Poslední průzkum: V eurovolbách posilují liberálové i euroskeptici, vyhrají lidovci

Radim Klekner Radim Klekner
17. 5. 2019 20:13
Když Matteo Salvini, italský ministr vnitra a vůdce nejsilnější politické formace v zemi Liga, zahájil 9. dubna mohutnou kampaň k volbám do Evropského parlamentu, očekával, že vytvoří silný blok pravicových a populistických hnutí. Jenže jak ukazují poslední průzkumy, eurovolby vyhrají proevropské strany. Podle serveru Politico by mohly mít v Bruselu kolem 460 mandátů, zatímco ty euroskeptické přibližně 260.
Evropský parlament (ilustrační foto).
Evropský parlament (ilustrační foto). | Foto: Milan Bureš

Salviniho Evropská aliance pro lidi a národy (EAPN) podle nejnovější projekce serveru Politico získá ve volbách 71 mandátů a další nově vzniklá euroskeptická frakce italského Hnutí pěti hvězd a britské Strany pro brexit 44 křesel. Jenže na druhé straně je Evropská lidová strana (EPP), která jich má mít 170, a Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D) se 144 křesly.

Průzkum dál ukazuje, že výrazně má posílit i Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), k níž se loni v listopadu připojilo hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Té nová projekce přisuzuje 104 mandátů.

Euroskeptické strany by tak měly posílit, ale jen nepatrně. Hnutí pěti hvězd bylo v Evropském parlamentu součástí hnutí, které kontrolovalo 42 křesel. A Salviniho aliance vystřídá starší Evropu národů a svobod (ENF), která má 37 poslanců.

"Osobně mě posílení krajních politických sil netrápí," říká český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička. "Nejsme silní podle toho, jak jsme početní, ale jak jsme schopni řešit úkoly dnešní doby, jakou vizi a rozhodnost máme."

Telička byl původně zvolený za ANO a teď jde do voleb s vlastním hnutím Hlas. Věří, že posílení euroskeptických sil povede naopak k větší schopnosti demokratických frakcí dohodnout se na progresivní koaliční dohodě a jejím provádění.

Podle serveru Politico by proevropské frakce měly mít celkem okolo 460 mandátů a ty euroskeptické, včetně komunistů, 260 křesel. Odpovídá to i současné náladě v členských zemích EU. Myšlenku společné Evropy podporuje podle průzkumu 68 procent respondentů.

Spolupráce proevropských stran

Bude ale hodně záležet na tom, jak budou proevropské frakce schopny spolupracovat, aby dokázaly čelit spojené ofenzivě euroskeptiků. "K sestavení většiny bude zřejmě potřeba spolupráce více politických skupin," říká český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Jeho strana je součástí frakce EPP.

"Odhaduji, že naše frakce zůstane nejsilnější, a předpokládám, že našimi nejbližšími spojenci budou poslanci z liberální skupiny ALDE. A někdy i konzervativci, pokud budou zaujímat konstruktivní postoje," věří Niedermayer. 

"Na důležitých strategických krocích, mezi které lze jistě řadit i postoj k brexitu, bude potřeba hledat širší shodu i s největší levicovou frakcí S&D a ukazuje se, že to je dosažitelné. K dohodě se často připojují třeba i Zelení," dodává. 

Euroskeptici, spojte se!

Na druhé straně se snaží co nejefektivněji spojit i euroskeptické strany. Zmíněná Salviniho aliance získala Alternativu pro Německo (AfD), která byla dříve v jiném uskupení. A taky Národní sdružení francouzské populistky Marine Le Penové nebo Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ).

Italská Liga, AfD, Národní sdružení a další protievropská uskupení v poslední době změnily rétoriku a už neusilují o postupnou dezintegraci Evropské unie. Spíš tvrdí, že EU chtějí zachovat a od základu změnit a přebudovat.

Koho naopak Salvini nezískal, je polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Ta je součástí konzervativců z ECR, kam náleží i česká ODS. Tato frakce podle serveru Politico ale po volbách ztratí a bude zastoupena 62 europoslanci.

Polsko je v rámci EU významné už tím, že si rozděluje celkem 51 mandátů v europarlamentu. V zemi ale teď vznikla nebývalá situace, kdy liberální pravice vytvořila blok se stranami levého středu. Společně jdou do voleb jako Evropská koalice. Vládní PiS naopak stojí v čele Sjednocené pravice, nalákala dvě menší strany.

Oběma soupeřícím blokům připisují průzkumy přibližně 40 procent hlasů.

V Británii čekají vítězství Farage

Eurovoleb se nakonec účastní i Velká Británie, kde se politici stále nedokázali shodnout na konečné podobě brexitu. Země dosud zůstává členem EU, a tak se musí i v ní volit do Evropského parlamentu. Byť na poslední chvíli.

Favoritem voleb tu je Strana pro brexit, kterou letos v lednu založil Nigel Farage, někdejší vůdce euroskeptické Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP). 

Průzkumy jí přisuzují 27 procent hlasů, a tedy 22 mandátů. UKIP získala v posledních eurovolbách v roce 2014 čtyřiadvacet křesel, a tak se očekává, že Farageův očekávaný úspěch mnoho nezmění.

Drtivý propad ovšem podle všeho čeká britské vládní konzervativce, kteří by měli ze současných 19 mandátů spadnout na pouhých devět. Mírně si podle průzkumu pohorší i opoziční labouristé.

Hádky o brexitovou dohodu mezi dvěma největšími britskými stranami nahrávají ostatním uskupením, nejen Farageovi. Britští liberálové by mohli mít v europarlamentu až deset zástupců a zelení šest. Nová formace Změňme Spojené království, ve které se spojili labouristé a konzervativci kritizující brexit, má podle průzkumů získat čtyři křesla.

V Česku rozhodne volební účast

V České republice má podle dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) největší šance ANO premiéra Andreje Babiše. Vládní hnutí by mělo získat 28 procent hlasů, a tedy pět mandátů. Až daleko za ANO byla v průzkumu opoziční ODS s 12 a piráti s 10,5 procenta.

Sociální demokraty by volilo 8,5 procenta lidí. Podpora SPD, koalice Starostů (STAN) s TOP 09 i lidovců se pohybuje kolem pěti procent.

O rozdělení mandátů ale rozhodne ještě volební účast, ta by podle CVVM i agentury STEM/MARK měla být sedmadvacetiprocentní. V minulosti průzkumy do eurovoleb často neodpovídaly konečnému výsledku, neboť účast byla výrazně nižší, než předpovídaly.  

Video: Evropská unie
 

Právě se děje

Další zprávy