V jakém stadiu je nyní brexit?
Datum stanovené pro odchod Velké Británie z EU je pořád letošní 31. říjen. Na začátku června se britská konzervativní premiérka Theresa Mayová už počtvrté pokusí protlačit parlamentem v Londýně brexitovou dohodu s Bruselem. Doufá, že se jí mezitím podaří získat podporu alespoň některých poslanců opoziční labouristické strany.
Jak toho chce dosáhnout?
V úterý premiérka představila svůj desetibodový brexitový "new deal". Oznámila, že nechá parlament hlasovat o dočasné celní unii se zbytkem EU a o vyhlášení druhého referenda. Slibuje také ústupky v zajištění větších práv pro britské zaměstnance a oblasti životního prostředí, což jsou hlavní požadavky labouristů. Vyloučila také, že chce využít takzvanou pojistku, která by ekonomicky oddělila Severní Irsko od zbytku Spojeného království a která proto byla zásadním problémem pro premiérčiny severoirské spojence.
Mayová navíc nyní volí jiný přístup: brexitovou dohodu společně s výše zmíněnými body poslancům představí jako zvláštní zákon. Když si tedy parlament odhlasuje například nové referendum, bude se muset konat. Pravděpodobnost, že zákon projde, je ale malá.
Pozice premiérky Mayové je podle médií v ohrožení. Jak dlouho ještě bude vést britskou vládu?
Jisté není v tuto chvíli ani to, zda vydrží alespoň do plánovaného data hlasování, tedy do 7. června. Už nyní někteří poslanci usilují o to, aby odstoupila okamžitě, respektive příští neděli nebo pondělí po zveřejnění výsledků voleb do Evropského parlamentu. Ty pro konzervativce pravděpodobně dopadnou velmi špatně. Hlasování o brexitové dohodě by se v tom případě nejspíš nekonalo vůbec.
To Mayová odmítá, svou rezignaci nicméně přislíbila za "odměnu", když poslanci její zákon podpoří. Odstoupit hodlá i v případě, že znovu utrpí porážku.
Budou Britové na konci tohoto týdne skutečně volit do Evropského parlamentu?
Ano, britská vláda konání voleb potvrdila po dlouhém váhání 7. května. V Británii se bude hlasovat ve čtvrtek 23. května.
Jak dlouho pak zvolení britští poslanci zůstanou v Evropském parlamentu?
Až do (případného) odchodu Velké Británie z EU. Pokud se premiérce Mayové na začátku června podaří brexitovou dohodu schválit, nakonec by svoje poslanecké posty nemuseli na začátku července vůbec ani převzít. Pokud ne, budou mandáty vykonávat nejdéle do již zmíněného konce října. Evropské právo nezná nic jako "dočasné" poslance. Když si tedy Británie odchod rozmyslí, její členové europarlamentu by zůstali plnohodnotnými zástupci v Bruselu po celý zbytek pětiletého volebního období.
Jak brexit ovlivní počty europoslanců?
Spojené království je v europarlamentu co do počtu poslanců třetí nejsilnější zemí (společně s Italy). Že 73 britských zástupců nakonec přece jen v Bruselu a Štrasburku od července zasedne, naruší rok a půl plánované úpravy křesel v Evropském parlamentu. Ten se měl po brexitu zmenšit o 46 křesel, dalších 27 mělo být rozděleno mezi 14 států, například Francii, Itálii, Irsko nebo Chorvatsko. Česko mezi ně nepatří.
Jak velké problémy stále nejistý brexit v europarlamentu způsobí?
Plánovaný odchod Británie z EU se už projevil v některých členských státech, kde se kvůli jinému počtu europoslanců dokonce musely měnit zákony. Část z nich si zvolí náhradníky za odcházející Brity rovnou teď v květnu, v dalších se budou muset konat doplňovací volby, až se uvolní místo.
Za druhé, 73 britských poslanců může výrazně ovlivnit politické rozložení sil v europarlamentu. A to je právě problém prvních několika měsíců, kdy se budou obsazovat důležité posty ve vedení instituce a jednotlivých výborech. Výsledek eurovoleb ovlivní i složení Evropské komise jako takové. Británie tím pádem bude mít vliv na podobu zákonodárného procesu v unii, ze které je na odchodu.
Je v Británii vůbec zájem o kandidaturu na europoslanecké posty, které jsou nejspíš jen na pár měsíců?
Ve volbách kandiduje mnoho europoslanců, kteří působí v Bruselu už nyní. Pro ty nebude několikaměsíční prodloužení "pracovního pobytu" zas tak výraznou změnou. Zajímavou kandidátku sestavila nově založená proevropská strana Change UK, která mimo jiné prosazuje nové referendum. Kromě přeběhlíků od konzervativců i labouristů za ni kandiduje například bývalý polský vicepremiér Jan Vincent-Rostowski nebo sestra předního konzervativního politika Borise Johnsona, novinářka Rachel Johnsonová.
A jak na ostrovech probíhá kampaň?
V podstatě jediným tématem je brexit. Jednotlivé strany se k němu ale staví velmi různě. Pravděpodobně nejvíc byl v posledních dnech vidět a slyšet dosluhující europoslanec, výrazně euroskeptický Nigel Farage se svou stranou Brexit Party. Britští novináři si všímají podivné struktury Farageovy strany, ve skutečnosti firmy s názvem Brexit Party Limited. Politik nad ní má absolutní moc a britské úřady ji vyšetřují kvůli nejasnému financování, píše server BBC.
Farage voličům slibuje v podstatě jediné: odchod z unie bez dohody na konci října. Že by mandát neobhájil, se vzhledem k silné podpoře své strany nejspíš obávat nemusí. Jeho kampaň však v pondělí poznamenal incident ve městě Newcastle. Útočník, podle bulvárního tisku radikální zastánce setrvání země v EU, ho polil mléčným koktejlem. Politici napříč stranami takové jednání odsoudili.
Pro-Brexit politician Nigel Farage hit with milkshake while campaigning https://t.co/hKt3gAp543 pic.twitter.com/11SjUPOjzT
— TIME (@TIME) May 20, 2019
Naopak konzervativci, které velmi pravděpodobně čekají výrazné ztráty, se s kampaní v podstatě vůbec neobtěžují. Strana ani nezveřejnila žádný volební program. "Máme jediný záměr, a to ctít výsledek referenda a řádně odejít z EU," řekla šéfka konzervativních europoslanců Ashley Foxová serveru BBC.
Oproti posledním volbám před pěti lety oslabí nejspíš i labouristé. Část jejich voličů přechází k Liberálním demokratům, další z menších britských politických stran. "Každý hlas pro Liberální demokraty je hlasem pro zastavení brexitu," stojí v jejich programu.
