vesmír

Trojice čínských kosmonautů začala na vesmírné stanici Tchien-kung (Nebeský palác) s vykládkou nákladní lodi Tchien-čou, která u ní úspěšně zakotvila. Informovala o tom agentura DPA. Loď se šesti tunami nákladu odstartovala na oběžnou dráhu v sobotu z kosmodromu Wen-čchang na tropickém ostrově Chaj-nan.

Do kosmu vyrazila loď pouhých 12 dní poté, co se ke stanici připojil poslední modul. Skončilo tím budování vesmírné základny, která vzniká bez pomoci jiných států. Čína se nepodílí na projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) kvůli nesouhlasu Spojených států. Těm se nelíbí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany.

Čína se nyní chystá na další krok, kterým bude první výměna posádky stanice Tchien-kung. Ještě do konce měsíce by měla odstartovat loď Šen-čou 15 se třemi astronauty - ti se připojí ke třem současným obyvatelům stanice, dvěma mužům a jedné ženě. Nové osazenstvo má na oběžné dráze zůstat zhruba šest měsíců, jejich předchůdci by se měli na Zemi vrátit v prosinci.

První let vesmírné lodi Starliner od společnosti Boeing s astronauty na palubě se uskuteční až příští rok. Novinářům to dnes sdělil zástupce amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Podle původního harmonogramu měl přitom Starliner s posádkou vyletět k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ještě letos, napsala agentura AP.

Odsunutí prvního letu s posádkou na únor 2023 je pro Boeing dalším zaškobrtnutím na cestě k vývoji vesmírné lodi, která by mohla konkurovat strojům firmy SpaceX. Ty už na oběžnou dráhu pravidelně létají, a to i s astronauty.

Boeing dosud uskutečnil dva testovací letu Starlineru: první v roce 2019 selhal a loď se musela vrátit předčasně na Zemi. Letos v květnu už Starliner úspěšně zakotvil u ISS, i když i tento let provázely technické problémy. Právě potíže, které měla loď v květnu, se nyní inženýři snaží vyřešit, aby let se dvěma astronauty byl bezpečný.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle 29. září posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Její součástí a zároveň i velitelkou mise bude astronautka Nicole Anuapuová Mannová, která se stane první domorodou Američankou ve vesmíru. Informoval o tom dnes web stanice BBC.

Mannová má kořeny v indiánském kmeni Vailakiů a jako velitelka mise bude zodpovědná za všechny fáze letu. S sebou si může do vesmíru vzít maximálně 1,4 kilogramu osobních věcí. Mannová serveru Indian Country Today řekla, že mezi nimi nebude chybět indiánský lapač snů, který jí dala matka, když byla malá.

"Myslím, že je důležité, abychom zprávy jako tyto šířili v naší komunitě, aby si i jiné domorodé děti uvědomily, že překážky, které tu vždycky byly, skutečně začínají mizet," uvedla astronautka.

Společně s Mannovou se mise Crew-5 v kosmické lodi Dragon 2 společnosti Space X zúčastní americký astronaut Josh Cassada, ruská kosmonautka Anna Kikinová a japonský astronaut Kóiči Wakata. Tým během pobytu na ISS provede 250 vědeckých experimentů, které jsou podle NASA zaměřené jak na život na Zemi, tak na další objevování vesmíru.

Čína v neděli vyslala do vesmíru druhý ze tří modulů pro svou orbitální stanici Tchien-kung (Nebeský palác). Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na záběry čínské televize.

Modul Wen-tchien (Hledání nebes), který váží přes 20 tun a nemá na palubě astronauty, vynesla v 08:22 SELČ raketa z kosmického střediska Wen-čchang na tropickém ostrově Chaj-nan. Laboratorní modul je dlouhý téměř 18 metrů a má průměr přes čtyři metry.

Z vesmírného střediska Kourou ve Francouzské Guyaně ve středu odstartovala nová raketa Evropské kosmické agentury (ESA) Vega-C. Jde o vylepšenou verzi už používané rakety Vega, která má silnější pohon, a může tak nést větší náklad. Hlavním výrobcem rakety je italská společnost Avio, na programu ale spolupracuje 13 členských států ESA včetně Česka.

"Dnes začíná nová éra evropských řešení přepravy nákladů do vesmíru, kterou zahajuje Vega-C a doplní ji (nová raketa) Ariane 6, " uvedl šéf programu přepravy nákladů ESA Daniel Neuenschwander.

Podle výrobce má nová raketa silnější pohon, který jí umožňuje přepravovat zhruba o 50 procent větší náklad než předchozí raketa Vega. Nový motor AVUM+ navíc umožňuje přesnější navedení satelitů na oběžné dráze. Nová raketa proto může vynést do vesmíru také velké satelity či větší počet menších družic. Výrobce také slibuje výrazné snížení nákladů na přepravu do vesmíru.

Do vesmíru v neděli kolem 05:00 SELČ odstartovala čínská raketová loď Šen-čou 14 s třemi kosmonauty na palubě. Uvedla to čínská státní média. Ve vesmíru trojice kosmonatů stráví tři měsíce. Mezi úkoly bude budování čínské vesmírné stanici Tchien-kung (Nebeský palác) a vědecké aktivity.

Loď odstartovala ve 04:44 SELČ z kosmodromu na severozápadě Číny a do vesmíru ji vynesla raketa Dlouhý pochod 2F. Po 15 minutech od startu doletěla na nízkou oběžnou dráhu, kde úspěšně otevřela své solární panely. Start byl živě přenášen televizí, což podle agentury AP ukazuje na rostoucí důvěru čínského vedení v kosmický program. Ten se stává symbolem technologického rozvoje země.

Během pobytu ve vesmíru budou mít kosmonauti za úkol vybudovat další dva moduly stanice Tchien-kung, jež budou sloužit pro laboratorní a vědecké účely, uvedla agentura Nová Čína.

Posádku vede astronaut Čchen Tung, který se již jedné vesmírné mise účastnil. V trojici je i Liou Jang, která byla první ženou, jež v rámci čínského vesmírného programu odstartovala do vesmíru.