Brusel - Česko je jednou z hlavních množíren a "vývozen" psů a koček pro celou Evropu. Prodejcům zvířat to umožňují jak nedostatečné zákony, tak otevřené hranice.
"Pašerákům nestojí v cestě žádné faktické překážky. To ostatně není problém jen v oblasti ochrany zvířat," uvádí předsedkyně české neziskové organizace Animal Eye Zuzana Rennerová.
Vyvážená štěňata a koťata se nijak neevidují, a obchod s nimi proto není pod kontrolou. Obchod se zvířaty je přitom třetím nejvýnosnějším odvětvím nelegálního byznysu na světě, hned vedle prodeje zbraní a drog.
Europoslanci z výboru ENVI, kde je místopředsedou český sociální demokrat Pavel Poc, to chtějí změnit. Navrhli několik změn, například povinnou registraci chovatelů a jasné označování zvířat, se kterými obchodují. Zároveň by se podle nich měly lépe vzájemně propojit registrace jednotlivých členských zemí EU.
Europoslanci oficiálně vyzvali zbylé evropské instituce, aby proti nezákonnému obchodování se zvířaty zakročily. O jejich usnesení, které je ale právně nezávazné, bude v září hlasovat Evropský parlament.
Problémy v Česku i jinde
Kvůli nedostatečné evidenci nelze jasně určit, kolik množíren v Česku vůbec je, tvrdí mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Od roku 2020 by ale mělo být čipování psů povinné, přičemž v případě porušení zákona hrozí vysoké pokuty. Novela veterinárního zákona z loňského listopadu dál zavádí, že chovatelé s více než pěti fenami musí svá zvířata nahlásit úřadům.
Neziskové organizace se obávají, že taková národní opatření množírny nezastaví. Státní veterinární správa si naopak zákon pochvaluje, především pro lepší plánování cílených kontrol.
Česká republika ale rozhodně není jediným evropským státem, který se s problémem potýká. Podobně jsou na tom ostatní země visegrádské čtyřky, tedy Polsko, Slovensko a Maďarsko.
"Je jedno, jestli se jedná o psy, kočky, fretky nebo jiná zvířata, která si lidé pořizují jako mazlíčky. Požaduji, aby (Evropská) komise a Rada (Evropské unie), jako orgán zastupující členské země, vyvinuly daleko větší úsilí než dosud," říká europoslanec Poc.
Nebezpečná inzerce
Jedním z konkrétních problémů, na které europoslanci upozorňují, jsou internetové reklamy a sociální sítě. Nelegální prodejci zvířat je používají napříč EU. "Překupnictví psů je primárně spotřebitelským problémem," souhlasí Rennerová z organizace Animal Eye.
Parlamentní výbor ENVI
Celým názvem Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.
Jeho hlavním úkolem je boj se změnami klimatu. Řeší však široké spektrum témat - od zdravotní péče přes nakládání s odpadem až po ochranu zvířat.
Jeho členy jsou i český europoslanec Pavel Poc (ČSSD), Kateřina Konečná (KSČM), Jiří Maštálka (KSČM) a jako náhradník Stanislav Polčák (STAN).
Výbory se podílí na tvorbě nové evropské legislativy, a to mimo jiné tím, že k jednotlivým návrhům Evropské komise vytvářejí vlastní zprávy a vznášejí pozměňovací návrhy.
Podle ní se každý den v internetových inzerátech v Evropě objeví nabídka na přibližně 240 tisíc psů a 680 tisíc koček. Řada z nich pochází právě z českých množíren.
"Množitelé velmi často využívají inzertní servery, mají falešnou identitu a pravidelně si mění čísla," vyjmenovává nekalé praktiky další česká zájmová organizace Obraz - Obránci zvířat.
Neziskovky už proti takové praxi bojují. Například Evropská aliance pro psy a kočky začala postupně v několika evropských zemích (např. ve Velké Británii nebo Belgii) zavádět pracovní skupiny, které monitorují inzerci. V Česku ale zatím taková iniciativa chybí.
I s tím se chtějí europoslanci vypořádat a volají po posílení práv spotřebitelů při nákupu zvířat napříč EU. O konkrétních bodech se ale bude teprve jednat.
Vyvážená zvířata často uhynou
V Evropské unii už teď existuje řada opatření, která omezují obchodování mezi členskými zeměmi. Štěňata lze převážet například až tři měsíce po jejich narození. Zvíře má být očkované proti vzteklině a mít své doklady - pas, tetování či elektronický čip vystavený osvědčeným veterinářem.
Ne každý ale předpisy dodržuje. Pašeráci vozí štěňata už v jednom měsíci jejich života a zpravidla je převážejí ve stísněných prostorách nákladních vozů. Řada z nich převoz nepřežije nebo má pak vážné zdravotní následky.
Mnohdy není dodržena ani povinná identifikace. "Jakmile překročí republiku, přebírá zvířata delegát a my už jsme vůči němu bezbranní," dodávají zakladatelky Ligy pro ochranu zvířat Dagmar Kubištová a Zuzana Semelová.
Dalším problémem je, že v unii chybí jednotná definice pro chovatelská zařízení. Jejich standardy se tak napříč členskými zeměmi liší.
V českých zákonech například chybí slovo "množírna" i pasáže o nezákonném množení psů. Stejně tak striktně dané podmínky chovu a prodeje zvířat. "Na chovu většího množství zvířat tak samo o sobě není nic nelegálního," upozorňuje Vorlíček z veterinární inspekce.
Přitom třeba Britové mají zákonem danou definici chovné stanice a nedávno v zemi zakázali prodej štěňat a koťat v chovatelských potřebách.
Základem by ale podle neziskových organizací měla být osvěta. "Dnes a denně se v naší bezplatné právní poradně setkáváme s tím, že zájemci o štěně nemají elementární představu o povinnostech chovatele ani o činnosti množírenské mafie, která profituje právě z neznalosti zájemců o čtyřnohého mazlíka," uvádí Rennerová.
To následně může vést k tomu, že si lidé koupí zvíře s fyzickými či psychickými nedostatky, které jsou způsobené předchozím chovem v malých, stísněných a hygienicky nevyhovujících kotcích.
V Nizozemsku například funguje program pro vzdělávání chovatelů či veterinářů o zdraví zvířat. I němečtí veterináři se snaží zvýšit pozornost vůči kritickým podmínkám chovu. Česká Státní veterinární správa už dnes vydává letáky s návodem, jak postupovat při nákupu zvířete, na co si dát pozor nebo v jakém případě si nákup rozmyslet.
