"Situace se obrací a jsme na cestě k vítězství," dodává Žovkva a říká, že mnoho lidí na Západě Ukrajince podcenilo a zapomnělo, že jsou ve válce s Ruskem už od roku 2014. "Víme, jak s Rusy bojovat, máme s nimi své zkušenosti. Ruská armáda navíc rozhodně není druhá nejsilnější na světě. Myslím, že jsme tento mýtus dostatečně vyvrátili," upozorňuje.
Ukrajina dostává zbraně ze Západu, Rusko po porážce u hlavního města prohrálo i u Charkova a na Donbasu nepostupuje. Jste teď v Kyjevě optimističtí, co se týče výsledku války?
Jsme optimističtí a myslím si, že bod obratu ve válce je velmi blízko. Jen připomenu, že když Rusko zaútočilo, mělo za cíl porazit Ukrajinu během tří až pěti dní. Ale od chvíle, kdy jsme útočníka na začátku dubna odrazili u Kyjeva a Černihivu, tak postupujeme. Ale samozřejmě na Donbasu je stále velká koncentrace ruských sil, hlavně v Luhanské oblasti.
Až začneme dobývat zpět okupovaná území v Doněcké a Luhanské oblasti, bude to zásadní obrat. Tyto regiony jsou důležité ze strategických a politických důvodů, protože pro Rusy je Donbas poslední příležitostí dosáhnout alespoň nějakého úspěchu.
Nyní jsou pro nás nejdůležitější zbraně. Nadále potřebujeme ty těžké: tanky, děla, obrněné vozy. Několik příštích týdnů bude rozhodujících, ale jednoznačně lze říci, že se situace obrací a jsme na cestě k vítězství.
Proč se podle vás tolik lidí - nejen ruský prezident Vladimir Putin, ale i západní rozvědky nebo analytici - domnívalo, že Ukrajina nebo alespoň Kyjev padne během 72 až 96 hodin? Podcenil prostě svět sílu a motivaci ukrajinské armády?
Věděli jsme o názorech různých expertů nebo takzvaných expertů o tom, že nevydržíme - že se zhroutí Kyjev a pak další města. Mnozí z nich převzali ruský narativ, ale skutečná válka se neodehrává na papíře. Hodně lidí podcenilo zkušenosti a připravenost ukrajinských vojáků, válka totiž nezačala letos v únoru, ale už v roce 2014. Rusové obsadili Krym a část Donbasu, od té doby ukrajinská armáda bojuje.
Letošek je jiný v tom, že Rusko oficiálně přiznává, že u nás má armádu. Má ji zde přitom už od roku 2014, jenom to nepřiznávalo. My víme, jak s Rusy bojovat, máme s nimi své zkušenosti. Ruská armáda navíc rozhodně není druhá nejsilnější na světě. Myslím, že jsme tento mýtus dostatečně vyvrátili.
Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno uvedl pro časopis Time, že první hodiny invaze byly dramatické. Ruské oddíly se snažily proniknout do centra Kyjeva a dostat se do jeho sídla, ale byly odraženy. Můžete vy jako člověk z blízkosti prezidenta potvrdit, že se ho Rusové skutečně pokusili zajmout nebo zabít?
Samozřejmě, byl to jeden z původních cílů ruského útoku. Kreml zamýšlel do jednoho až pěti dnů připravit Ukrajinu o politické vedení a přerušit fungování ukrajinských státních institucí. Proto byl prezident terčem. Kyjev je ale velké město, které je náročné obsadit, Rusové navíc absolutně nevědí, jak bojovat v městských ulicích.
Když mluvíme o cíli získat zpět okupovaná území, velkou výzvou pro ukrajinské ozbrojené síly bude dobýt Cherson a Chersonskou oblast na jihu země. Rusové se tohoto regionu zmocnili už na začátku března. Potrvá to týdny, nebo spíš měsíce?
Cherson bychom osvobodili už teď za předpokladu, že budeme mít dostatek těžkých zbraní. Ukrajinská armáda stojí zhruba sto kilometrů odtud, a abychom mohli v tomto směru zahájit ofenzivu, potřebujeme více dělostřelectva, obrněné techniky i tanků. Pokud je dostaneme v následujících týdnech, je v našich silách Cherson získat zpět. Prezident Zelenskyj v tomto směru hovoří se zahraničními politiky, že je v našich silách dobýt Cherson, Melitopol a samozřejmě také Mariupol. A že je získáme zpět.
Byli jste překvapeni mírou podpory z Evropy, ze Západu, nebo jsou třeba státy, které vás zklamaly?
My jsme překvapeni nebyli, ale myslím, že Rusové ano. Nečekali tak jednotný postoj Západu. Neřekl bych, že nás nějaká země přímo zklamala, ale jsou státy, které přijímaly rozhodnutí pomalu. To je v časech války problém. Představte si, že bychom se my na Ukrajině rozhodovali tak pomalu - to bychom prohráli. Evropské země by měly přehodnotit některé rozhodovací procesy, aby vše šlo udělat rychleji.
Počítáte s tím, že po válce vznikne něco jako Marshallův plán pro Ukrajinu, záměr poválečné rekonstrukce Ukrajiny?
Jednání se o tom už vedou. Evropská komise založila fond solidarity a nastal čas praktických kroků. Budeme potřebovat rozsáhlé opravy kanalizační sítě, elektrických rozvodů, zničených budov. Požádali jsme všechny členské země EU, aby se na rychlé rekonstrukci podílely. Aby každý stát dostal na starost určitý region Ukrajiny a jeho obnovu.
Potřebujeme také už teď udržet v chodu finanční systém, měsíčně je potřeba zhruba od pěti do deseti miliard eur. Na sociální výdaje, na chod armády a tak dále. To je důvod, proč jednáme s Mezinárodním měnovým fondem.
Pokračují v nějaké formě mírová jednání s Ruskem, nebo se úplně zastavila?
Já nejsem členem vyjednávacího týmu, ale z toho, co vím od kolegů, kteří v nich figurují, je psychicky složité pokračovat v rozhovorech po tom, co se stalo ve městech jako Buča, Boroďjanka nebo Černihiv.
Nikdy jsme ale neodmítli diplomatické řešení a nadále ho neodmítáme. Prezident Zelenskyj řekl, že je ochoten si sednout za jeden stůl s Putinem, jakkoliv je to pro něj těžké. Ale potřebuje k tomu jistotu, že to přinese reálné výsledky. Putin pořád věří tomu, že ještě může dosáhnout alespoň nějakých malých úspěchů na bojišti, aby měl lepší vyjednávací pozici.
Na začátku války Rusové vůbec neposlouchali, co Ukrajinci říkají, a jen dávali ultimáta. To se změnilo v březnu na jednání v Istanbulu, kde najednou byli ochotní převzít ukrajinské dokumenty s návrhy. Ale pořád si myslí, že mohou něčeho dosáhnout silou.
