Vyzkoušet si to může každý. Krátce po vyhlášení výsledků voleb nabídl finský zpravodajský web YLE čtenářům možnost poskládat si koaliční kabinet. Stačí vybrat strany a srovnat je k sobě tak, aby měly většinu ve dvousetčlenné sněmovně. Jenže to nevychází. Skoro pokaždé vyskočí varovná hláška, že vybraná partaj odmítá s ostatními spolupracovat.
"Lidé chtějí změnu. Jednat budeme se všemi stranami," prohlásil po sečtení hlasů Orpo, předseda vítězné Národní koalice. Bývalý vicepremiér, ministr financí, vnitra i zemědělství zahájí rozhovory o novém kabinetu po Velikonocích. Chybí mu sice Marinové charisma, jeho zkušenosti v politice jsou ale veliké. Navíc má blíž k prezidentu Saulimu Niinistovi, s nímž byla končící premiérka často ve sporu.
Po čtyřech letech levicové vlády směřuje země doprava. Národní koalice získala 48 poslaneckých křesel, populistická Strana Finů, která se počítá také k pravici, jich bude mít 46. Sociální demokraté končící premiérky obsadí 43 mandátů, o zbytek se podělí sedm menších uskupení.
Shoda panuje na jediném - na členství v NATO. Finsko do něj vstupuje v úterý 4. dubna poté, co ho přestalo blokovat Turecko. Sídlo aliance v Bruselu poprvé vztyčí finskou vlajku a pětimilionová země opustí neutralitu, kterou si držela od konce druhé světové války. Náladu loni změnila ruská invaze. Finové podporují bojující Ukrajinu, s Ruskem sami sousedí a v minulosti museli jeho útoku opakovaně čelit.
Složité povolební vyjednávání
Aby dal Orpo dohromady parlamentní většinu, musí se dohodnout s jednou z žen v čele velkých stran, které ve volbách skončily za ním. Společnou řeč bude hledat s Riikkou Purraovou, jejíž Strana Finů podporuje úspory a ekonomické reformy, odmítá ale boj se změnou klimatu, staví se proti zahraničním pracovníkům a Evropské unii. Sanna Marinová a sociální demokraté se zase s pravicí neshodují na šetření a hospodářské politice.
Dohodnout se s oběma najednou možné není. Sociální demokraté kategoricky vylučují spolupráci s protiimigrační Stranou Finů, kterou Marinová označila za rasistickou.
Získat jednu nebo druhou stranu však nebude na většinu stačit. Nutné bude najít i někoho z menších partají, které se proti pravici a populistům většinou vymezují. "Může se stát, že Orpovi budou chybět strany ochotné vládnout," varoval pro YLE Markku Jokisipilä, profesor politických dějin na Univerzitě v Turku.
Ať už se moci chopí kdokoli, podporu Ukrajině bránící se ruské agresi Finsko zachová. Od loňského února poskytlo Kyjevu pomoc ve výši 930 milionů eur, v přepočtu 21,8 miliardy korun. V materiálu i humanitární oblasti.
Minimální příklon k Rusku
Nevyhnutelné bude šetření. Právě ekonomiku, zkrocení vysokého státního dluhu a plán na reformu daní povýšila Národní koalice na hlavní volební téma. Marinová se naopak chlubila především úspěchy v zahraniční politice. Orpo plánuje budovat zelený průmysl, vidí ho jako příležitost, jak zopakovat někdejší úspěch Nokie, původně malé finské firmy, která se v 90. letech vyšvihla mezi světovou technologickou špičku.
Neshoda mezi Národní koalicí a Stranou Finů panuje na migraci. Zatímco Orpo je pro získávání chybějících pracovníků ze zahraničí, Purraová prohlašuje, že si Finsko musí lidi vychovat samo. Její strana usiluje o zemi bez přistěhovalců, čitelnou a bezpečnou, jakou byla koncem studené války. Přestože se staví proti Evropské unii a v budoucnu z ní chce zemi vyvést, ujišťuje, že téma není na pořadu dne.
Na rozdíl od euroskeptických a protiimigračních partají v Evropě není Strana Finů orientovaná na Rusko. Sousední velmoc si chce naopak držet co nejdál od těla. Volby potvrdily, že příklon k Moskvě je ve Finsku zanedbatelný, proruská strana Moc patří lidu získala pouhých 0,3 procenta hlasů.
Klíč k parlamentní většině vlády Národní koalice se Stranou Finů, jíž pozorovatelé považují za pravděpodobnější než kabinet se sociálními demokraty, drží tři menší partaje. Švédská lidová strana, Křesťanští demokraté a Strana středu. Centristé by sice chtěli do opozice a švédští lidovci mají výhrady ke Straně Finů, přesto analytici jejich podporu připouštějí.
S kým naopak může Orpo počítat, je výstřední milionář Harry Harkimo, který se do parlamentu dostal jako jediný zástupce svého Hnutí teď. Bývalý dlouholetý majitel hokejového klubu Jokerit Helsinky stranu založil v roce 2015, kdy opustil Národní koalici. Jako jeden z čelných podnikatelů je zastáncem nízkých daní a úsporného státu. Vazbu má i na Česko. Do svého klubu přivedl a léta v něm nechával zářit někdejšího kapitána české hokejové reprezentace Otakara Janeckého.
