„Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. A to si každý na světě uvědomuje,“ říká polský expert na mezinárodní vztahy Slawomir Debski, který byl v Praze na pozvání Pražského centra transatlantických studií CEVRO univerzity.
Jaké jsou vlastně americké a izraelské válečné cíle v Iránu?
Rozhodně jsou rozdíly mezi válečnými cíli USA a Izraele. Izrael se netají tím, že se chce zbavit režimu ajatolláhů, to není nic nového. Američané se alespoň pokusili najít nějaký kompromis. To pro Izraelce nikdy nepřicházelo v úvahu. Celé roky trvají na tom, že Irán je akutní hrozba: nový strůjce holokaustu na obzoru.
Američané mají nyní tři cíle. Ale když máte tři cíle, tak vlastně nemáte žádný… Mluví o omezení vojenského potenciálu Iránu, omezení hrozby pro Izrael a nějaké formě změny režimu. Ale takovým zvláštním způsobem ve stylu „my jsme svoje udělali, teď je to na vás, Íráncích“.
To je lehké říct, ale hůř se to provádí…
Ano, to je ten problém. Američané si jsou vědomi limitů leteckých úderů. Chtějí vytvořit podmínky pro možnou změnu režimu, kterou ale musí provést někdo z Íránu. Jak to bude vypadat, nikdo neví. Asi skončíme se situací, že schopnosti Íránu budou skutečně omezené, objeví se nějaké staronové vedení a budeme mít nějakou formu příměří, ale ne mír. Bude to ani válka, ani mír s občasnými ozbrojenými incidenty.
A co následky pro svět?
Rozhodně vstupujeme do éry, kde funguje mezinárodní právo jinak, než jsme byli zvyklí. Normy budou dodržovány jen, když tu bude někdo, kdo je bude schopen a ochoten prosadit. Silou. Měli jsme za to, že mezinárodní právo je něco univerzálního, co funguje samo osobě. Nefunguje.
Rusko neudělalo vůbec nic
Jaké následky bude mít válka pro Rusko? Ztratí prestiž?
Před pár měsíci mluvil Sergej Lavrov (ruský ministr zahraničí – pozn. red.) o spolupráci s Íránem a o tom, jak „jenom nebe“ ohraničuje vojenskou a technickou spolupráci obou zemí. A nestalo se nic.
Ale je tu něco podstatnějšího. Američané dokázali, že jsou schopní se zbavit jakékoliv hlavy státu, která jim stojí v cestě. Rusové se o to pokusili v případě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a neuspěli. Američané to dokázali ve Venezuele a v Íránu. Trump dokázal, že má ochotu se dohodnout. Vyjednávat. Ale když vidí, že to nikam nevede, nechá vás zabít.
To je dost silný vzkaz do celého světa. Každý zahraniční lídr si to bude pamatovat. Když Trump říká „nechceme válku“, myslí to upřímně. Je to skutečně stav jeho mysli. Není intervencionista. Ale nikdy nevyloučí použití síly jako posledního prostředku. „Když se vyjednávání nedaří, posuneme se dál…“
Když se chystal George W. Bush do války v Afghánistánu a Iráku, hodně stál o podporu evropských spojenců. Teď to ale vypadá, jako by na tom Trumpovi vůbec nezáleželo.
Ano. Rozdíl je v chápání mezinárodního práva. Bush chtěl svou „koalici ochotných“, aby to dalo americké intervenci alespoň nějaký multilaterální nátěr. Trumpovi to je jedno, nepotřebuje náš hlas, nezajímá ho legální ospravedlnění k použití síly, nepotřebuje nás…
Když se ho ptali před pár měsíci, co si myslí o mezinárodním právu, jestli ho nějak omezuje v rozhodování, odpověděl, že ho omezuje jen jeho vlastní morálka. Trump pochází z byznysového světa. Světa dohod mezi dvěma hráči. On se cítí vázán jen dohodou, kterou podepsal on sám. A on přece nepodepsal Chartu OSN… Takže mu to nic neříká a necítí se tím vázán.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Letošní cíl nabírání vojáků se podle Zůny už podařilo naplnit na dvě třetiny
Armádě ČR se podařilo naplnit letošní cíl nabírání nových vojáků už během prvního čtvrtletí téměř ze dvou třetin. Pro letošek chce přibrat 2250 rekrutů a zatímco ještě před dvěma týdny plnila tento cíl na 49 procent, nyní je to 65,5 procenta. V sobotním pořadu TV Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
„Oba se nacházeli v Praze.“ Propalestinský spolek odmítá obvinění dvou zadržených útočníků z Pardubic
Zástupci dvojice obviněné z terorismu v souvislosti se žhářským útokem na pardubický závod zbrojovky LPP Holding promluvili. V sobotním vyjádření tvrdí, že muž a žena, kteří od úterního večera sedí ve vazbě, u zapálení haly ve východočeské metropoli vůbec nebyli. Oba se prý v noci na pátek 20. března nacházeli v Praze.
Zdrcující zpráva otřásla českým fotbalem. Zemřela hráčka Boleslavi, bylo jí 16 let
Nadstavbová část ženské fotbalové ligy začala v sobotu minutou ticha za Nicol Valentovou. Jen těžkou pochopitelnou informaci o úmrtí teprve šestnáctileté talentované fotbalistky zveřejnil fotbalový klub z Mladé Boleslavi, jehož dres Valentová oblékala.
Svěrák je v soukromí jiný, než si myslíte. Je to pořád tak trochu puberťák, říká cimrmanolog Maleček
Česko letos zažívá dvě významná výročí. Zdeněk Svěrák, jedna z nejvýznamnějších osobností tuzemské kultury, slaví v sobotu devadesát let a neméně legendární Jára Cimrman šedesátku. Málokdo toho o fenoménu Cimrmanů může říct víc než skalní fanoušek a odborník Tomáš Maleček.
Já a homofob? Nejsem si toho vědom, mrzí mě to, vzkázal „autoritářský“ šéf nemocnice
Chirurgové jako „nešlapající prostitutky“? Dnes bych taková slova nepoužil, za výrok jsem se omluvil, řekl nastupující ředitel kyjovské nemocnice Pavel Piler v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bývalý šéf dvou brněnských nemocnic v minulosti čelil ostré kritice od svých kolegů za „autoritářské“ a „homofobní“ chování. Nyní promluvil o kontroverzích spojených s jeho jménem i o plánech na novém působišti.