Podle evropského komisaře pro jednotný trh Thierryho Bretona, který je jednou z tváří projektu, má dnes přístup k vysokorychlostnímu internetu pouze 56 procent evropských domácností.
Satelity by si měly najít široké uplatnění také u vlád členských států, například při zabezpečené diplomatické a zpravodajské komunikaci. Podle Bruselu je zásadní přidanou hodnotou celého plánu právě důraz na bezpečnost a ochrana dat před kybernetickými útoky.
"Jde o velmi ambiciózní projekt a ve světle globálního dění také velmi důležitý. Nezávislé telekomunikační spojení pro vládní účely je nepochybně správným krokem k technologické i politické nezávislosti Evropy," říká vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací při Ministerstvu dopravy Ondřej Šváb.
Brusel se svými plány na satelitní připojení však není sám. Má přímé konkurenty ze soukromého sektoru, jako je například projekt Elona Muska Starlink. Ten již vyslal na oběžnou dráhu zhruba dva tisíce družic. EU chce podle Švába pro svůj plán využít družic méně, ale zato efektivněji a s využitím kombinace nízké i střední oběžné dráhy.
Celková cena projektu by podle Evropské komise měla dosáhnout zhruba šesti miliard eur. Unie by měla přispět 2,4 miliardy eur, větší polovina financí pak bude pocházet z příspěvků členských států a Evropské vesmírné agentury (ESA) a ze soukromých zdrojů.
Význam vesmíru pro unijní ekonomiku přitom roste. Investice se tak mohou Evropě vrátit. "Na vesmírné infrastruktuře včetně té unijní nyní závisí přibližně deset procent HDP EU," přibližuje Šváb.
Podle europoslance Evžena Tošenovského (ODS) jsou nové evropské plány "dalšími kamínky do mozaiky" snah EU stát se ve vesmíru samostatnějším a relevantnějším hráčem. Satelity a teleskopy mají podle něj obrovský ekonomický přínos a společnost je na jejich službách stále více závislá. "Bez vlastních technologií a plně autonomních vesmírných projektů by to zkrátka bylo příliš velké riziko," komentuje důvody europoslanec.
Právě Evropský parlament je tradičně hlasitým podporovatelem silnější role EU ve vesmíru.
Technologie má i vojenský potenciál
Pokroky v dobývání vesmíru však nejsou pouze civilní. Stále více se mluví o vojenském potenciálu, zejména v oblasti komunikace a navigace. Zde je možné zmínit šifrovanou verzi navigačního systému Galileo, který v současnosti využívají unijní armády. S novými iniciativami dostane dosud z velké části civilní vesmírný program EU výraznější vojenskou "příchuť".
"Vždy byla snaha se tvářit, že jde o čistě civilní kosmické projekty, i když bylo jasné, že některé služby budou využívat také vojáci. Nyní Komise hovoří například o podpoře pro vojenské mise," popisuje Tošenovský.
Podobně to vidí také Šváb, který zmiňuje zvýšený zájem i ze strany organizace NATO. Ta před dvěma roky potvrdila vesmír za svoji další operační doménu. "Nezávislý přístup k informacím o poloze, přesném čase, informacím o území i rychlém a bezpečném spojení jsou strategické komodity. Pokud si EU chce svoji pozici globálního mocenského bloku udržet, musí mít vlastní navigační, snímkovací i telekomunikační systémy," dodává expert.
Vesmírný úklid
S rostoucím provozem ve vesmíru se stupňuje také míra jeho znečištění. Právě vysloužilé objekty a vesmírný odpad jsou pro jakékoliv další vesmírné aktivity stále větší problém.
V současnosti se na oběžné dráze nachází přes jeden milion úlomků ve velikosti do deseti centimetrů. A jejich počet i kvůli novým projektům rychle roste.
"Tisícidružicové konstelace na nízkých drahách situaci s kosmickým odpadem ještě zhorší. Tohle si nemůže Evropa vyřešit sama, ale může nastartovat celosvětovou diskusi o tomto problému. Dlouhodobě provozuschopné oběžné dráhy jsou v zájmu všech," popisuje situaci Šváb.
Evropa již připravila vlastní pravidla pro provoz vesmíru, která chce nyní přenést na mezinárodní fórum. Do nového vesmírného pořádku by se tak mohli zapojit i další světoví hráči.
