Aby začal nový - v pořadí už sedmý - balík sankcí platit, musí ho jednomyslně odsouhlasit členské státy. Pokud se tak stane, rozšíří se zároveň seznam Rusů, kteří nebudou moci vstoupit na území EU. Pokud tu mají nějaký majetek, bude jim zabaven.
Sankce zveřejnila v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jde o odpověď Evropy na částečnou mobilizaci, kterou minulý týden vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, a nelegální referenda, která Moskva organizuje na okupovaném ukrajinském území a v samozvaných proruských republikách. "Jsme odhodlaní donutit Kreml zaplatit za novou eskalaci," zdůvodnila to von der Leyenová.
Tah Bruselu není bezprostřední reakcí na pondělní výbuchy ruských plynovodů v Baltském moři. Tři exploze krátce za sebou poničily plynovody Nord Stream 1 a 2, přivádějící plyn Gazpromu po mořském dně do Německa. Výbuchy zaznamenaly skandinávské seismologické stanice, které zároveň vyloučily zemětřesení. Na hladinu začaly okamžitě stoupat plynové bubliny z úniku suroviny.
Ačkoli žádný evropský politik oficiálně neukázal prstem na Kreml, přibývá těch, kteří to naznačují. Exploze podle nich mohl zinscenovat ruský režim ve snaze destabilizovat Evropu a zvýšit cenu plynu na začátku nové topné sezony. Ta po zveřejnění výbuchů skutečně ze dne na den vyskočila o 15 procent.
Evropští politici zatím "jen" vylučují, že mohlo jít o havárii nebo souhru náhod. "Rozhodně nejde o nehodu. Byly to cílené akce," prohlásila bez dalších podrobností dánská premiérka Mette Frederiksenová. Právě na hladině u dánského ostrova Bornholm byl poprvé zaznamenán únik plynových bublin.
Síkela bude debatovat s evropskými ministry
Dánsko a Norsko oznámily, že zvyšují stupeň zabezpečení klíčové infrastruktury v zemi. Norové s pomocí armádních dronů hlídají terminály na zkapalněný plyn, podobně patrolují svoje stanice Dánové a Nizozemci. Mezi Evropany panuje obava, že by nemuselo jít o poslední sabotáž. Evropská komise ve středu sdělila, že některé státy EU zvýšily dohled nad svými plynovody a ropovody už v létě.
Exploze se odehrály krátce před schůzkou, na které se mají členské státy EU dohodnout na celoevropském postupu, jak zkrotit astronomické ceny za světlo a teplo na kontinentě. Debata ministrů odpovědných za energetiku pod vedením českého šéfa průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) proběhne v pátek.
Státy EU by na ní měly schválit omezení ceny za elektřinu pro "levnější" stanice - jaderné a hnědouhelné elektrárny a ty na obnovitelné zdroje. Cena by se měla zastavit na 180 eurech za megawatthodinu. Podobně se čeká shoda na mimořádné dani z obřích zisků naftařských firem. Hranice byla stanovena na minimálně 33 procentech. Na obou principech - a také povinném šetření elektřinou - panuje v EU shoda.
Není tomu tak ale v případě zastropování ceny plynu dováženého do EU, přestože jej hájí 15 ze 27 států a další zdražení této suroviny kvůli výbuchům dodalo tlaku na zásah státu na naléhavosti. Evropská komise připravila státům možné varianty stropu na plyn a čeká se, že je ministři v pátek, zatím bez závazného závěru, proberou.
