Bidenův afghánský syndrom. Válka skončila, ale prezidenta bude dál pronásledovat

Daniel Anýž Daniel Anýž
1. 9. 2021 13:25
"Válka v Afghánistánu skončila," vyhlásil Joe Biden v úterním televizním projevu. Americký prezident by chtěl, aby to byla definitivní tečka za dlouhým dvacetiletým konfliktem. Jenže jeho vyústění, které se změnilo v chaotický a nebezpečný odsun, Bidena doma v USA výrazně oslabilo. A bude ho politicky pronásledovat.
Prezident Joe Biden při svém projevu po stažení amerických vojáků z Afghánistánu.
Prezident Joe Biden při svém projevu po stažení amerických vojáků z Afghánistánu. | Foto: Reuters

Podle amerických médií není otázkou, zda Bidenova reputace utrpěla, ale jak těžký zásah to byl a jak dlouho si jej voliči budou pamatovat. K odchodu z Afghánistánu Biden zavelel letos v polovině dubna a většina Američanů s tím souhlasila. Způsob a provedení odsunu, na jehož konci minulý čtvrtek při sebevražedném útoku u letiště v Kábulu zahynulo třináct amerických vojáků, ale veřejné mínění postavily proti prezidentovi.

Bidenův úterní projev byl posledním z řady televizních vystoupení, kdy své dubnové rozhodnutí stáhnout se z Afghánistánu vysvětloval. V úterý znovu zopakoval, že nehodlal prodlužovat "nekonečnou válku". Evakuace z Afghánistánu byla podle Bidena "mimořádným úspěchem".

Ale už jen to, že prezident musel odsun před veřejností opakovaně obhajovat, ukazuje, že Američané to vidí jinak. Podle průzkumu pro televizi ABC z minulého pátku si šest z deseti dotázaných myslí, že prezident evakuační misi nezvládl.

Záběry z obleženého letiště v Kábulu, kde měl už vše pod kontrolou Tálibán, byly v ostrém protikladu s Bidenovými sliby o "spořádaném a bezpečném" odchodu. Prezident ještě na začátku července tvrdil, že je "velmi nepravděpodobné", aby Tálibán ovládl celý Afghánistán. To se nakonec stalo velmi rychle, už v polovině srpna.

Propastný rozdíl mezi Bidenovými slovy a realitou, kterou americká veřejnost sledovala v televizi, prezidenta poškodil přesně tam, kde se dosud projektoval jako lídr s obrovskou zkušeností, přehledem a rozvahou v zahraniční a bezpečnostní politice.

Posun vnímání

V Afghánistánu navíc stále zůstává až 200 amerických občanů a desítky tisíc tamních lidí, kteří v minulých letech spolupracovali s americkými vojáky a diplomaty. Pokud by se na nich Tálibán začal mstít nebo kdyby si vzal Američany jako rukojmí, byla by to pro Bidena vážná krize.

Posun v pohledu americké veřejnosti na prezidenta odrážejí i důležitá americká média, jako jsou velké listy Washington Post a New York Times nebo televize CNN. Původně velmi vstřícný tón se teď změnil ve střízlivost, až skepsi.

"Bidenův projev jeho kritiky neutiší. Ani zdaleka ne. Jeho tvrzení, že odsun byl úspěch, bude pro mnohé v nejlepším případě sporné, pro nejpřísnější kritiky naprosto mimo," zhodnotil Bidenův úterní projev Dan Balz, dlouholetý politický analytik deníku Washington Post.

Analytik New York Times Peter Baker napsal, že "nekonečná válka skončila, ale nekonečná debata jen začíná". Biden podle něj sází na to, že dříve či později si ho Američané budou pamatovat jako politika, který "konečně vytáhl jejich zemi z bažin (Afghánistánu)", a že naopak "zapomenou na to, jak to udělal".

Baker ale dodává, že není vůbec jisté, zda to Bidenovi takto vyjde. "Obrazy pekla z letiště v Kábulu vzbuzují pochyby o prezidentových vůdčích schopnostech a mohou se pro něho ukázat zničující i dlouhodobě," píše redaktor listu New York Times.

Rozpačití spolustraníci

Opoziční republikáni Bidena za odsun tvrdě kritizují a zároveň to vidí jako příležitost k obecnému zpochybnění demokratického prezidenta, jeho úsudku a rozhodovacích schopností. "Prezident Biden dodržel sliby, které dal Tálibánu, a lhal americkému lidu. Za tyto lži budou Američané platit desítky let dopředu," reagoval republikánský senátor Ben Sasse na Twitteru na Bidenův úterní projev.

Republikáni se budou snažit, aby Američané na Afghánistán určitě nezapomněli a aby to ovlivnilo jejich rozhodování příští rok v listopadových volbách do Kongresu. "Joe Biden měl přesně jednu výhodu v zahraniční politice, a to byl příslib stability a předvídatelnosti. Jenže tohle nevypadalo ani stabilně ani předvídatelně ani silně," uvedl pro deník Wall Street Journal republikánský poradce Brad Todd, který připravuje stranické kandidáty do zmíněných kongresových voleb.

Z Bidenova odsunu jsou hodně rozpačití i demokraté. V Kongresu, kde nyní mají většinu, a rozhodují tak o jeho jednacím programu, už dali na vědomí, že chtějí vyšetřit, kde se staly chyby: zda situaci v Afghánistánu podcenily americké tajné služby, či jestli se Bílý dům neohlížel na jejich varování.

Někteří demokratičtí kongresmani podle amerických médií chtějí řešit možné odvolání ministra zahraničí Antony Blinkena a prezidentova poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana.

"Zanechat jakéhokoli Američana za nepřátelskou linií je nepřijatelné. Budu dále tlačit na tuto administrativu, aby udělala vše, co je v její moci, aby naše lidi dostala (z Afghánistánu) ven," zní pondělní veřejné prohlášení demokratického senátora z Arizony Marka Kellyho.

Oslabený prezident

Slova Bidenových stranických kolegů odráží nervozitu demokratů, aby je prezidentův postup před nadcházejícími volbami skutečně nepoškodil. Kromě nejistoty kolem zbylých Američanů se obávají i toho, aby se Afghánistán znovu nestal zázemím teroristů. Pokud by se v příštích měsících v západním světě nebo přímo v USA odehrál teroristický útok, jehož přípravu by šlo vystopovat do Afghánistánu, bylo by to pro Bidena a demokraty politicky zcela zničující.

Ale i bez tohoto scénáře, který si v USA nikdo nepřeje, je prezidentova pozice přinejmenším do nejbližších měsíců, kdy má před sebou těžkou domácí agendu a ambiciózní úkoly, velmi oslabená.

Biden musí řešit novou vlnu epidemie koronaviru, kvůli variantě delta se počet hospitalizovaných znovu dostal na rekordní čísla z minulé zimy. Pro prezidenta jde o velmi citlivou věc. Jeho slib, že covid zvládne mnohem lépe, než se dařilo jeho předchůdci Donaldu Trumpovi, byl jedním z důvodů, proč loni vyhrál volby.

Už před krizí v Afghánistánu průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že kvůli eskalující epidemii začínají Američané prezidenta hodnotit hůře. Chaotický odsun tento pohled jen posílil, před dvěma týdny spadlo jeho hodnocení poprvé pod 50 procent.

Biden by přitom během podzimu potřeboval dotáhnout k úspěchu dvě důležité zákonné iniciativy: návrh investic do americké infrastruktury ve výši jednoho bilionu dolarů a zároveň záměr mohutných státních výdajů v celkové sumě 3,5 bilionu, které chtějí demokraté směrovat do rozšíření programů sociálního a zdravotního zabezpečení a také na podporu takzvané zelené agendy.

Domácí úkoly 

Možné prosazení obou návrhů ale ještě musí překonat rozpory mezi frakcemi uvnitř Demokratické strany. A také k tomu by Biden potřeboval co nejsilnější politický kapitál. Ten má teď ale kvůli Afghánistánu slabší, a pokud by se tamní situace navíc nějak zkomplikovala, jeho domácí politické úkoly by mohly úplně spadnout ze stolu.

Někteří komentátoři předpovídají, že americká veřejnost Afghánistán brzy vytěsní z mysli a že prvořadá budou domácí témata, především stav ekonomiky. "Ve volbách do Kongresu je zahraniční politika sotva kdy rozhodující. Bude voliče za rok zajímat ekonomika? Ano. Stav pandemie? Jistě. Vládní utrácení? Naprosto. Zpackaný konec dvacetileté války v Afghánistánu a stažení, které většina lidí podporovala? Velmi, velmi nepravděpodobné," míní například komentátor Matt Bai v listě Washington Post.

Podle serveru Politico se ale demokraté v Kongresu obávají, že poslední "špatné zprávy na mnoha frontách" do takové míry oslabily Bidenovu i jejich politickou sílu, že veřejnost teď bude mnohem skeptičtější vůči aktuální agendě, kterou chtějí prosadit v Kongresu.

Demokratický kongresman Henry Cuellar z Texasu pro Politico uvedl, že Biden podle něj přichází o voliče. "Ztrácí nezávislé - a nezávislí jsou ti, kteří nám pomáhají vyhrávat volební souboje. Občas se ptám, kdo Bidenovi radí. Jsme spokojení, jak to v Afghánistánu skončilo? Naprosto ne. Máme hodně otázek? Naprosto ano. Měl by někdo rezignovat? Nevím, ale musíme zjistit, co se stalo," hodnotí Cuellar výkon prezidenta.

Video: Tálibán převzal kontrolu nad letištěm v Kábulu

Letiště v Kábulu je pod plnou kontrolou Tálibánu | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 000 korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy