Joe Biden před víkendem v projevu v Pittsburghu představil plán obrovských investic do obnovy americké infrastruktury v úhrnné výši 2,3 bilionu dolarů. Už minulý měsíc přitom podepsal zákon, který americkému byznysu a občanům poslal celkem 1,9 bilionu dolarů na pomoc proti dopadům epidemie koronaviru.
Bílý dům navíc už avizuje, že v nejbližších týdnech ještě představí další finanční balík, o kterém pracovně mluví jako o investici do "lidského kapitálu". Mělo by jít o nejméně další bilion dolarů na podporu nižší a střední třídy ve zdravotní a sociální sféře a v lepším přístupu ke vzdělání.
Dohromady jde o nesrovnatelně ambicióznější federální programy, než na které se troufli předchozí dva demokratičtí prezidenti Bill Clinton a Barack Obama. Clinton naopak v roce 1996 prohlásil, že "éra velké vlády skončila". Obama v roce 2009 do tehdejší ekonomiky, poznamenané finanční krizí, investoval 800 miliard dolarů. Ve srovnání s Bidenem tato suma, která se tehdy zdála velká, nyní naprosto bledne.
Někteří američtí komentátoři už píší, že Biden se chce vědomě přiblížit jiným dvěma demokratickým prezidentům. Franklinu D. Rooseveltovi, který v rámci svého vládního programu Nový úděl (New Deal) ve 30. letech minulého století kromě jiného zavedl systém penzijního zabezpečení. Nebo Lyndonu Johnsonovi, který zase pod zastřešujícím sloganem Velká společnost (Great Society) v 60. letech prosadil základy státního zdravotního zabezpečení pro seniory a zdravotní pomoci pro chudší Američany.
"Plán vytvoří nejsilnější, nejodolnější, nejvíce inovativní ekonomiku světa. Nebudeme se držet při zdi. Jsou to investice do Ameriky, které přicházejí jednou za generaci, od výstavby mezistátní dálniční sítě a vesmírného programu jsme tady nic podobného neviděli," uvedl Biden v projevu v Pittsburghu. Americká média si opět všimla, že se prezident vědomě přihlásil k největším a nejúspěšnějším vládou dotovaným programům americké historie.
V rámci Bidenova infrastrukturního programu by se mělo opravit bezmála 40 tisíc kilometrů dálnic a silnic, deset tisíc mostů. Dále rekonstruovat a posílit elektrické rozvodné sítě, plošně by měl být zaveden vysokorychlostní internet, modernizovat nebo nově vybudovat by se měly vodovodní řady, ale také letiště a přístavy.
Obrovské prostředky pak Biden vyčlenil na podporu čistých zdrojů energie či elektromobility, na rozvoj veřejné dopravy a na výstavu cenově dostupného bydlení. V USA by mělo například vzniknout půl milionů dobíjecích stanic pro elektrická auta.
Souboj o budoucnost
Před představením svého mohutného infrastrukturního balíku Bílý dům záměrně upozornil na čerstvou zprávu Amerického sdružení stavebních inženýrů (ASCE), která konstatuje, že přes 40 procent mostů v USA je starších než padesát let a přes sedm procent je strukturně nevyhovujících.
V zanedbaném stavu je podle ASCE rovněž 40 procent amerických silnic a dálnic, nedostačující je kapacita letišť a zpráva dále uvádí, že "každé dvě minuty dojde v USA k vážné havárii vodovodního potrubí". Celkově by bylo potřeba podle profesní inženýrské organizace do americké infrastruktury investovat 2,6 bilionu dolarů.
Biden už dříve upozornil, že chtějí-li Spojené státy v budoucnu obstát v globální ekonomice, především v soutěži s Čínou, musejí neodkladně investovat do obnovy infrastruktury a modernizace své ekonomiky. "Jsem přesvědčený, když teď budeme jednat, lidé se za 50 let ohlédnou a řeknou si, to byl ten moment, kdy Amerika vyhrála budoucnost," uvedl Biden ve svém pittsburském projevu.
Na rozdíl od přechozího anticovidového balíku, který se bez náhrad promítl do vyšších státních výdajů, by chtěl Biden infrastrukturní výdaje v horizontu 15 let vyvážit zvýšením daní. Předpokládá, že by do značné míry zvrátil daňovou reformu, kterou v roce 2017 prosadil jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump.
Trump snížil korporátní daň z 35 na 21 procent, Biden by ji chtěl zpětně navýšit na 28 procent. Se zvýšením daní by patrně také museli počítat nejbohatší Američané. Do platu 400 tisíc dolarů ročně, což je poměrně vysoký strop, by se ovšem podle Bidena zvýšení daní nikoho netýkalo.
Demokratický trojský kůň
Opoziční republikáni Bidenův plán odmítají. "Nazývají to infrastrukturou, ale uvnitř toho trojského koně bude jen více půjčených peněz a masivní zvýšení daní pro všechny z produktivní sféry naší ekonomiky," uvedl vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell. A dodal, že bude plán v Senátu "na každém kroku odmítat".
Americký byznys souhlasí s částí Bidenem navržených investic do infrastruktury, ale je zásadně proti zamýšlenému zvyšování daní. Proti je například Americká hospodářské komora i vlivná organizace Business Roundtable, která sdružuje vedoucí manažery největších amerických firem.
Prezidenta a jeho tým tak čeká velký politický boj. Podle amerických médií je pravděpodobné, že demokraté se budou muset v Senátu pokusit prosadit plán jen silou svých hlasů, jak už udělali v případě anticovidového balíku.
Biden ovšem bude také muset bojovat o veřejné mínění. Jeho předchozí pomoc proti dopadům epidemie koronaviru Američané většinově hodnotí pozitivně. V případě ohlášeného infrastrukturního programu je situace podle šetření pro agenturu Reuters složitější.
Lidé většinově schvalují některé konkrétní záměry celého plánu, jako jsou investice do opravy dopravních sítí, vodovodů a vysokorychlostního internetu. Celý program jako takový ale nyní podporuje jen 45 procent dotázaných.
Až se kyvadlo zhoupne
Joe Biden a celá administrativa jsou ovšem evidentně odhodláni program z co největší části prosadit. "Svět sleduje, jak největší supervelmoc světa byla ničena koronavirem a celý rok nebyla schopna odpovědi. A teď svět čeká, zda Spojené státy jsou schopny uskutečnit doma velké věci. Jako znamení, že obnoví i své postavení v mezinárodním pořádku," prohlásil Brian C. Deese, šéf prezidentova sboru ekonomických poradců.
David Gergen, profesor Harvardu, který pracoval jako poradce několika amerických prezidentů, demokratů i republikánů, řekl, že "přijde den, kdy se kyvadlo opět zhoupne opačným směrem". Ale nyní je podle něj na prezidentově straně. "Joe Biden má za sebou velmi profesionální tým, jeho pozice ve vztahu k veřejnosti je velmi dobrá, veze se na hřebenu levicové vlny a může prosadit velké věci," uvedl Gergen pro Financial Times.
