všech byla převážně rostlinná, potřebovali bychom jen polovinu půdy, kterou dnes využíváme."
"Není to o záchraně planety, je to o záchraně nás. Protože pravdou je, že ať s námi, nebo bez nás, svět přírody se obnoví," míní a ukazuje na Ukrajinu. Třicet let po neštěstí v Černobylu okolí jaderné elektrárny zarůstá lesem a vracejí se tam divoká zvířata.