Biden vtrhl do Bílého domu a mění Ameriku. Co za 100 dní stihl a co ještě plánuje?

Daniel Anýž Jiří Kropáček šp Daniel Anýž, Jiří Kropáček, šp
29. 4. 2021 5:30
Před zhruba 100 dny nastoupil Joe Biden do Bílého domu. Jeho dosavadní prezidentské působení hodnotí pozitivně přes 50 procent Američanů. Je to lepší vysvědčení, než měl Donald Trump, který se přes tuto hranici nikdy nedostal. Biden zvládl svůj klíčový úkol, potlačení epidemie koronaviru. Sjednotit Ameriku, jak si předsevzal, se mu ale nepodařilo.

Foto: Reuters

Bidenova klíčová témata

Koronavirus

Zastavení epidemie koronaviru v USA si Joe Biden vytkl jako svoji absolutní prioritu. První den v úřadě nařídil povinné nošení roušek v letadlech, hromadné dopravě i ve federálních budovách. Svůj původní cíl, že do 100 dnů se k Američanům dostane 100 milionů vakcín, překonal více než dvojnásobně. Očkování urychlily dotace, které byly součástí anticovidového balíku v úhrnné výši 1,9 bilionu dolarů. Nejméně jednu dávku dostalo už 142 milionů lidí, přes 43 procent populace. Kompletně naočkováno je více než 29 procent Američanů.

Ekonomika

Biden jde cestou obrovských federálních výdajů k sanaci ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Po únorovém stimulačním balíku s cenovkou 1,9 bilionu dolarů, který kromě byznysu pomohl jednorázovým šekem na 1400 dolarů (bezmála 30 tisíc korun) většině Američanů, nyní usiluje o mohutné investice do infrastruktury. Plánovaný výdaj ve výši 2,3 bilionu by chtěl nahradit zvýšením korporátní daně z 21 na 28 procent a daně by se zvedly i nejbohatším Američanům. Ekonomika je na vzestupu, s odhadovaným růstem 6 % HDP pro 1. čtvrtletí letošního roku.

Imigrace

Biden obrátil restriktivní imigrační politiku Donalda Trumpa. Zastavil výstavbu zdi na hranici s Mexikem a žadatelé o azyl už nemusejí čekat na mexické straně hranice. Prezident také představil návrh imigrační reformy, která by 11 milionům lidí, jež nyní žijí v USA ilegálně, otevřela cestu k možnému získání občanství. Výsledkem je ale obrovský nápor na hranici s Mexikem, jen za březen se pokusilo o přechod do USA přes 170 000 lidí, nejvíce za patnáct let. Demokraty to politicky ohrožuje, mohou za to platit příští rok ve volbách do Kongresu.

Energie a klima

Přechod americké energetiky na čisté zdroje je jedním ze stěžejních Bidenových programů, mělo by se tak stát do roku 2035. Hlavním nositelem zelených investic je Bidenův infrastrukturní plán, kde je na ně vyčleněno 800 miliard dolarů. Rovněž Bidenův návrh státního rozpočtu pro rok 2022 tuto agendu silně akcentuje. Ihned po nástupu do úřadu se prezident vrátil k Pařížské klimatické dohodě. Na virtuálním summitu o klimatu, který uspořádal 22. a 23. dubna, Biden vyhlásil, že do roku 2030 sníží USA emise na polovinu z úrovně roku 2005.

Rasová problematika

Loňská vražda černocha George Floyda a následná vlna aktivismu a demonstrací učinila z rasové otázky zásadní politické téma. Biden vyhlásil, že odstraní „systémový rasismus“ v USA. V Kongresu demokraté předložili zákony, například policejní reformu a nový volební zákon, které zahrnují i rasovou problematiku. Je ale nepravděpodobné, že je protlačí proti jednotnému republikánskému odporu. Federální Centrum prevence a kontroly šíření nemocí (CDC) v dubnu oficiálně označilo „rasismus za vážnou hrozbu pro zdraví společnosti“.

Afghánistán

V prezidentské kampani Biden avizoval, že Američané by měli svůj vojenský kontingent v Afghánistánu výrazně snížit, ale stále tam chtěl ponechat protiteroristickou jednotku o síle zhruba tisíce vojáků. Prezident ovšem před dvěma týdny oznámil, že k letošnímu 11. září - tedy k dvacátému výročí teroristických útoků al-Káidy na USA - se Američané a s nimi i spojenecká koalice z Afghánistánu zcela stáhnou. Ukončit nejdelší válku v americké historii se Biden rozhodl i proti názoru svého ministra obrany Lloyda Austina.

Írán

Joe Biden by chtěl obnovit dohodu o kontrole íránského jaderného programu, kterou s Teheránem v roce 2015 po několikaletém vyjednávaní uzavřela administrativa Baracka Obamy (společně s dalšími pěti zeměmi). Smlouvu pak ale jeho nástupce Donald Trump v roce 2018 vypověděl. Diplomatická jednání jsou nyní ještě o to složitější, že Írán mezitím porušil závazky dohody. USA a další západní země navíc chtějí, aby případná nová smlouva byla širší a aby kromě jaderného programu zahrnovala například i íránský raketový program.

Čína

Bidenova administrativa vidí Čínu jako globálního rivala USA. V ekonomice, technologiích, mezinárodním politickém vlivu i ve vojenské oblasti. První jednání mezi ministry zahraničí v polovině března ukázalo, že Peking se už ovšem chce projektovat jako silnější mocnost. V zahraniční politice USA bude vztah s Čínou klíčový. Biden ponechal cla na čínské zboží, která zavedl Donald Trump, na rozdíl od něho navíc prezident otevřeně kritizuje porušování lidských práv. Jednou z mála oblastí, kde chtějí země spolupracovat, je boj proti klimatickým změnám.

Rusko

Biden už v prezidentské kampani vyhlásil, že bude k Rusku tvrdší, než byl Donald Trump, který se snažil mít osobně s Vladimirem Putinem dobrý vztah. Bidenova administrativa v polovině dubna na Rusko uvalila nové sankce, USA tak reagovaly na loňský masivní hackerský útok Ruska proti americkým firmám a státním úřadům a na snahu Moskvy ovlivnit americké prezidentské volby. Přes velmi chladné vztahy, které dále zhoršuje kauza vězněného opozičníka Alexeje Navalného a ruské vojenské manévry u hranic s Ukrajinou, Biden vyzval Putina k osobnímu jednání.

EU a NATO

Po Donaldu Trumpovi, který EU viděl jako konkurenta a zpochybňoval závazek společné obrany v NATO, se Biden snaží znovu upevnit transatlantickou vazbu. Obecně se to daří, po zkušenosti s Trumpem si ale Evropané v některých oblastech nechávají rezervu. Těsně před Bidenovým nástupem EU uzavřela obchodní dohodu s Čínou, i když Bidenův tým chtěl s EU jednat o společném postupu vůči Pekingu. Bodem sváru mezi Washingtonem a Berlínem je plynovod Nordstream 2, kterým má do Německa proudit ruský plyn, Bílý dům je ale proti jeho dokončení.

Bidenovi klíčoví lidé

Prvních sto dní prezidenta USA v číslech

0 milionu

Průměrný denní počet očkování proti covidu-19 za minulý týden. V době Bidenova nástupu do úřadu to bylo zhruba 1,5 milionu.

0

Průměrný denní počet úmrtí na covid-19 v uplynulém týdnu. V den Bidenovy inaugurace to bylo 4380 obětí.

0 bilionu dolarů

“Anticovidový" stimulační balík, který Joe Biden prosadil na pomoc byznysu a občanům ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v USA.

0

Počet nezletilých migrantů, kteří se v březnu pokusili překročit hranici do USA. Nejvíce od chvíle, kdy se tento údaj v roce 2009 začal sledovat.

0 %

Biden chce zvýšit korporátní daň ze současné hodnoty 21 %, kterou v roce 2017 prosadil Donald Trump.

0 %

Biden slíbil, že USA do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o polovinu oproti stavu v roce 2005.

Obrazem: Od rodinné tragédie až na vrchol

 

Právě se děje

před 52 minutami

Výstavu ruské avantgardy v Hluboké nad Vltavou vidělo 22 tisíc lidí

Přes 22 tisíc lidí navštívilo přehlídku děl ruské avantgardy, která o víkendu skončila. Jde o rekord v hlavní výstavní sezoně pořádající Alšovy jihočeské galerie. Poslední týden měla zámecká jízdárna v Hluboké nad Vltavou vyprodáno a na všechny zájemce se nedostalo, oznámil Aleš Seifert, ředitel galerie. Ta v příštích dnech na webu zveřejní 3D prohlídku projektu, díky němuž byla do Česka zapůjčena cenná díla Kazimira Maleviče, Vasilije Kandinského či Alexandra Rodčenka.

"Překonalo to veškeré mé sny a plány. Máme covidovou dobu, přesto se ukázalo, že výstava tohoto typu byla pro návštěvníky neskutečně zajímavá," kvituje Seifert. Úspěšnost srovnává s aktuální pražskou retrospektivou malířky Toyen. "My máme poloviční množství, limit do 40 návštěvníků za hodinu, Národní galerie měla 80 lidí na 80 minut a měla 40 tisíc návštěvníků," dodává ředitel Alšovy jihočeské galerie.

Zdroj: ČTK
Další zprávy