1. Pomoc Ukrajině nezastaví, pokud bude Evropa platit
Když Trump v dubnu v exkluzivním rozhovoru pro časopis Time mluvil o tom, jak by mohlo vypadat jeho případné druhé funkční období, řekl, že by chtěl, aby evropské země zvýšily své obranné výdaje.
"V opačném případě už nepošlu ani cent. Pokud Evropa nebude platit, proč bychom měli platit my? Evropa je válkou mnohem výrazněji postižena. Mezi námi je oceán, zbytek Evropy od Ukrajiny žádný oceán nedělí," ohradil se republikán Trump.
Bývalý šéf Bílého domu opakovaně hovoří o tom, že chce, aby ostatní země NATO přispívaly více do společné obrany. Letos v únoru prohlásil, že pokud by Rusko napadlo členský stát aliance, který nedává dost prostředků na obranu, nepřišly by mu Spojené státy pod jeho vedením na pomoc.
Trump je také dlouhodobě skeptický k peněžní podpoře Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské agresi. Panují obavy, že by jako prezident přestal napadenou zemi podporovat, nebo pomoc snížil. Od začátku invaze tvrdí, že by jako prezident válku ukončil během jediného dne. Nevysvětlil ale, jak by to udělal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti uvedl, že neví, zda by USA v případě Trumpova znovuzvolení Ukrajinu dál podporovaly.
Historik Michael Kimmage, který se zabývá vztahy Ruska a USA, ale minulý týden v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že Trump je rád, když ho ostatní vnímají jako tvrdého chlapíka, a je tak možné, že naopak překvapí a Ukrajině pošle zbraně, o jakých se jí za Bidena ani nesnilo.
"Pokud Trump vyhraje, než stažení z války jsou pravděpodobnější různé formy eskalace. Nebude schopný válku rychle ukončit, jak pořád slibuje, a bude z toho velmi frustrovaný. Možná se na sociálních sítích zaváže k určitým krátkodobým cílům a jediný způsob, jak se s touto frustrací vypořádá, je, že udělá to, co neudělal Biden," myslí si Kimmage.
Spojené státy s nynějším prezidentem Joem Bidenem Ukrajinu podporují od začátku ruské agrese. Naposledy v dubnu americký Kongres schválil balík pomoci ve výši 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun), avšak až poté, co ho několik měsíců blokovali republikáni. Právě s Bidenem se Trump v listopadu střetne v prezidentských volbách, Američany tak čeká opakování volebního souboje z roku 2020.
2. Zavede masové deportace imigrantů
Jedním z hlavních témat listopadových voleb je pro Američany migrace. Trump se již několikrát během svých předvolebních výjezdů nechal slyšet, že pokud bude znovu zvolen, je odhodlán shromáždit a deportovat miliony migrantů, kteří se do USA dostali nelegálně.
V rozhovoru pro Time uvedl, že k tomu využije policii a případně nasadí i Národní gardu. To vše, aby "takové migranty, kteří žijí po celé zemi, prostě našel". Nevyloučil ani vybudování záchytných táborů na území USA.
"Hned první den své nové vlády uzavřu hranice, zastavím invazi lidí proudících přes naše hranice a pošlu ilegální cizince Joea Bidena zpět domů, kam patří. Musí se vrátit tam, odkud přišli," řekl Trump na nedávném shromáždění ve Wildwoodu ve státě New Jersey.
Podle odborníků jde o extrémní návrh, který by měl závažné následky. "Bude to nepořádek a bude to noční můra. Neexistuje pro to žádné jiné ekonomické nebo sociální zdůvodnění než nenávistná ideologie," řekl televizi ABC News bývalý prezident Americké asociace imigračních právníků David Leopold.
3. Nepodepíše federální zákaz potratů
Trump si v předvolební kampani často připisuje zásluhy za jmenování tří soudců Nejvyššího soudu USA, kteří hlasovali pro zrušení rozsudku Roeová versus Wade, čímž ukončili ústavní právo na potrat. Neznamená to sice, že interrupce jsou automaticky považované za nelegální, ale rozhodování o nich je na jednotlivých státech a řada z nich od té doby přijala zákony omezující toto právo.
Trump v minulosti prosazoval celostátní zákaz potratů, tedy že by si o tom už jednotlivé státy nemohly rozhodovat samy. Nyní ale v této věci otočil. "Takový zákaz nepotřebujeme," řekl pro Time.
Tvrdí, že by se tato politika měla ponechat na jednotlivých státech, aby si dělaly, co chtějí, včetně sledování těhotenství žen. Na otázku, zda by mu vadilo, kdyby americké státy stíhaly ženy za to, že podstoupily potrat v jiném státu, kde to zákony povolují, odpověděl, že je to pro něj irelevantní. "Nejde o to, jestli mi to vyhovuje, nebo ne, protože tato rozhodnutí budou činit jednotlivé státy," dodal.
4. Nasadí armádu do ulic
Jedním z hlavních témat Trumpovy kampaně je kriminalita. Upozorňuje na ni v souvislosti s migranty přicházejícími do země i nedávnými protesty studentů na univerzitních kampusech žádající ukončení izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy. "Kdyby policie nedokázala protesty zastavit, použil bych Národní gardu," řekl Trump.
Bezpečnostní expert Joseph Nunn tvrdí, že zákon o povstání, který dává prezidentovi nekontrolovanou pravomoc nasadit armádu v amerických ulicích, je hrozbou pro demokracii. "Pokud Kongres nezakročí a nezreformuje tento nebezpečný a zastaralý zákon, může ho už jen málokdo zastavit," upozornil pro Aktuálně.cz.
Kandidující exprezident také odmítl statistiky, které ukazují, že násilná kriminalita v celé zemi klesá. Podle FBI se v roce 2023 snížil počet vražd o 13 procent. Trump data označil za zfalšovaná. Dodal, že země musí pracovat na tom, aby policii "vrátila moc a respekt", které si zaslouží.
5. Nepodpoří Izrael
Otazník visí i nad tím, jak by se v čele s novým americkým prezidentem vyvinuly vztahy USA a Izraele, letitých spojenců. Ty se v posledních měsících zhoršily kvůli pokračující ofenzivě izraelské armády v Pásmu Gazy.
Trump nyní kritizuje izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kdysi svého blízkého spojence. Pro Time se nechal slyšet, že měl s premiérem židovského státu špatnou zkušenost. Na mysli měl leden 2020, kdy Spojené státy zabily velitele revolučních gard Kásema Solejmáního. Podle Trumpa mělo jít o společnou operaci USA a Izraele, ale Netanjahu z ní na poslední chvíli vycouval. "To je něco, na co jsem nikdy nezapomněl," nechal se slyšet v rozhovoru.
Netanjahuovi také vyčetl, že nedokázal zabránit útoku ze 7. října, kdy teroristické hnutí Hamás napadlo jižní Izrael a zabilo na 1200 lidí. "Stalo se to za jeho dohledu," prohlásil Trump.
Když byl Trump v prezidentském úřadu, s Netanjahuem udržoval blízké vztahy a podpořil mnohé jeho priority. Například odstoupil od jaderné dohody s Íránem, uznal Golanské výšiny za součást Izraele a přesunul americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Vztah se zhoršily mimo jiné poté, co Netanjahu poblahopřál Bidenovi k vítězství ve volbách v roce 2020. Trumpa, který dál popírá legitimitu Bidenova vítězství, podle Time frustrovalo, že mu jeho blízkovýchodní "přítel" neprojevil více loajality.
