


Rozsáhlé ruské útoky na ukrajinskou energetiku zasáhly i infrastrukturu klíčovou pro jadernou bezpečnost. Černobylská elektrárna přišla o veškeré externí napájení, výpadky se dotkly také přenosových vedení k dalším jaderným zdrojům. Situaci zhoršují silné mrazy a hrozba dalších úderů, Ukrajina žádá naléhavou pomoc v energetice i protivzdušné obraně.

„Několik ukrajinských elektrických rozvodných stanic zásadních pro jadernou bezpečnost bylo dnes ráno postiženo rozsáhlou vojenskou aktivitou,“ uvedl úterý v příspěvku na sociální síti X generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost Rafael Grossi.
Černobylská jaderná elektrárna podle něj ztratila veškerou externí energii, ovlivněno je také přenosové vedení do dalších ukrajinských jaderných elektráren. „IAEA aktivně sleduje vývoj situace, aby posoudila dopad na jadernou bezpečnost,“ dodal Grossi.
V Černobylu došlo v dubnu roku 1986 k nejhorší civilní jaderné katastrofě v dějinách. Elektrárnu úřady definitivně odpojily od sítě na začátku milénia, kvůli chlazení vyhořelého jaderného paliva ovšem stále potřebuje přívod elektřiny.
Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetiku, které zhoršují silné mrazy, které se v některých částech válkou napadené země mohou pohybovat až okolo -20 °C.

A může být hůř. Počasí se podle předpovědí v nejbližších dnech nezlepší, a v Rusku se mluví o dalších útocích, které podporují například takzvaní „milblogeři“. Třeba autoři telegramového kanálu VCh navrhují tvrdě zaútočit na 750kilowattové rozvodny, protože jejich oprava je extrémně obtížná.
Obsahují totiž mnohatunové transformátory, jejichž výroba je složitá a časově náročná a následně obtížně přepravovatelná. Jejich vyřazením by ruská armáda mohla ukrajinskou energetiku ještě více ochromit.
„V důsledku toho by celé regiony mohly zůstat bez proudu na dlouhou dobu. Dokonce déle, než je tomu v současnosti. Opětovné spuštění jaderné elektrárny za takových podmínek je nemožné, dokud nebude obnoven přenos energie,“ píše telegramový kanál.
Ukrajinská rozvědka nedávno útoky na energetickou soustavu označila za „útoky proti lidskosti“. V úterý situaci komentoval i ukrajinský ministr zahraničí, který uvedl, že jeho země potřebuje naléhavou pomoc v energetice a protivzdušné obraně.
Není to poprvé, co ruská armáda na Černobyl zaútočila. Na začátku invaze elektrárnu několik týdnů okupovala, v únoru 2025 nový kryt prorazil dron.
V prosinci její ředitel Serhij Tarakanov uvedl, že další ruský úder by mohl zřítit vnitřní protiradiační kryt elektrárny.
„Pokud to přímo zasáhne raketa nebo dron, nebo dokonce někde poblíž dopadne například Iskander, nedej bože, způsobí to v oblasti minizemětřesení,“ řekl podle webu Ukrajinska pravda s tím, že nikdo nemůže zaručit, že ochranná konstrukce zůstane na místě i poté.
Situaci se ale Ukrajině podařilo vyřešit, už v úterý odpoledne. Ukrajinské ministerstvo energetiky oznámilo, že elektrárna je po nočním ruském útoku na energetickou infrastrukturu znovu napojená na rozvodnou soustavu. Úroveň radiace je podle něj normální.



Dokument Louis Theroux: V nitru manosféry se vydává do nitra online komunity, která mužům slibuje návrat ztracené dominance. Výsledkem je místy fascinující, jindy rozpačitý střet klasické dokumentaristiky se světem algoritmů.



Spíš než realitu to připomíná děj akčního filmu: během 81 minut zmizelo z bostonského muzea Isabelly Stewart Gardnerové 13 uměleckých děl v hodnotě přes půl miliardy dolarů. Jedna z největších loupeží umění moderní historie se odehrála den po svatém Patrikovi přesně před 36 lety. Zatímco odpovědi chybí, prázdné rámy stále čekají, až se slavná díla jednou vrátí.






Pochody savanou v tropickém vedru, gorily jen pár metrů od lodě i nečekaná honička s policií. Fotografka Alžběta Jungrová ve Spotlightu Aktuálně.cz vypráví o expedici českých umělců do Republiky Kongo, která má upozornit na ohrožené druhy zvířat a pytláctví.



Na sociálních sítích se šíří proruské výzvy ke vzniku „Narvské lidové republiky“ na východě Estonska. Úřady varují, že může jít o pokus destabilizovat členskou zemi NATO. A připomínají paralelu s událostmi, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu. Přibližně padesátitisícové město Narva leží na východní hranici Estonska u hranice s Ruskem, většina jeho obyvatel mluví rusky.