Biden a demokraté míří vysoko a riskují. Čeká je boj s republikány o klíčové sliby

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 5. 2021 13:06
Prvních 100 dnů v úřadě může americký prezident Joe Biden označit za úspěch. Urychleným očkováním potlačil epidemii koronaviru v USA, americkému byznysu i občanům poslal mohutnou finanční pomoc. Při dosahování dalších klíčových cílů už Bidena ale čekají velké problémy a bitvy s republikány.
Joe Biden při návštěvě Virginie.
Joe Biden při návštěvě Virginie. | Foto: Reuters

"Znovu pracujeme. Znovu sníme. Znovu objevujeme. Znovu vedeme svět," prohlásil Joe Biden minulou středu, v předvečer svého stého dne v úřadě prezidenta USA. Byl to jeho první prezidentský projev v americkém Kongresu.

Epidemie koronaviru je v USA na ústupu, očkuje se více než dvakrát rychleji oproti době Bidenova příchodu do Bílého domu. Nejméně jednu dávku vakcíny dostalo 44 procent Američanů, kompletně naočkována je více než třetina.

Ekonomika je na vzestupu a výrazně k tomu přispěl stimulační finanční balík ve výši 1,9 bilionu dolarů (přes 40 bilionů korun), který Biden podepsal letos na začátku března. Většina Američanů dostala šek na 1400 dolarů, spotřeba domácností roste a s tím i celá ekonomika. Americké hospodářství v prvním čtvrtletí letošního roku rostlo v meziročním srovnání o 6,4 procenta, nejrychleji od roku 1984.

V průzkumech veřejného mínění se Biden pohybuje nad padesáti procenty, což je hranice, kterou jeho předchůdce Donald Trump nikdy nepřekonal. Jenže zároveň je to horší vysvědčení, než měli všichni ostatní prezidenti. Například Barack Obama byl ve srovnatelné chvíli bezmála na sedmdesáti procentech, George Bush nad šedesáti.

Marný sen o sjednocení

Po vítězných listopadových volbách Biden vyhlásil, že chce sjednotit americkou společnost. "Přivést Ameriku dohromady. Sjednotit náš lid, sjednotit národ," řekl v inauguračním projevu. Jenže tento cíl už neměl šanci splnit. Projev přednášel na Kapitolu ze stejného místa, kde jen o dva týdny dříve Trumpovi příznivci zaútočili na sídlo Kongresu.

Bylo to mimo jiné vyústění Trumpovy předchozí kampaně, kdy zpochybňoval a odmítal uznat výsledky listopadových voleb. Důsledkem, který teď navíc dlouhodobě přesahuje do Bidenova prezidentství, je, že většina republikánů je stále přesvědčena, že Biden vyhrál volby podvodem. Podle průzkumů jde o okolo 70 procent z nich.

Tato nedůvěra a až principiální odpor vůči Bidenovi se projevují nejen v průzkumech veřejného mínění, které ukazují, že ještě nikdy nebyla taková propast mezi pohledem demokratů a republikánů na výkon prezidenta. Jsou vidět i v tom, že velká část republikánských voličů je skeptická, až vyloženě odmítavá vůči očkování proti covidu-19.

V průzkumu z minulého týdne pro deník Washington Post 56 procent dospělých Američanů uvedlo, že už dostali alespoň jednu dávku. Ze zbylých 44 procent však více než polovina přiznala, že se očkovat nenechá nebo zatím neví. A zdaleka největší podíl "odmítačů" tvořili republikáni.

Zdravotní experti se tak už smiřují s tím, že i přes rychlou a obecně úspěšnou očkovací kampaň se nepodaří naplnit její konečný cíl. Tedy dosažení kolektivní imunity, která by zabránila dalšímu šíření nákazy.

"Abychom covid-19 nechali za sebou, potřebujeme zapojení všech Američanů," apeloval Francis Collins, ředitel Národního zdravotnického institutu, před necelými dvěma týdny v televizi NBC. K dosažení kolektivní imunity by mělo být naočkováno 75 až 80 procent populace.

Imunolog Anthony Fauci, který se stal už za administrativy Donalda Trumpa nejznámější odbornou tváří v boji proti epidemii, ale minulý víkend připustil, že na tuto metu se Bidenova administrativa nejspíše nedostane.

"Průzkumy ukazují, že okolo 30 procent populace očkování stále odmítá. Může se to zlepšit, ale ne dost," prohlásil Fauci, který je nyní poradcem prezidenta Bidena. Covid-19 tak nebude zcela potlačen, podle Fauciho se stane "kontrolovatelnou hrozbou".

Šest bilionů dolarů od vlády

Po březnovém úspěchu se svým anticovidovým stimulačním balíkem Joe Biden přišel s dalšími návrhy mohutných státních výdajů a podpor. Až 2,3 bilionu dolarů (bezmála 50 bilionů korun) by chtěl dát do obnovy americké infrastruktury, přičemž více než třetina peněz by šla do přechodu americké energetiky na čisté zdroje do roku 2035.

Minulý týden, těsně před svým středečním projevem v Kongresu, pak Biden představil plán investic do "lidského kapitálu". Do výrazného rozšíření podpory rodin s dětmi, na dotace jeslí, mateřských škol, na odpuštění školného na státních vysokých školách nebo na tříměsíční rodičovskou dovolenou - tentokrát vše s cenovkou 1,8 bilionu dolarů (38,5 bilionu korun).

V celkové sumě by všechny vyjmenované Bidenovy programy dosáhly hodnoty šesti bilionů dolarů ze státní kasy. Prezident by je chtěl částečně nahradit zvýšením daní pro korporace a nejbohatší Američany. V zásadě by to obrátilo vzhůru nohama reformu daní, kterou v roce 2017 prosadil Donald Trump.

Bidena a jeho demokraty ale teď čeká obrovská bitva, navíc s velmi nejistým výsledkem. Jejich plány totiž ještě nemají podobu schválených zákonů.

Jednak to bude zápas v Kongresu, kde nemají dost hlasů, aby proti jednolitému republikánskému odporu své návrhy prosadili. Buď budou muset přistoupit na výrazné kompromisy, nebo se mohou pokusit využít zvláštní schvalovací proceduru, kdy se bez republikánů obejdou. Riskují však, že příští rok v kongresových volbách jim to sečtou nejen republikáni, ale i nezávislí středoví voliči. Biden a demokraté by tak mohli přijít o už tak velmi křehkou většinu v Kongresu.

Což přímo souvisí s druhým velkým zápasem, který Bidena čeká a jímž bude souboj o veřejné mínění. Anticovidový balík veřejnost hodnotila většinově kladně. Navrhované investice do infrastruktury už vidí vlažněji, podpora se láme půl na půl. A v případě Bidenova plánu investic do "lidského kapitálu" republikánští politici udělají vše pro to, aby Američany přesvědčili, že jde o radikální levicovou agendu, která by podle nich Ameriku posunula k socialismu.

Velká válka o veřejné mínění

S touto kanonádou okamžitě po představení plánu začali. "Demokraté chtějí ještě více zasadit Washington (federální vládu) doprostřed vašich životů, od kolébky až po vysokou školu," uvedl senátor Tim Scott, který za republikány v oficiálním projevu reagoval na Bidenovo vystoupení v Kongresu.

"Je to levicové sociální inženýrství placené hypotékou na budoucnost mých dětí a vnuků. Levice jen silněji prosazuje své staré recepty a rozhazuje více peněz," varoval jiný republikánský senátor Josh Hawley. A podle jeho kolegy Lindseyho Grahama jsou "plány demokratů ve všech ohledech naprosto extrémní".

Demokraté spustili vlastní ofenzivu. Prezident a jeho tým vyrážejí za voliči do terénu. Od svého projevu v Kongresu Biden navštívil Georgii, Pensylvánii a Virginii, ve čtvrtek jede do Louisiany. Zájmové sdružení, demokratická organizace s názvem Building Back Together, pak v několika důležitých státech spustilo televizní kampaň na podporu prezidentovy agendy.

"Neslyšíte ho vykřikovat, neposílá naštvané tweety, protože za Joea Bidena mluví hlasitěji činy," říká jeden z televizních spotů kampaně, do které dá zmíněný think-tank přes tři miliony dolarů (v přepočtu 64 milionů korun).

Podle mnohých komentátorů a politických analytiků je Bidenova agenda překvapivě radikální. "Pan Biden, který je obecně vnímán jako umírněný a který byl v kampani 2020 tím nejmenším revolucionářem ze všech demokratických kandidátů, teď cílí vysoko, odvážně a riskantně," napsal George Seib, analytik listu Wall Street Journal.

Biden podle něho riskuje, když přecenil mandát, který mu voliči dali v loňských prezidentských volbách. Seib upozorňuje, že v souběžných volbách do Kongresu demokraté přišli o několik křesel, což by podle něho naznačovalo, že Američané si nepřáli Trumpa, ale ani radikální agendu.

Na druhu stranu epidemie koronaviru podle analytika mnoho Američanů velmi těžce ekonomicky zasáhla - a mnoho voličů tak nyní může vítat, když federální vláda přijde s velkými podpůrnými programy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

PSG bez Messiho vyhrál opět v nastavení

Fotbalisté Paris Saint-Germain v 7. kole francouzské ligy porazili poslední Mety 2:1. O výhře suverénního lídra tabulky rozhodl v páté minutě nastavení svou druhou trefou v zápase Ašraf Hakimí. Lyon, soupeř pražské Sparty ve skupině Evropské ligy, otočil zásluhou letních posil duel s Troyes a zvítězil 3:1.

Pařížský celek z aktivního vstupu do zápasu vytěžil brzký gól. Zakončení Maura Icardiho z 5. minuty vykopl z brankové čáry Matthieu Udol přímo k noze Hakimího, který trefil odkrytou branku a poslal PSG do vedení. Mety srovnaly v 39. minutě, kdy se po rohovém kopu trefil Boubakar Kouyaté.

Favorizovaný celek, v jehož sestavě chyběl zraněný Lionel Messi, dlouho nemohl vstřelit rozhodující gól a zdálo se, že poprvé v ročníku ztratí. V nastaveném čase však kapitán Met Dylan Bronn dostal druhou žlutou kartu a PSG nabídnuté výhody využil. Hakimí si navedl balon na střed a střelou na zadní tyč rozhodl o těsné výhře.

Lyon výborně zvládl druhý poločas zápasu s Troyes a díky trefám letních posil z Premier League otočil z 0:1 na 3:1. Vyrovnání svým prvním gólem v novém působišti zařídil Xherdan Shaqiri a vítěznou branku vstřelil v 72. minutě obránce Emerson. Definitivní podobu výsledku dal tři minuty před koncem Lucas Paquetá.

Francouzská fotbalová liga - 7. kolo:

Lille - Remeš 2:1 (31. David, 43. André - 74. Flips z pen.), Monako - St. Etienne 3:1 (62. z pen. a 86. Ben Yedder, 28. Volland - 41. Bouanga), Montpellier - Bordeaux 3:3 (11. a 50. Germain, 71. Mollet - 19. Hwang I-čo, 30. J. E. Onana, 85. Kalu), Nantes - Brest 3:1 (27. Blas, 55. Chirivella, 58. K. Coulibaly - 67. Le Douaron), Rennes - Clermont 6:0 (55. a 57. Sulemana, 32. Martin, 36. Terrier, 64. Laborde, 77. Tait), Angers - Marseille 0:0, Lens - Štrasburk 0:1 (67. Ajorque), Lorient - Nice 1:0 (23. Monconduit), Lyon - Troyes 3:1 (48. Shaqiri, 72. Emerson, 89. Paquetá - 45. Chavalerin), Mety - Paris St. Germain 1:2 (39. Kouyaté - 5. a 90.+5 Hakimí).

Tabulka:

1. Paris St. Germain 7 7 0 0 20:7 21
2. Marseille 6 4 2 0 12:5 14
3. Angers 7 3 3 1 10:6 12
4. Lens 7 3 3 1 11:8 12
5. Lorient 7 3 3 1 8:7 12
6. Lyon 7 3 2 2 12:11 11
7. Nice 6 3 2 1 12:3 10
8. Nantes 7 3 1 3 10:7 10
9. Štrasburk 7 3 1 3 11:11 10
10. Montpellier 7 2 3 2 15:13 9
11. Clermont 7 2 3 2 10:16 9
12. Rennes 7 2 2 3 9:8 8
13. Monako 7 2 2 3 8:10 8
14. Lille 7 2 2 3 9:13 8
15. Remeš 7 1 4 2 7:8 7
16. Bordeaux 7 1 3 3 10:16 6
17. Troyes 7 1 2 4 7:11 5
18. Brest 7 0 4 3 8:14 4
19. St. Etienne 7 0 3 4 7:14 3
20. Mety 7 0 3 4 7:15 3

Poznámka: Nice byl z disciplinárních důvodů odečten 1 bod.

Aktualizováno před 4 hodinami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy