Joe Biden tím přepsal historické tabulky 100 let do minulosti. Všichni jeho předchůdci uspořádali první tiskovou konferenci nejpozději do měsíce od nástupu do funkce. A většina mnohem dříve.
Například Ronald Reagan a Bill Clinton shodně devátý den v úřadě, Barack Obama dvacátý. A Donald Trump už po týdnu, kdy poskytl rozsáhlý prostor pro otázky na svoji politiku během společné tiskovky s tehdejší britskou premiérkou Theresou Mayovou.
Biden sice obnovil pravidelné denní tiskové briefingy Bílého domu, kde vystupuje zpravidla jeho mluvčí Jen Psakiová, a poskytl několik delších rozhovorů, například minulý týden pro televizi ABC, ale přímo v Bílém domě na tiskové konferenci prezidenta USA, aby čelil palbě různých novinářských otázek, Joe Biden ještě nevystoupil.
Podle historických záznamů organizace American Presidency Project své setkání s tiskem naposledy tak dlouho odkládal v roce 1923 prezident Calvin Coolidge. Ten pro svoji obecnou málomluvnost dostal přezdívku "tichý Cal". To ovšem není případ Joea Bidena, který je znám tím, že mluví rád. A právě proto nyní Bidenovi kritici spekulují, co za oddalováním první tiskovky vězí.
Taktika sklepního úkrytu
Podle nich se Biden, jehož loňskou prezidentskou kampaň doprovázely časté přeřeky, před médii už záměrně schovává. Podobně jako se podle těchto hlasů novinářům vyhýbal právě už dříve. Například Kayleigh McEnanyová, bývalá mluvčí Donalda Trumpa, tvrdí, že prezidenta se snaží "chránit" jeho okolí.
"Já si nemyslím, že by sám Biden nechtěl mluvit s novináři. Ale že jeho tým v něj nemá důvěru, že může vyjít na pódium a mít tiskovku tak, jak to mnohokrát udělal prezident Trump," uvedla McEnanyová pro televizi Fox News.
Podle ní Bidenův tým uplatňuje "sklepní taktiku, kterou už praktikovali v loňské kampani". Po určitou část kampaně Biden kvůli pandemii koronaviru prakticky nevyrážel ze svého rodinného domu, odkud z improvizovaného studia dělal rozhovory a videovzkazy.
Kayleigh McEnanyová samozřejmě není nezaujatá, ale například i nestranný mediální kritik ze zpravodajského webu Politico Jack Shafer upozornil, že Bidenovi tato taktika velmi dobře fungovala, a že by tak nemusel mít důvod ji teď měnit.
"Jak objevil v průběhu prezidentské kampaně, čím méně ho lidé vidí, tím více ho mají rádi. A Biden se teď sám sebe musí ptát: Proč bych měl tohle štěstí zmařit, když mi to stačí, abych plul tam, kam chci?" míní Shafer.
Na hranici nikdo nesmí
S mírnou kritikou se nakonec přidala i média, která jinak Bidenovo dosavadní působení v Bílém domě hodnotí - v ostrém kontrastu s Trumpovým prezidentstvím - obecně kladně. Například deník Washington Post před deseti dny Bidena ve svém redakčním komentáři vyzval, ať už tiskovou konferenci neodkládá.
"Vyhýbání se tiskovým konferencím se nesmí stát pro pana Bidena zvyklostí. Je prezident a Američané mají plné právo očekávat, že se pravidelně podrobí podstatným dotazům," napsal list.
Ozvaly se i další redakce. "Reportéři mají tiskové konference rádi a budou je vždy vyžadovat, konference ale zdaleka nejsou jen pro ně. Především jsou důležité pro dobro veřejnosti. Lidé mají právo pravidelně vidět svého prezidenta, jak odpovídá na dotazy," upozornil Jonathan Karl, který pokrývá dění v Bílém domě pro televizi ABC.
Kritické dotazy, proč Biden ještě nepředstoupil před novináře, směřovaly i z televize CNN. A minulý týden Bidenova mluvčí oznámila, že ve čtvrtek 25. března bude mít prezident první tiskovou konferenci.
Okolo vztahu Bidenova Bílého domu s médii se mezitím ovšem objevily i další pochyby a výtky. Podle novinářů se prezidentova administrativa snaží novinářům bránit, aby reportovali o dění na mexicko-americké hranici, která v současnosti čelí obrovskému náporu migrantů.
Reportéři si stěžují, že z americké strany se k hranici nyní prakticky nedostanou. "Zdvořile žádám Celní a pohraniční stráž USA (CBP), aby přestala blokovat přístup médií k jejím operacím na hranici. Fotil jsem CBP za Bushe, Obamy a Trumpa, ale teď není médiím povolen žádný přístup. Tohle jsou snímky pořízené teleobjektivem z mexické strany," napsal ke svým fotografiím na Twitteru známý fotograf agentury Getty Images John Moore, který v roce 2019 získal za své snímky imigrantů cenu World Press Photo.
I respectfully ask US Customs and Border Protection to stop blocking media access to their border operations. I have photographed CBP under Bush, Obama and Trump but now - zero access is granted to media. These long lens images taken from the Mexican side. @CBP #gettyimagesnews pic.twitter.com/cWa90TlfeS
— John Moore (@jbmoorephoto) March 19, 2021
Někteří komentátoři a mediální kritici ovšem upozorňují, že i přes tyto přestřelky řada redakcí stále měří Bidenovi ve srovnání s Trumpem dvojím metrem. Podle těchto hlasů jsou k současnému prezidentovi média o poznání shovívavější než k jeho republikánskému předchůdci v Bílém domě.
Zdraví nemocní prezidenti
Za čerstvý příklad uvádějí referování o opakovaném klopýtnutí prezidenta Bidena, když minulý týden v Atlantě nastupoval po schůdkách do svého letounu Air Force One. Konzervativní časopis National Review to srovnal s tím, jak média loni v červnu pokrývala potíže, které měl tehdejší prezident Trump, když po konci projevu ve West Pointu odcházel z pódia po šikmé rampě.
Biden třikrát upadl na schodech do letadla:
Titulek listu New York Times k tomu loni v červnu zněl: "Trumpův vratký sestup po rampě vzbuzuje nové otázky ohledně zdraví." A ve druhém odstavci textu stálo: "Pan Trump, kterému bylo v neděli 74 let a ve svém prvním období je nejstarším americkým prezidentem, byl natočen, jak váhavě, krůček za krůčkem, sestupuje po rampě…"
V titulku současného článku k Bidenovým problémům při nástupu do letadla New York Times využily oficiální vyjádření Bílého domu a napsaly: "Biden 'je na 100 procent v pořádku' po klopýtnutí při nástupu do Air Force One." V článku je zmíněn Bidenův věk, 78 let, nicméně bez dovětku, jak si Biden stojí v historickém kontextu. Tedy že teď je on zdaleka nejstarším prezidentem, který kdy nastoupil do Bílého domu.
