Když analytička Sarah Longwellová minulý týden pořádala debatu se skupinou demokratických voličů v Pensylvánii, jeden za druhým si stěžovali na problémy, které jim způsobuje pokračující epidemie covidu-19.
Prezident Joe Biden sice bezprostředně nemůže za to, že kvůli nedostatku čipů nejsou nová auta nebo že restaurace nemají dost zaměstnanců, ve voličích se ale střádá nespokojenost a zklamání. "Jsou v nepohodě," vyjádřila Sarah Longwellová pocit, který si z debaty odnesla, pro zpravodajský web Politico.
"Lidé nepozorují, že by se jejich životy zlepšily. Spíš se jim zdá, že nebyly dodrženy sliby," uvedla Longwellová.
Veřejnost chápe, že nástup koronavirové varianty delta zvrátil jarní optimistická čísla, protože znovu vedl k novému nárůstu počtů nakažených. Lidé ale čekali, že jejich životy se vrátí k normálu, jak jim to letos na jaře slíbil prezident Biden. Jenže to se nestalo, a navíc není vůbec jisté, kdy a jak se epidemii podaří definitivně potlačit.
Po zmatečném postupu jeho předchůdce Donalda Trumpa se navíc ani Bidenova administrativa nevyvarovala chyb. V květnu například ze dne na den odvolala povinnost nosit roušky ve veřejné dopravě, i když podle zdravotních expertů to bylo předčasné.
Biden to má zatím za tři
V debatě ve státě Pensylvánie skupina voličů ohodnotila Bidenův dosavadní výkon známkou 3, tedy slabší průměr. V celonárodních průzkumech je to ale ještě horší. Od konce května se Bidenovo hodnocení obrátilo z plusu do minusu.
V květnu prezidenta hodnotilo pozitivně 54 procent Američanů, nyní je to už menšina, 43 procent. Biden si trochu pohoršil i u demokratů, ale největší propad zaznamenal mezi nezávislými, středovými voliči.
S jeho nástupem do Bílého domu Bidenovi věřilo šest z deseti nezávislých voličů. Teď je to už jen 37 procent, což je obdobně slabá podpora, jakou měl v této voličské skupině Donald Trump. Demokratičtí stratégové a poradci bijí na poplach, podle nich by Demokratická strana za tohoto stavu příští rok prohrála ve volbách do Kongresu a v roce 2024 by mohla přijít o Bílý dům.
"Prezidentův propad je alarmující, je to vážné," uvedl pro Politico demokratický stratég Simon Rosenberg. Biden, jak Rosenberg rozebral ve své analýze pro Demokratickou stranu, musí v prvé řadě zkrotit covid.
"Jako země zažíváme těžké časy. Stále bojujeme s covidem, mnoho lidí, včetně nás, si myslelo, že to už budeme mít za sebou," připustila před pár dny mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. O průzkumy se ale prezident podle ní vůbec nestará. "(Stará se) o to, abychom dostali pandemii pod kontrolu, vrátili se k natolik normálnímu životu, aby lidé cítili, že mohou jít v bezpečí do práce," dodala mluvčí.
Američané jsou ale čím dál skeptičtější ohledně toho, kdy to bude možné. V říjnovém průzkumu agentury IPSOS se ve srovnání s červnem ztrojnásobil počet Američanů, podle kterých bude trvat nejméně rok, než se budou moci vrátit k normálnímu způsobu života - konkrétně se čísla zvýšila z 9 na 30 procent.
Konec představ o zkušeném prezidentovi
Analytici, komentátoři i někteří demokratičtí politici navíc upozorňují, že pokračující boj s epidemií je sice nejvážnější, ale zdaleka ne jediný problém, který prezidentovi během léta výrazně ubral body v očích voličů.
Biden se s nástupem do Bílého domu projektoval jako záruka zkušenosti, profesionální politiky, kompetentního řízení státu. Jako politik, který dokáže v Kongresu prosadit zákony i přes stranické rozdělení.
Odsun vojáků z Afghánistánu ale jeho kredit zkušenosti velmi těžce poškodil. A mimořádně špatně, hůře než u jeho předchůdce Donalda Trumpa, Američané hodnotí imigrační krizi na jižní hranici USA. "Pouze 23 procent lidí vidí pozitivně Bidenův výkon, co se týče krize na hranici. To je katastrofa," komentoval to pro Hlas Ameriky Robert Collins, profesor veřejné správy a politiky z Dillardovy univerzity v New Orleans.
Američané s nelibostí vnímají i rostoucí inflaci a také rozpolcení Kongresu pokračuje. Republikáni a demokraté se nedokážou dohodnout ani na nutném navýšení státního dluhu, i když by Spojeným státům hrozil pád do ekonomické recese.
Biden a jeho demokraté pak zatím nedokázali prosadit ani vlastní agendu. Ta uvázla uprostřed sporu mezi středovým a progresivním křídlem strany. Ve hře jsou přitom oba Bidenovy klíčové vnitropolitické cíle. Investice do obnovy americké infrastruktury a mohutný výdajový balík, který byl měl směřovat do rozšíření státních sociálních a zdravotních programů a na podporu zelené agendy.
Středoví demokraté se bojí, že progresivní požadavek 3,5 bilionu dolarů (bezmála 77 bilionů korun) by byl pro jejich voliče příliš rozhazovačný. Podle progresivních politiků by byla naopak zklamána jejich voličská základna, kdyby nesplnili závazky, se kterými byli zvoleni.
Na jedné věci se ovšem obě křídla strany shodnou. Naprostou prohrou by bylo, kdyby demokraté nevyužili toho, že mají svého prezidenta i většinu v Kongresu, a tak by kvůli svým vlastním rozporům neprosadili nic.
Prezident v rukách demokratů
"Když to neschválíme, podřežeme si pod sebou větev. Je to naše poslední nejlepší šance udělat něco velkého," vyhlašuje například demokratický kongresman z Kalifornie Juan Vargas. Jeho demokratický kolega, senátor Tim Kaine z Virginie, zase apeluje: "Schválení obou zákonů je naprosto zásadní, abychom si vůbec mohli udržet většinu v Kongresu. A přímo to souvisí s možným úspěchem Bidenova prvního prezidentského termínu."
Předsedkyně Sněmovny reprezentantů, dolní komory Kongresu, Nancy Pelosiová před týdnem uvedla, že nejpozději do konce října demokraté oba zákony schválí. V pondělí doplnila, že pro dodržení tohoto termínu "musí demokraté velmi brzo učinit složitá rozhodnutí".
"Když to dokážeme, čísla se obrátí. Když to nedokážeme, čísla se nezmění," je přesvědčen kongresman Jim Clyburn, druhý nejvýše postavený demokrat ve Sněmovně reprezentantů, že Bidenovo hodnocení v očích veřejnosti se zlepší, pokud demokraté najdou kompromis a představí veřejnosti hotové zákony.
V této chvíli má ale podle analytického webu FiveThirtyEight.com Joe Biden horší hodnocení, než měli ve srovnatelném bodě prezidentství všichni jeho pováleční předchůdci v Bílém domě. S výjimkou dvou, z nichž jedním byl Donald Trump.
