Biden s tiskovkou otálel nejdéle za posledních 100 let. Schovávají ho, tvrdí kritici

Daniel Anýž Daniel Anýž
25. 3. 2021 9:51
Ve srovnání s Donaldem Trumpem se současný americký prezident Joe Biden rozhodně nesnaží strhávat pozornost na svoji osobu. Nyní si tím ale připsal negativní rekord. Teprve ve čtvrtek, kdy bude v úřadě už 64. den, uspořádá první oficiální tiskovou konferenci v Bílém domě.
Prezident USA Joe Biden.
Prezident USA Joe Biden. | Foto: Reuters

Joe Biden tím přepsal historické tabulky 100 let do minulosti. Všichni jeho předchůdci uspořádali první tiskovou konferenci nejpozději do měsíce od nástupu do funkce. A většina mnohem dříve.

Například Ronald Reagan a Bill Clinton shodně devátý den v úřadě, Barack Obama dvacátý. A Donald Trump už po týdnu, kdy poskytl rozsáhlý prostor pro otázky na svoji politiku během společné tiskovky s tehdejší britskou premiérkou Theresou Mayovou.

Biden sice obnovil pravidelné denní tiskové briefingy Bílého domu, kde vystupuje zpravidla jeho mluvčí Jen Psakiová, a poskytl několik delších rozhovorů, například minulý týden pro televizi ABC, ale přímo v Bílém domě na tiskové konferenci prezidenta USA, aby čelil palbě různých novinářských otázek, Joe Biden ještě nevystoupil.

Podle historických záznamů organizace American Presidency Project své setkání s tiskem naposledy tak dlouho odkládal v roce 1923 prezident Calvin Coolidge. Ten pro svoji obecnou málomluvnost dostal přezdívku "tichý Cal". To ovšem není případ Joea Bidena, který je znám tím, že mluví rád. A právě proto nyní Bidenovi kritici spekulují, co za oddalováním první tiskovky vězí.

Taktika sklepního úkrytu

Podle nich se Biden, jehož loňskou prezidentskou kampaň doprovázely časté přeřeky, před médii už záměrně schovává. Podobně jako se podle těchto hlasů novinářům vyhýbal právě už dříve. Například Kayleigh McEnanyová, bývalá mluvčí Donalda Trumpa, tvrdí, že prezidenta se snaží "chránit" jeho okolí.

"Já si nemyslím, že by sám Biden nechtěl mluvit s novináři. Ale že jeho tým v něj nemá důvěru, že může vyjít na pódium a mít tiskovku tak, jak to mnohokrát udělal prezident Trump," uvedla McEnanyová pro televizi Fox News.

Podle ní Bidenův tým uplatňuje "sklepní taktiku, kterou už praktikovali v loňské kampani". Po určitou část kampaně Biden kvůli pandemii koronaviru prakticky nevyrážel ze svého rodinného domu, odkud z improvizovaného studia dělal rozhovory a videovzkazy.

Kayleigh McEnanyová samozřejmě není nezaujatá, ale například i nestranný mediální kritik ze zpravodajského webu Politico Jack Shafer upozornil, že Bidenovi tato taktika velmi dobře fungovala, a že by tak nemusel mít důvod ji teď měnit.

"Jak objevil v průběhu prezidentské kampaně, čím méně ho lidé vidí, tím více ho mají rádi. A Biden se teď sám sebe musí ptát: Proč bych měl tohle štěstí zmařit, když mi to stačí, abych plul tam, kam chci?" míní Shafer.

Na hranici nikdo nesmí

S mírnou kritikou se nakonec přidala i média, která jinak Bidenovo dosavadní působení v Bílém domě hodnotí - v ostrém kontrastu s Trumpovým prezidentstvím - obecně kladně. Například deník Washington Post před deseti dny Bidena ve svém redakčním komentáři vyzval, ať už tiskovou konferenci neodkládá.

"Vyhýbání se tiskovým konferencím se nesmí stát pro pana Bidena zvyklostí. Je prezident a Američané mají plné právo očekávat, že se pravidelně podrobí podstatným dotazům," napsal list.

Ozvaly se i další redakce. "Reportéři mají tiskové konference rádi a budou je vždy vyžadovat, konference ale zdaleka nejsou jen pro ně. Především jsou důležité pro dobro veřejnosti. Lidé mají právo pravidelně vidět svého prezidenta, jak odpovídá na dotazy," upozornil Jonathan Karl, který pokrývá dění v Bílém domě pro televizi ABC.

Kritické dotazy, proč Biden ještě nepředstoupil před novináře, směřovaly i z televize CNN. A minulý týden Bidenova mluvčí oznámila, že ve čtvrtek 25. března bude mít prezident první tiskovou konferenci.

Okolo vztahu Bidenova Bílého domu s médii se mezitím ovšem objevily i další pochyby a výtky. Podle novinářů se prezidentova administrativa snaží novinářům bránit, aby reportovali o dění na mexicko-americké hranici, která v současnosti čelí obrovskému náporu migrantů.

Reportéři si stěžují, že z americké strany se k hranici nyní prakticky nedostanou. "Zdvořile žádám Celní a pohraniční stráž USA (CBP), aby přestala blokovat přístup médií k jejím operacím na hranici. Fotil jsem CBP za Bushe, Obamy a Trumpa, ale teď není médiím povolen žádný přístup. Tohle jsou snímky pořízené teleobjektivem z mexické strany," napsal ke svým fotografiím na Twitteru známý fotograf agentury Getty Images John Moore, který v roce 2019 získal za své snímky imigrantů cenu World Press Photo.

Někteří komentátoři a mediální kritici ovšem upozorňují, že i přes tyto přestřelky řada redakcí stále měří Bidenovi ve srovnání s Trumpem dvojím metrem. Podle těchto hlasů jsou k současnému prezidentovi média o poznání shovívavější než k jeho republikánskému předchůdci v Bílém domě.

Zdraví nemocní prezidenti

Za čerstvý příklad uvádějí referování o opakovaném klopýtnutí prezidenta Bidena, když minulý týden v Atlantě nastupoval po schůdkách do svého letounu Air Force One. Konzervativní časopis National Review to srovnal s tím, jak média loni v červnu pokrývala potíže, které měl tehdejší prezident Trump, když po konci projevu ve West Pointu odcházel z pódia po šikmé rampě.

Biden třikrát upadl na schodech do letadla:

Biden třikrát upadl na schodech do letadla. Bílý dům to svádí na vítr. | Video: Asociated Press

Titulek listu New York Times k tomu loni v červnu zněl: "Trumpův vratký sestup po rampě vzbuzuje nové otázky ohledně zdraví." A ve druhém odstavci textu stálo: "Pan Trump, kterému bylo v neděli 74 let a ve svém prvním období je nejstarším americkým prezidentem, byl natočen, jak váhavě, krůček za krůčkem, sestupuje po rampě…"

V titulku současného článku k Bidenovým problémům při nástupu do letadla New York Times využily oficiální vyjádření Bílého domu a napsaly: "Biden 'je na 100 procent v pořádku' po klopýtnutí při nástupu do Air Force One." V článku je zmíněn Bidenův věk, 78 let, nicméně bez dovětku, jak si Biden stojí v historickém kontextu. Tedy že teď je on zdaleka nejstarším prezidentem, který kdy nastoupil do Bílého domu.

Video: Biden nastolil typ vůdcovství, které Amerika postrádala, tvrdí Březinová

Proslov Joea Bidena byl jedním z dlouhé tradice inauguračních projevů amerických prezidentů, říká amerikanista Kateřina Březinová | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 36 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 08:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupřesněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Dopravní podnik původně odhadoval, že se metro po celé délce linky A rozjede kolem 06:30. Později čas pravděpodobného zprovoznění odložil o dvě hodiny.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy