Londýn – Byla to první radioaktivní vražda po skončení studené války.
Smrt bývalého agenta ruských tajných služeb Alexandra Litviněnka, který zemřel 23. listopadu 2006 v Londýně na otravu radioaktivním poloniem, označil letos britský soud za akci ruské tajné služby (FSB), jejíž linky sahají pravděpodobně až do Kremlu.
"Akci FSB směřující k Litviněnkovu zavraždění schválil pravděpodobně (její ředitel) Patrušev a taky prezident Putin," prohlásil v lednu 2016 na závěr veřejného vyšetřování britský soudce Robert Owen.
Přátelé ruského bankéře Alexandra Perepiličného, který záhadně zemřel ve Velké Británii v listopadu 2012, si myslí, že oba případy pojí "alarmující podobnost".
Gelsemium elegans
"V krajním případě máme před sebou odvetnou vraždu na britské půdě neboli otrávení osoby, žijící ve Spojeném království, ruskou kriminální skupinou napojenou na ruský stát," řekla deníku The Guardian právnička Henrietta Hillová, která teď dostala Perepiličného případ k britskému soudu.
Žaluje totiž britské ministerstvo vnitra za to, že blokuje zveřejnění detailů vyšetřování Perepiličného smrti s odkazem na "hrozbu národní bezpečnosti".
Ruský podnikatel Alexandr Perepiličnyj zemřel nečekaně v listopadu 2012 poblíž svého domu ve Weybridge v britském hrabství Surrey. Tamní policie nejdřív vyloučila cizí zavinění. Nové toxikologické rozbory, zveřejněné loni, ale ukázaly, že se v Perepiličného žaludku našly stopy látky gelsemium elegans. Jedu získaného z asijského druhu jasmínovce. Odvar z něj se v čínské tradiční medicíně používá k léčení kožních potíží. Jako jed ho ale taky používají čínští a ruští nájemní vrazi.
Policie z hrabství Surrey označila tyto spekulace za nepodložené a odmítla obvinění z nedbalosti nebo jiných pochybení. Podle ní Perepiličnyj zemřel na zástavu srdce. Loňské toxikologické testy sice přítomnost látky gelsemium elegans v jeho těle potvrdily, podle expertů ale neprokázaly, že by kvůli ní zemřel. Ve vraždu ruského podnikatele navíc kromě britské policie nevěří ani Perepiličného manželka Natálie.
Proč to tedy tajíte?
Kolegové Perepiličného, hlavně britský majitel investičního fondu Hermitage William Browder, ale tvrdí, že důvod k podezřívavosti existuje.
Britské úřady se podle něj – podobně jako v případě Alexandra Litviněnka – chovají velmi podivně. "Na jedné straně tvrdí, že na Perepiličného smrti není nic podezřelého. Na straně druhé ale dodávají, že zveřejnění některých okolností jeho úmrtí může ohrozit národní bezpečnost. To prostě nejde k sobě a vzbuzuje to obavy, že nám něco tají," řekl Browder reportérům listu The Guardian.
Čtyřiačtyřicetiletý Perepiličnyj byl až do své smrti v listopadu 2012 jednou z hlavních postav velké ruské korupční kauzy, kterou média překřtila na tzv. případ Magnickij. Nepřímo a nechtěně v ní figuroval i sám William Browder a jeho investiční fond Hermitage, kdysi jeden z největších a nejúspěšnějších zahraničních fondů v celém Rusku.
Může za to Magnickij
Hermitage Fund se dostal po roce 2005 v Rusku pod velký tlak a Browder – označený tamními úřady za "hrozbu národní bezpečnosti" – z něj raději převedl veškerá aktiva do zahraničí. Jak ale později zjistil, i tuto prázdnou firemní schránku v Rusku někdo zneužil k velkému daňovému úniku.
Vysoce postavení úředníci z ruského ministerstva vnitra a další úředníci napojení na podsvětí z ní díky formálnímu vyšetřování získali zakládací listiny a další klíčové dokumenty k třem holdingovým firmám fondu Hermitage. Na základě nich pak získali z ruského rozpočtu obří daňovou vratku ve výši 230 milionů amerických dolarů.
Když na to Browder přišel, začal se bránit skrze najatého ruského auditora a právníka Sergeje Magnického. Toho ale zatkla v roce 2008 ruská policie a obvinila ho z daňových úniků. O rok později Magnickij zemřel za nejasných okolností v moskevském vězení Butyrka.
Podle Browdera a řady lidskoprávních organizací existují nepřímé, ale pádné důkazy o tom, že byl Magnickij před svojí smrtí vězeňskou stráží bit, mučen a že mu byla odpírána lékařská pomoc. Ruské úřady to odmítají. Podle nich zemřel Magnickij na selhání srdce, způsobené dlouhodobou cukrovkou a chronickou žloutenkou.
Klíčový svědek Perepiličnyj
Investor Browder se po Magnického smrti pustil do dalšího vyšetřování ruské korupční kauzy. Poté, co neúspěšně žádal o intervenci nejvyšší politické špičky v Rusku, včetně tehdejšího premiéra Dmitrije Medveděva, pojal podezření, že kauzu kryjí taky. (Celou kauzu popsal Browder v roce 2015 ve své knize "Red Notice", česky vyšla později pod názvem "Rudý zákon"). Moskva ale tato obvinění opakovaně popřela a Browderovo vyšetřování označila za osobní mstu.
Klíčovým mužem pro rozkrytí korupční sítě vysoce postavených ruských policistů, úředníků a lidí z podsvětí se každopádně stal pro Browdera právě Alexander Perepiličnyj, bývalý osobní bankéř některých lidí z celé kauzy.
V obavách o svoji bezpečnost přesídlil Perepiličnyj v roce 2009 do Velké Británie. O tři roky později tam po běhání nedaleko svého domu ve Weybridge zkolaboval a zemřel.
Odpovězte
Sám Browder podle svých slov netvrdí, že Perepiličného otrávili nájemní zabijáci z Ruska, krytí Kremlem – podobně jako Alexandra Litviněnka.
Poukazuje ale na řadu podezřelých okolností, které Perepiličného úmrtí provázejí. Na skutečnost, že dostával těsně před ním výhrůžky smrtí a že byl pravděpodobně kontaktován britskými tajnými službami. Dodává zároveň, že několik osob z tzv. kauzy Magnickij už od jejího začátku za záhadných okolností zemřelo.
Skutečnost, že britská vláda tají některé okolnosti případu, shromážděné tamní rozvědkou a kontrarozvědkou, podle Browdera dokazuje, že i v případě úmrtí Alexandra Perepiličného nemuselo jít o obyčejné selhání srdce. Britský soud zatím o uvolnění citlivých informací v této kauze nerozhodl.
