Johannesburg - V Jihoafrické republice sílí nespokojenost se špatně probíhající pozemkovou reformou a stále častěji se proto ozývají hlasy žádající po vzoru Zimbabwe nemilosrdné vyvlastnění bílých farmářů.
Problém již tvrdě doléhá i na vládnoucí stranu Africký národní kongres (ANC) a bude hrát velkou roli v tom, zda stávající prezident Jacob Zuma dokáže obhájit pozici předsedy ANC a hlavy JAR.
Napětí mezi bílými a černými dosáhlo podle pozorovatelů takové intenzity, že připomíná situaci před zrušením apartheidu.
Nejostřejším kritikem vládní politiky "willing buyer, willing seller" (dobrovolný kupec, dobrovolný prodejce), která měla zajistit přerozdělení půdy černým, je prezident Ligy mladých Afrického národního kongresu (ANCYL) Julius Malema.
Ten o víkendu vládní model redistribuce zemědělské půdy ostře odsoudil coby dlouhodobě neúspěšný a prohlásil, že řešením je vyvlastňování farem bílých statkářů bez náhrady.
"My vám (vládě) poskytujeme alternativu: musíme si vzít tu půdu bez placení," řekl Malema a zároveň zopakoval stanovisko své ligy, že vláda by měla znárodnit i důlní průmysl.
30 procent půdy černým, ale kdy?
Jihoafrická republika se v roce 1996 po skončení apartheidu rozhodla zahájit pozemkovou reformu s cílem do pěti let předat 30 procent půdy vlastněné bílými do rukou původních obyvatel.
Chtěla však postupovat zákonnou formou a půdu vykupovat jen od těch bílých farmářů, kteří budou s prodejem souhlasit. Později byl termín prodloužen do roku 2014. Pak znovu do roku 2025.
Podle odborníků se však ani do tohoto data nepodaří půdu přerozdělit. Ruth Hallová z Univerzity Západního Kapska říká, že ze zamýšlených 30 procent bylo do letošního března přerozděleno pouhých 7,2 procenta.
Vláda, která dotovala výkup půdy již téměř šesti miliardami randů (cca 900 milionů dolarů), však nemá dost peněz, aby v programu pokračovala.
Dalším velkým problémem je, že více než polovina farem, které se dostaly do rukou nových černých majitelů, si nevede dobře, bankrotuje, nebo se jen tak tak drží nad vodou.
Cestou Zimbabwe?
Černí Jihoafričané již bílým částečně odpustili apartheid, ale stále nechápou, proč by měli platit za půdu, která jim podle jejich názoru jednoznačně patří.
"(Běloši) si nikdy tu půdu nekoupili, oni ji ukradli... A my za ni teď musíme platit v rámci programu ´willing buyer, willing seller´," hřímá Malema.
Vláda se však snaží zabránit vyvlastňování a hledá cestu, jak urychlit redistribuci půdy v rámci stávajícího právního rámce.
Africký národní kongres navíc vydal prohlášení, v němž říká, že jeho Liga mladých je "autonomní strukturou" a že její výzvy k vyvlastňování dolů a půdy nepovedou ke změně vládní politiky.
Jednoznačnými kritiky Malemy jsou agrární svazy a organizace Jihoafrické republiky, a to bez ohledu na barvu pleti. Předseda Transvaalské agrární unie Ben Marais například označil Malemovy výroky za "šílené".
"Jakmile někdo začne dělat takové šílené poznámky, vysílá zprávu zbytku světa, že Jihoafrická republika se vydává cestou Zimbabwe a že vlastnictví půdy neexistuje," zlobí se Marais.
Další agrární unie sdružující bílé i černé farmáře upozorňují na skutečnost, že 30 procent půdy v zemi vlastní vláda a že není tedy důvod vyvlastňovat, ale začít využívat pro účely zemědělské reformy tento půdní fond, který je zatím zcela zanedbaný a nevyužitý.
