V USA vypukl boj o volební zákony. Biden může zajít až k "nukleárnímu řešení"

Daniel Anýž Daniel Anýž
30. 3. 2021 13:05
Prezident Joe Biden je teprve na začátku svého čtyřletého volebního období, ale v Americe už zuří politická válka, za jakých podmínek se budou konat příští volby v roce 2024. Jde o klíčovou věc pro celý demokratický systém USA - o podobu volebních zákonů.
Americký prezident Joe Biden před nástupem do letadla.
Americký prezident Joe Biden před nástupem do letadla. | Foto: Reuters

Podle historiků a analytiků se Spojené státy ocitly na křižovatce. Od poloviny 60. let minulého století, kdy byly přijaty přelomové zákony o občanské a rasové rovnoprávnosti, neměli demokraté a na druhé straně republikáni tak odlišné představy o přístupu k volbám.

Uprostřed pandemie koronaviru hlasoval loni v USA rekordní počet lidí poštou. Byla to takřka polovina všech voličů. Rekordní počet lidí, přes 70 procent, pak odevzdal svůj hlas ještě před volebním dnem - ať už poštou či osobně. A Bidenovi voliči těchto možností využili takřka dvojnásobně více než Trumpova voličská základna. 

Donald Trump následně opakoval, že prohrál kvůli rozsáhlým volebním podvodům, především kvůli podle něj nevěrohodnému hlasování poštou. Jeho tým napadl výsledky voleb v šesti amerických státech, dohromady podal přes šedesát žalob. Soudy je vesměs zamítly jako neodůvodněné. Žádný podvod, který by zvrátil výsledek voleb, nenašli ani vyšetřovatelé FBI a ministerstva spravedlnosti.

Trumpovi ovšem uvěřili jeho voliči, přes 70 procent z nich si myslí, že volby mu byly ukradeny. Stovky z nich daly letos na začátku ledna průchod své zlobě, když násilně zaútočily na americký Kongres, který právě hlasoval o potvrzení výsledku voleb.

Neméně dramatické věci se ovšem odehrávají už od listopadových voleb v jednotlivých státech USA. Do konce letošního února podali republikáni ve 43 státech (z celkem padesáti) dohromady 250 návrhů na zpřísnění podmínek voleb.

Epicentrum je v Georgii

V některých státech, kde mají pod kontrolou tamní zákonodárný sbor i guvernérský úřad, už zákony prosadili. Například v Iowě, Arizoně či na Floridě. Epicentrem celého sporu o volby se ovšem stala Georgia, kde Trump loni prohrál velmi těsně, o 12 tisíc hlasů. A to jako první republikánský kandidát na prezidenta od roku 1992.

Právě v Georgii se Trump pak opakovaně snažil volby zpochybnit. Výsledky se třikrát přepočítávaly. Trump se dostal do křížku i s tamním republikánským státním tajemníkem, který odmítl jeho naléhání, aby výsledek voleb oficiálně neuznal. Tato Trumpova snaha sice skončila neúspěšně, ale minulý čtvrtek už bývalý prezident pochválil republikánské vedení státu.

"Gratuluju Georgii a tamním státním zákonodárcům. Poučili se z parodie prezidentských voleb v roce 2020, které se nikdy neměly takto odehrát. Velká škoda, že tyto změny nemohly být provedeny dříve," komentoval Trump ve svém prohlášení nový volební zákon, který republikáni schválili v Georgii.

V jedné z nejdůležitějších změn zpřísnili podmínky volby poštou. Dříve, tedy ještě v loňských volbách, žadateli stačilo, aby jak žádost, tak i samotný vyplněný lístek ověřil podpisem. Ten se pak porovnával s jeho podpisem v registru voličů.

Nyní bude nutné k ověření totožnosti připojit číslo řidičského průkazu nebo takzvané social security number, což je obdoba českého rodného čísla. Případně nějaký jiný oficiální průkaz totožnosti.

Nový zákon také redukuje počet volně přístupných hlasovacích schránek, kam mohli voliči házet hlasy ještě před samotným volebním dnem. Rovněž se zkrátilo časové okno, ve kterém lidé budou moci před volbami zažádat o zaslání lístku pro hlasování poštou.

Zakázány budou mobilní hlasovací vozy. A případné volební spory by ve finále už nerozhodovala státní volební komise, ale konečné slovo by měli zákonodárci - a to v Georgii znamená republikány ovládaný státní parlament.

Podle demokratů jde o nepřijatelná, restriktivní opatření, která jsou cíleně namířena proti jejich voličům, především proti černošské komunitě.

Rasismus pro 21. století

"Tento zákon, stejně jako mnohé další, o které republikáni usilují ve státních parlamentech napříč zemí, je hrubým útokem na ústavu a dobrou víru. Je to Jim Crow 21. století. To musí skončit. Máme morální a ústavní povinnost konat," odmítl Joe Biden v pátečním vyjádření nový volební zákon Georgie.

"Jim Crow" je v USA označení pro období rasové segregace, kdy bylo v roce 1865 zrušeno otroctví, ale ještě dalších sto let, do roku 1965, černoši neměli rovnocenná občanská a volební práva.

Za "krutost" pak Biden označil jiné ustanovení nového zákona, které zakazuje, aby třetí osoby mohly lidem čekajícím ve frontách před volebními místnostmi poskytnout vodu nebo jídlo.

Podle republikánů takto docházelo k volební agitaci. Podle demokratů je ale zákaz jen další způsob, jak se republikáni v Georgii snaží odradit jejich voliče. Nejdelší fronty se v loňských volbách tvořily v černošských čtvrtích.

"To nemá nic společného s férovostí, nic společného se slušností. Není to nic jiného než represe s cílem zamezit lidem hlasovat. Nemůžete dát vodu lidem, kteří se chystají hlasovat? Dejte mi s tím pokoj," uvedl v pátek rozhořčený Biden.

Jeho demokraté ovšem v současné bitvě o volby rozhodně nesedí se založenýma rukama. Ve Sněmovně reprezentantů amerického Kongresu na začátku března odhlasovali návrh nového volebního zákona, který by z federální úrovně naopak uvolnil volební regule. Všude.

Obří změna volebního systému

Možnost poštovní volby a předčasného hlasování, které by se prodloužilo, by platila napříč Spojenými státy. K ověření hlasu by všude stačil jen podpis voliče. Zavedena by byla automatická registrace voličů po dosažení nutného věku, zatímco nyní se lidé v řadě států musejí sami aktivně registrovat, aby pak mohli hlasovat.

Volební právo by dostali bývalí trestanci a zakázáno by bylo překreslování hranic volebních okrsků, které sice k maximalizaci svých zisků využívají obě strany, ale obecně je tato možnost výhodnější pro republikány.

Ve svém záběru by šlo o největší změnu federálního volebního zákona od roku 1965. Podle nezávislých analýz by navrhované změny pravděpodobně vedly k větší účasti menšin ve volbách - obecně tedy k vyšší účasti demokratických voličů. Republikáni jsou si podle amerických médií vědomi, že pokud by byl tento zákon schválen, mohla by se jejich strana v budoucnu ocitnout v rámci celých USA v "permanentní menšině". Neměli by šanci zvolit svého prezidenta.

A republikánský odpor tomu odpovídá. Je zřejmé, že v Senátu, kde demokraté nyní nemají dost hlasů, návrh zákona zatím neprojde. "Je to pokus jedné strany přepsat pravidla našeho politického systému," odmítá návrh šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell.

Podle republikánského senátora z Texasu Teda Cruze se demokraté snaží "o hanebnou uzurpaci moci, o trvalou korupci volebního procesu" ve Spojených státech. "Je to ten nejnebezpečnější návrh, který kdy tento výbor projednával," uvedl Cruz minulý čtvrtek, kdy se návrhem začal zabývá organizační výbor Senátu.

Zmáčkne Biden jaderný knoflík?

Největší zkouškou ovšem může být návrh zákona pro demokratického prezidenta Joea Bidena. Ve stočlenném Senátu se totiž demokratům nabízí jedna teoretická možnost, jak zákon prosadit. Biden a demokraté by se ale museli rozhodnout ke skutečně radikálnímu kroku: mohli by v Senátu zrušit tradiční procedurální pravidlo, takzvaný filibuster, kterým republikáni nyní jejich návrhy blokují.

K překonání současné blokace je potřeba nejméně 60 hlasů, což demokraté nemají. Po zrušení filibusteru by ovšem mohli Senátem protlačit prakticky vše, co by chtěli. Ještě v loňské předvolební kampani to Biden odmítal, nyní je podle některých komentátorů otázkou času, kdy to demokraté udělají.

V americké politice se o tom mluví jako o "nukleárním řešení". A skutečně by to mělo sílu politického jaderného výbuchu. Poslední zbytky nadstranickosti v politickém prostředí Washingtonu by byly nadlouho rozmetány.

Pusťte si Bidenův inaugurační projev:

Joe Biden se stal 46. prezidentem Spojených států amerických. Poslechněte si co slíbil v inauguračním projevu: Jednotu a obnovení starých spojenectví. | Video: DVTV
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Florbalistky vstoupily do MS výhrou nad Švýcarskem 5:2

České florbalistky vstoupily do mistrovství světa ve švédské Uppsale výhrou 5:2 nad Švýcarskem. V repríze neúspěšného semifinále z minulého šampionátu v Neuchatelu tak oplatily obhájkyním stříbra porážku 6:7 v prodloužení. Vítěznou branku vstřelila ve 43. minutě debutantka na MS Pavlína Bačová. Druhý zápas v základní skupině A čeká svěřenkyně trenéra Saschy Rhynera v pondělí od 19:00 proti Polsku.

Jako první se v utkání radovaly Švýcarky, které otevřely skóre v 7. minutě. Bekhendový pokus Corin Rüttimanové se od zadního mantinelu odrazil k Julii Suterové, která u pravé tyče snadno skórovala do odkryté branky Jany Christianové. V polovině úvodní třetiny Češky odpověděly. Michaela Mlejnková bekhendovým pokusem Moniku Schmidovou ještě nepřekonala, ale z dorážky se prosadila Karolína Suchá a při svém premiérovém startu na MS hned oslavila branku.

V polovině utkání zlikvidovala Christianová šanci Rüttimanové, vzápětí se Švýcarky ubránily při jediném oslabení duelu při trestu Chiary Gredigové a odolaly i při šanci kapitánky Elišky Krupnové. V 39. minutě nejdříve trefila Michelle Wikiová levou tyč a z dorážky Isabelle Gerigová i tu pravou. Z protiútoku po přihrávce Martiny Řepkové otočila stav Mlejnková.

Po 74 sekundách třetí třetiny našla Rüttimanová dlouhou přihrávkou Wikiovou, která pohotovou střelou vyrovnala. Za 78 vteřin ale opět Rhynerův výběr vedl a postarala se o to střelou přes obránkyni Florinu Martiovou Bačová.

Švýcarky při snaze o vyrovnání Christianovou nepřekonaly, naopak v 52. minutě po přečíslení po přihrávce Denisy Ratajové zvýšila náskok do odkryté branky Krupnová. V čase 53:24 neproměnila trestné střílení Gerigová, naopak Vendula Beránková 29 sekund před koncem z penalty dovršila výsledek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy