Spojené státy sníží emise skleníkových plynů do konce dekády o polovinu, řekl Biden

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 4. 2021 22:20
Spojené státy plánují snížit emise skleníkových plynů o polovinu do konce tohoto desetiletí. Při zahájení virtuálního klimatického summitu světových lídrů to řekl americký prezident Joe Biden. Nový cíl USA vyzdvihovali lídři největších evropských zemí, zatímco Brazílie nebo Kanada představily vlastní navýšení závazků k omezení produkce škodlivých emisí.
Joe Biden.
Joe Biden. | Foto: Reuters

Čínský prezident Si Ťin-pching summitu sdělil, že se Čína bude držet stávajícího záměru dosáhnout emisního vrcholu v roce 2030 a uhlíkové neutrality před rokem 2060. Ruský prezident Vladimir Putin konkrétní emisní plán nezmínil.

Boj proti oteplování planety přinese Američanům miliony nových pracovních příležitostí, USA zároveň tlačí morální povinnost, uvedl v úvodním vystoupení Biden. Vyzval lídry největších světových ekonomik, aby rovněž zvýšili svoje emisní cíle. Ten americký je založen na srovnání s rokem 2005, konkrétní kroky směřující k jeho splnění zatím Bidenova administrativa nepředstavila.

"Cena za nečinnost tváří v tvář klimatickým změnám stále roste. Spojené státy již nebudou čekat," poznamenal šéf Bílého domu s tím, že nynější desetiletí je rozhodující. "V této dekádě musíme učinit rozhodnutí, díky nimž se vyhneme nejhorším důsledkům klimatické krize," řekl. Zároveň dodal, že nejbohatší státy by měly svoje snahy zintenzivnit.

Po Bidenově projevu začala série vystoupení dalších lídrů, přičemž mnozí oceňovali krok šéfa Bílého domu. "Jsem nadšený z průlomového prohlášení Joea Bidena," řekl britský premiér Boris Johnson. Amerického prezidenta rovněž pochválil za to, že "vrátil Spojené státy do přední řady v boji proti klimatickým změnám". Podobně se vyjádřili německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Summitem konaným při příležitosti Dne země pokračuje obrat americké klimatické diplomacie po lednovém střídání v Bílém domě, přičemž podle deníku The New York Times by kontrast s Bidenovým "předchůdcem zpochybňujícím vědu Donaldem Trumpem" těžko mohl být výraznější. Trump USA vyvedl z pařížské klimatické dohody z roku 2015, Biden zemi k paktu ihned po nástupu do funkce opět připojil.

Nové emisní plány nepředstavily zdaleka jen USA. Brazilský prezident Jair Bolsonaro podle agentury Reuters oznámil, že jeho země bude do roku 2050 klimaticky neutrální, tedy o deset let dříve oproti předchozímu harmonogramu. Jako klimatická neutralita se obvykle chápe stav, kdy jsou veškeré uhlíkové emise určitého subjektu vyvážené mechanismy na jejich zneškodnění.

Kanadský premiér Justin Trudeau zase slíbil snížení emisí své země o 40 až 45 procent oproti úrovni z roku 2005 do konce tohoto desetiletí. Jeho vláda přitom původně plánovala snížit emise o 36 procent. Japonsko, které stále do velké míry spoléhá na uhelné elektrárny, představilo cíl v podobě redukce o 46 procent.

"Pro všechny z nás je zásadní ukázat, že v tom celém nejde jen o nějaké drahé, politicky korektní zelené objímání zajíčků," uvedl britský premiér Johnson. "Jde tu o růst a pracovní příležitosti," dodal. Johnson už v úterý oznámil, že Británie sníží svoje emise skleníkových plynů o 78 procent do roku 2035, což označuje za nejvíce ambiciózní plán na světě.

Čína v úvodním bloku summitu nový emisní závazek nepředstavila a prezident Si v projevu zopakoval již známé cíle. Jsou podle něj výjimečné, protože Čína by podle nich přešla od vrcholu produkce skleníkových plynů k uhlíkové neutralitě v rekordně krátké době, tedy za 30 let. Si také uvedl, že Čína začne v období let 2026 až 2030 snižovat svou spotřebu uhlí.

Čínský prezident rovněž poznamenal, že rozvinuté země, které produkují velké množství skleníkových plynů již dlouho dobu, mají větší zodpovědnost provést změny svých ekonomik. Méně rozvinutým zemím by podle něj rovněž měly pomoci s přechodem na nízkoemisní provoz.

Do dnešních jednání se zapojil také ruský prezident Putin, který řekl, že pověřil vládu "významným omezením souhrnných emisí v naší zemi do 2050". Konkrétnější v tomto směru nebyl a nezmínil se ani o kontroverzní stavbě plynovodu Nord Stream 2.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se ve středu dohodli, že omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dohodu ještě musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy