Policie ve druhém největším městě Kanady má za sebou týden spojený s mafií. Den po zásahu u mrtvoly prominentního bosse Del Balsa oznámila uvalení vazby na jiného střelce. Do cely posadila podezřelého z květnové vraždy Claudie Iaconové, snachy mafiána zabitého před deseti lety v Mexiku.

O válce v montrealském podsvětí informují už několik měsíců zámořská média. Střelba na Del Balsa byla letos třetím útokem spojeným s místní klanem Rizzuto. Ten řadí zámořští vyšetřovatelé k newyorským Pěti rodinám Cosa nostry, zločinecké skupiny, která ve Spojených státech a Kanadě funguje už více než sto let.

Tělo mafiána Fransceska Del Balsa před montrealským fitness centrem Monster Gym v pondělí 5. června 2023. Jeden z bossů místního klanu Rizzuto podlehl třetímu útoku v krátké době. Z předchozích dvou vyvázl.

John Gotti šéfoval v 80. letech jednomu z jejích nejmocnějších klanů, newyorské rodině Gambino. Místo aby se držel v ústraní, vystupoval veřejně a stal se populární celebritou. V těchto dnech si zámoří připomíná jeho smrt. Podlehl rakovině 10. června 2002 ve věznici ve Springfieldu, kde si odpykával doživotní trest. Přestože se od jeho uvěznění počátkem 90. let daří úřadům italoamerickou mafii potlačovat, její moc se zmenšuje jen pomalu.

"Dokud potrvá zájem o kradené zboží, sex, drogy, hazard a snadné zisky ze zpronevěr, organizovaný zločin nezmizí a lidé se budou sdružovat kolem nabízejících se možností," připomíná kriminolog z Virginia Commonwealth University Jay Albanese, který mafie dlouhodobě zkoumá.

Pět rodin ustavil v New Yorku v roce 1931 tehdejší nejvyšší boss Salvatore Maranzano, dnes jim konkurují zločinecké skupiny z Ruska, Číny, Balkánu nebo Latinské Ameriky. Proti nim, stejně jako proti Italoameričanům, bojuje policie i FBI. Jejich síly teď ale odčerpává mezinárodní terorismus a soustředěný tlak na organizovaný zločin polevuje.

Pozornost se na mafie upřela především v 90. letech, kdy mezinárodní společenství označilo organizovaný zločin za celosvětovou hrozbu na konferenci OSN v roce 1994 v Neapoli. Řada politiků tehdy musela přiznat, že něco takového vůbec existuje a že je třeba s tím bojovat.

Americkou Cosa nostru vytlačilo tažení úřadů z velkého byznysu zpátky mezi pouliční gangy, odkud počátkem 20. století vzešla. V závětří boje policistů s terorismem se ale s generační obměnou vrací zpět. Mladším vůdcům sice chybí někdejší loajalita a mlčení před úřady, na druhou stranu se dobře přizpůsobili a vydělávají.

"Cosa nostra v Americe nebyla nikdy geniální, vždycky ale byla chytrá. Většina jejích členů není vzdělaná, mají ale obrovský talent najít příležitosti k výdělku. Když je někdo najde dřív, vezmou si vydíráním díl pro sebe," popsal Albanese před časem pro Hospodářské noviny.

Kromě toho si Italoameričané dokážou zařídit podporu tam, kde sami nestačí. Na daňové úniky, bankovní podvody a investice nemají pouliční kriminálníci potřebné vzdělání ani schopnosti. Podle FBI si teď na ně sjednávají specialisty - z Ameriky, Evropy i Asie. Dříve čistě italské skupiny se tak mění na mnohonárodnostní.

Don elegán v televizi

Tvář organizovaného zločinu v USA se ale změnila nejen s moderními metodami podsvětí či s tlakem policie a federálních úřadů. Přispěli k tomu i sami mafiosi - v čele s Johnem Gottim, bossem nejmocnějšího newyorského klanu Gambino.

Po celá desetiletí mafie úspěšně fungovala a metastázovala ve stínu newyorských ulic. Tvořila uzavřenou komunitu, jejíž šéfové roztáčeli kola miliardového byznysu z obývacích pokojů utajených rezidencí. Hlavami rodin byli většinou muži důchodového věku, kteří se vyhýbali jakékoli pozornosti a jejichž představu o bujarém večírku naplňovala poklidná večeře v oblíbené restauraci.

Gotti byl jiný. Z ušmudlaného mafiána a pouličního zabijáka se postupem času stal švihák. Don elegán. Rád se draze oblékal a vystavoval před televizními kamerami. Tím, jak se dokázal vyhýbat odsouzení, rostla ve Spojených státech jeho popularita. Přestože nikdy nepřestal být vyděračem a vrahem, stal se celebritou a plnil přední stránky amerických novin. Do světel reflektorů tím ale dostal nejen sebe, ale i celou Cosa nostru.

Pod Gottiho vedením přišla mafie nejen o své utajení a přízračnou identitu, zbortil se také důležitý pilíř její úspěšné existence - omerta, zákon mlčení. FBI se podařilo zachytit rozhovor, při kterém don elegán nadává na svoji pravou ruku a dlouholetého parťáka Salvatora Gravana. Agenti toho využili a “Sammymu” odposlech přehráli. Uražený Gravano jim pak pomohl nejen usvědčit Gottiho, ale rozkrýt i další části italoamerické mafie.

Gotti byl odsouzen v roce 1992 a zbytek života strávil ve vězení, kde o deset let později podlehl rakovině jícnu. Gravano byl díky spolupráci s úřady zařazen do programu na ochranu svědků a pod novou identitou žil v Arizoně. Počínal si však značně neopatrně, místo jeho pobytu se dostalo ke Gottimu a ten za ním v roce 2000 vyslal vražedné komando. Než ho stihli zabijáci odstranit, byl Gravano zatčen a odsouzen za obchod s drogami. Z vězení se dostal teprve před pěti lety.

Více čtěte

Popularita Johna Gottiho, někdejšího bosse rodiny Gambino, je i dvě dekády po jeho smrti tak velká, že si ho lidé nechávají vytetovat na tělo.

Na pohřbu letitého bosse Andrewa Russa nechybělo v dubnu 2022 nic, co diváci znají z mafiánských filmů a seriálů. S lídrem rodiny Colombo se do Brooklynu přišla rozloučit stovka lidí, v kostele byly obrovské věnce květin, venku parkovaly nablýskané limuzíny.