O jaký vojenský test jednalo?
Podle dostupných informací šlo o zkoušky střely s plochou dráhou letu Burevestnik na jaderný pohon. Burevestnik znamená v překladu do češtiny buřňák, což je druh mořského ptáka. Ruský prezident Vladimir Putin o tomto typu střely nedávno prohlásil, že bude mít prakticky neomezený dolet a nebude zachytitelná radary.
Jeden z účastníků testu pod podmínkou zachování anonymity deníku Kommersant prozradil, že začalo hořet palivo v motoru rakety a následný výbuch okolostojící lidi odmrštil do moře.
Podle opozičního listu Novaja Gazeta k místu neštěstí vyplula loď Serebrjanka, která je speciálně upravená na likvidaci radioaktivního odpadu.
Kde přesně se neúspěšný test odehrával?
V Archangelské oblasti na severu Ruska u malého města Něnoksa. To se nachází v pásmu, kam je vstup jen na speciální povolení, vydávané tajnou službou FSB. Nejbližším větším městem je třicet kilometrů vzdálený Severodvinsk. Když se lidé dozvěděli, co se stalo, v místních lékárnách okamžitě vykoupili veškerý jod a jodové tablety, které se podávají na ochranu proti radiaci.
🇷🇺 Radiation Leak Said to be Detected in Severodvinsk, Russia, Fol. Missile Test Blast in Arctic: AFP | CNA https://t.co/m2Y7PzW5zv #Russia #radiationleak
— tokyopotato (@tokyopotato120) August 11, 2019
Jaká byla bezprostřední reakce ruských úřadů na událost?
Oficiální místa původně nehovořila o jaderné nehodě. Pak ale Ruská federální agentura pro atomovou energii (Rosatom) přiznala, že zemřelo pět jejích zaměstnanců. Oficiální reakce popisuje ve svém článku ruský deník Novaja Gazeta: "V prvních hodinách po katastrofě se všechny instituce vyjadřovaly v prázdných frázích, navzájem si odporovaly a popíraly to, co už předtím oficiálně zveřejnily. Jinými slovy v praxi dělaly vše pro to, aby propukla panika."
Radiace v okolí Severodvinsku byla zvýšená na některých místech až šestnáctkrát oproti normálu. Místní úřady ale uvedly, že po zhruba čtyřiceti minutách od výbuchu se vrátila k běžným hodnotám.
Nicméně některá místa na pobřeží Bílého moře, za normálních okolností přístupná, jsou nyní uzavřená. Armáda vyzvala v úterý 13. srpna k evakuaci Něnoksy, ve středu ale výzvu zrušila.
Kdo jsou oběti výbuchu?
Při výbuchu zemřel Alexej Vjušin, Jevgenij Koratajev, Vjačeslav Lipšov, Sergej Pičugin a Vladislav Janovskij. Jedná se o vědce, kteří pracovali na vývoji rakety na jaderný pohon. Všech pět pohřbili ve městě Sarov, kam nesmějí cizinci. Šéf Rosatomu Alexej Lichačev označil zesnulé za "chloubu země" a jaderného průmyslu. "Největší poctou, kterou jim můžeme prokázat, je pokračovat ve vývoji moderních zbraní. A tak se i stane," citovala Lichačeva agentura RIA Novosti.
Stal se někdy na území Ruska nebo Sovětského svazu podobný incident?
Nejvíce nehodu z 8. srpna připomíná tragédii, která se odehrála 24. října 1960 na kosmodromu Bajkonur.
První start třicet metrů dlouhé mezikontinentální rakety R-16, údajného sovětského triumfu v závodech ve zbrojení během studené války, tehdy skončil, aniž pořádně začal. Při startu explodovala nádrž s palivem. Raketa, startovací rampa i její okolí se proměnilo v obrovskou ohnivou kouli.
Při katastrofě zemřelo 126 lidí, většinou vědců a techniků, kteří na vývoji R-16 pracovali a připravovali její start. V plamenech zůstal i tehdejší velitel sovětských raketových vojsk Mitrofan Nedělin, jehož jméno bylo s raketou spojováno především. Sovětské úřady nehodu tajily.
Vyšetřovací komise, ustavená po tragédii, zjistila, že palivová nádrž byla nesprávně zkonstruovaná a technici neprovedli všechny nezbytné zkoušky před prvním odpálením.
