Najednou to jde. Jak sto mocných rozhodlo, že porazí ebolu

Petr Jemelka Petr Jemelka
29. 10. 2014 11:10
Interní dokumenty z jednání politiků, expertů Světové zdravotnické organizace a farmaceutických firem nastiňují plán boje s epidemií.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Ženeva - Když jde do tuhého, ledy se hnou. Epidemie krvácivé horečky ukázala, že se mezinárodní společenství - soukromý i veřejný sektor - může dohodnout na společném a efektivním postupu.

Interní dokumenty ze společného jednání politiků, expertů Světové zdravotnické organizace (WHO) a farmaceutických firem, jež unikly do médií, nastiňují jasný a rychlý plán, jak ebolu porazit.

Na konferenci o "ceně a přístupu k vakcíně" bylo poprvé přesně řečeno, kdy se do západní Afriky dostanou v současné době testované očkovací látky, kolik to bude stát a kdy by se mělo podařit nad ebolou zvítězit. 

První fáze testování na desítkách lidí by měla být dokončena v listopadu a vyhodnocena by mohla být do konce roku. Na začátku toho příštího by se mělo kvůli úspoře času začít rovnou se třetí fází, tedy plošným očkováním přímo v nejhůře postižené západní Africe.

Vyjde to v přepočtu na více než půl miliardy korun.

Podle zástupkyně ředitelky WHO Marie Pauly Kienyové se již nyní experimentálně ověřují dvě očkovací látky v Evropě, Africe a v USA. 

Jednu z vakcín vyvinul americký Národní ústav zdraví ve spolupráci se společností GlaxoSmithKline. Druhou vakcínu vyrábějí v Kanadě a na dobrovolnících se testuje v americkém Marylandu.

K tomu, aby se rozhodlo, jak svět porazí ebolu, podle magazínu Science stačilo, aby se sešla asi stovka zasvěcených. Otázkou je, proč to udělali až poté, co viru podlehlo více než pět tisíc lidí. Farmaceuti se brání tím, že preparát vyvíjejí, jak rychle jen mohou, ale musejí si být jisti, že očkování nikomu neublíží.

Belgická společnost GlaxoSmithKline, která je ve vývoji vakcíny zatím nejdál, předpokládá, že by mohla vyhodnotit první fázi testování své vakcíny ještě během listopadu. Vyzkoušena by měla být na 250 lidech.

Pokud výsledky testování dopadnou dobře, mohlo by začít pilotní očkování přímo v nejhůře postižené Libérii, Guineji a Sieře Leone hned v lednu.

První budou zdravotníci

Jako první by měli experimentální vakcínu dostávat zdravotníci. Těch v západní Africe podle odhadů působí dvanáct tisíc. Druzí na řadě budou další zaměstnanci, kteří jsou vystavováni zvýšenému riziku. Těch je v západní Africe sedmnáct a půl tisíce.

GSK slibuje, že může v lednu dodat čtyřiadvacet tisíc dávek, v dubnu 230 tisíc a v prosinci roku 2015 až milion dávek měsíčně. Pokud by byla očkovací látka potřeba v takovéto míře, znamenalo by to ale, že bude muset společnost omezit výrobu jiných vakcín proti méně nebezpečným nemocem, jako jsou spalničky nebo zarděnky.

Podle propočtů Norského institutu veřejného zdraví vyjde výroba první várky vakcín na 27 milionů dolarů a očkovací kampaň přijde na dalších 78 milionů. To je v přepočtu 1,7 miliardy korun. Je jasné, že tři zmiňované africké země na očkování nebudou mít peníze ani prostředky, a do boje s nákazou se tak budou muset v mnohem větší míře zapojit vyspělé země.

WHO informovala o vlastní vakcíně, která už je také testována, zatím ale není připravena. A vlastní očkovací látku vyvíjí také Johnson & Johnson.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Seemanová překonala český rekord i na kraulové čtyřstovce

Plavkyně Barbora Seemanová překonala v Taškentu další český rekord. Po čtvrteční kraulové dvoustovce posunula nejlepší čas i na dvojnásobné trati. Časem 4:08,89 vylepšila svůj předchozí rekordní zápis z loňského mistrovství světa v Kwangdžu o 84 setin sekundy.

"Čtyřstovka se mi stejně jako včera dvoustovka jela skvěle. Cítila jsem silný záběr, což je pro mě hodně důležité. I když je to čtyřstovka, která vždycky bolí, tak jsem se snažila ke konci do toho ještě kopnout, ale abych nevytuhla, což se ale pochopitelně trochu stalo," popsala rekordní závod dvacetiletá Seemanová v tiskové zprávě.

"Opět skvělý výsledek, vylepšený osobní rekord, český rekord, no prostě paráda. Stále ale cílíme na olympijský A-limit, který Báře stále uniká. Na druhou stranu se zlepšuje a uvidíme, co se stane na jaře," uvedla trenérka Petra Škábová.

Na vynikající časy z International Swimming League v Budapešti navázala v Taškentu Simona Kubová. Po náročném programu posledních týdnů dokázala na 100 metrů znak zaplavat čas 1:00,03 a zopakovat olympijský A-limit. Ten už má splněný od loňského jara.

Zdroj: ČTK
Další zprávy