Bratislava/Praha - Čím dál častěji se objevují srovnání potravin z různých koutů Evropské unie. A ukazují, že stejný obal ještě nezaručuje stejný obsah.
Naposledy si v polovině října nechalo české ministerstvo zemědělství vypracovat studii, která se zaměřila hlavně na výrobky privátních značek supermarketů.
Špatně z ní vyšel například kečup značky Clever, který se prodává v obchodech Billa.
Rakouská verze obsahovala 8,6 procenta sušiny, zatímco česká jen 6,7 procenta. Ve výsledku to znamená, že kečup pro české zákazníky byl vyroben z výrazně menšího množství rajčat než ten pro naše sousedy.
Výrobci však argumentují, že různé složení ještě neznamená horší kvalitu. "V debatě o tomto problému se dost pomíchaly pojmy 'kvalita' a 'recept'," tvrdí například Hubert Weber, šéf organizace FoodDrinkEurope, která zastupuje potravináře v EU.
Problém měl ujasnit Spotřebitelský summit, který se konal minulý týden v Bratislavě.
Na páteční schůzku dorazili jak vysocí představitelé zemí visegrádské čtyřky, tak zástupci potravinářů.
Chceme se přizpůsobit chuti zákazníků
Právě ti často tvrdí, že potraviny mají různé složení v různých zemích Evropské unie, protože lidé mají i různé chutě.
"Tvrzení, že máme jinou kvalitu vody nebo jiné chutě, jsou absolutně neakceptovatelná a neopodstatněná," uvedl k tomu slovenský premiér Robert Fico.
Zmíněný příklad s kečupem není jediný. Poslední srovnání ministerstva zemědělství také ukázalo, že konzervy s ananasem značky Korrekt, která se prodává v obchodech Globus, mají v Česku menší výživovou hodnotu než v Německu.
Zároveň však lidé, kteří se srovnávání zúčastnili, uvedli, že jim německý ananas chutnal víc.
Je potřeba nová směrnice?
Podle eurokomisařky Věry Jourové, která také promluvila na summitu o potravinách, jsou podobné případy příkladem nekalé obchodní praktiky. A zasáhnout se proti nim dá pomocí stejnojmenné směrnice.
"To je můj plán, použít stávající legislativu," řekla novinářům Jourová.
Česko ale namítá, že směrnici o nekalých obchodních praktikách je potřeba revidovat.
"Její současná podoba podle našeho názoru neumožňuje dostatečný postih nekalého jednání," zdůraznil premiér Bohuslav Sobotka. "Je nutné, aby se přistoupilo k její novelizaci."
A právě to může být problém. Například europoslankyně Dita Charanzová je k tvorbě nové legislativy skeptická.
"Nejprve bychom měli využít současné předpisy, a ne budovat novou robustní legislativu," upozornila. "Ta by musela projít zdlouhavým procesem schvalování," dodala.
Juncker: Je to nepřípustné
Na problémy s dvojím složením potravin už od roku 2013 opakovaně upozorňuje Evropský parlament. Jako první téma otevřela česká europoslankyně Olga Sehnalová.
Evropská komise dlouho odmítala problém řešit s tím, že jde o záležitost výhradně národních institucí.
Letos v červenci ale došlo k průlomu, když šéf komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že dvojí kvalita není v Evropské unii přípustná.
"O problému dvojí kvality potravin již nikdo nepochybuje, ani Evropská komise. Období získávání důkazů je tedy za námi a nyní je na čase jejich využití," uvádí k tomu Sehnalová.
Milion eur na testy
Evropská komise chce ale vše řešit pomocí stávající směrnice - tak, jak to v pátek prezentovala i eurokomisařka Jourová.
V září Brusel vydal návod, jak mají členské státy postupovat v boji proti dvojí kvalitě potravin: aplikovat směrnici o nekalých obchodních praktikách.
Kromě toho komise nabízí členským zemím milion eur (zhruba 26 milionů korun) na provádění podobných průzkumů, s jakými přichází české ministerstvo zemědělství.
"Chceme státy podpořit nejen legislativním základem, ale také finančně, aby mohly provádět srovnávací testy produktů," uvedla na summitu Jourová.
Více důkazů podle ní povede k většímu tlaku na výrobce.
"Veřejné mínění je hlavní silou, která může zapůsobit na ty nejdůležitější, tedy na samotné výrobce," zdůrazňuje i europoslankyně Sehnalová.
