Praha - Novým českým státním tajemníkem pro Evropskou unii bude Aleš Chmelař. Ekonom, který má například stejnou školu jako francouzský prezident Emmanuel Macron - bakaláře vystudoval na pařížské univerzitě Sciences Po.
Jak Chmelař potvrdil Aktuálně.cz, ve středu ho do funkce státního tajemníka jmenuje vláda. Podle jejího zadání tak bude provádět českou evropskou politiku.
Pokud by Česká republika nebyla v unii, dopadla by podle Chmelaře jako Ukrajina nebo některé balkánské státy.
"Dnes mají výkon hospodářství leckdy menší než v osmdesátých letech a mnohé z nich jsou existenčně ohrožené," říká v rozhovoru.
Vyplatí se Česku ostré hádky s Evropskou unií o pár uprchlíků a kvóty? Slováci jich přijali jen 16 a na rozdíl od nás žádné hrozbě žaloby nečelí.
Jsme přesvědčeni, že jsme v právu. Kvóty se opravdu ukázaly být nefunkční. Musíme a chceme hledat jiná řešení.
To je možné, ale je normální, abychom se odmítali řídit právoplatně schválenými pravidly?
Podobných sporů o naplňování určité legislativy nebo o její výklad jsou v unii stovky a týkají se všech zemí EU. Tohle je podobný případ.
Snažíme se upozorňovat, že kvóty nejsou správné ani splnitelné.
Rozhodně chceme být v unii konstruktivní zemí. Tento konkrétní spor podle nás není tak závažný, že bychom kvůli němu nějak vybočovali oproti ostatním státům, které se s komisí taky hádají o nějakou legislativu.
Nesmíme zůstat mimo
Kam by podle vás mělo Česko v EU patřit?
Aleš Chmelař (30)
- Ekonom, vzdělání získal na pařížské univerzitě Sciences Po a londýnské London School of Economics.
- Působil jako analytik v bruselském Centre for European Policy Studies, které patří k nejprestižnějším think-tankům na světě.
- Od roku 2014 pracuje na Úřadu vlády, nejdříve jako vedoucí Oddělení strategií a trendů EU, poté jako ředitel Odboru koordinace hospodářských politik EU.
- Specializuje se na hospodářskou a měnovou politiku v unii, eurozónu a evropskou integraci postkomunistických zemí.
- Do funkce státního tajemníka usedl po vítězství ve výběrovém řízení podle služebního zákona. Na rozdíl od svého předchůdce Tomáše Prouzy má požadovanou bezpečnostní prověrku.
- Mluví anglicky, francouzsky a německy.
- Je řadovým členem ČSSD.
- S manželkou má syna.
V Evropské unii teď bude spousta nových iniciativ, například ohledně další integrace eurozóny nebo společné obrany.
Naším klíčovým zájmem je, abychom udrželi vnitřní trh a vůbec Evropskou unii. Česko a střední a východní Evropa nemůžou zůstat mimo.
Třeba co se týče eurozóny, je důležité, abychom byli u všech jednání o jejích budoucích proměnách. Euro jsme se zavázali přijmout, i když se k tomu v nejbližší době nechystáme.
Co by mělo Česko udělat pro to, aby se neocitlo na okraji?
Měli bychom přicházet s návrhy řešení, pokud nesouhlasíme s většinou, a být schopni přesvědčit ostatní země. Naši partneři musí vědět, že když s něčím nesouhlasíme, není to proto, že jsme jejich nepřátelé, ale prostě proto, že máme jiný názor podložený argumenty.
Například když říkáme, že některé firmy z Česka odvádějí své zisky a optimalizují daně, neznamená to, že kritizujeme konkrétní státy, kde tyto firmy sídlí. Ale že chceme, aby v EU vzniklo spravedlivé daňové prostředí pro všechny.
Proč by se mělo Česko na případné další integraci EU podílet? Proč bychom nemohli v řadě témat zůstat mimo, jako chce třeba opoziční ODS?
Český stát existuje přes tisíc let a vždycky čelil mocenským tlakům někoho zvnějšku. Prakticky nikdy jsme nemohli spoluurčovat pravidla světa kolem nás.
Teď poprvé v té tisícileté historii máme možnost se na rozhodování o společných věcech podílet. A ještě k tomu nám ostatní posílají peníze pro náš rozvoj, konkrétně evropské fondy. To se nám nikdy nestalo a je to historická šance.
Kdybychom řekli, že se chceme integrovat "na okraji", tak by na nás rozhodnutí ostatních zemí stejně dopadla. Můžeme si říkat, že je skvělé, když nám do toho nikdo, s prominutím, nekecá. Ale když se Německo s ostatními dohodne třeba na určité energetické koncepci, tak se jí prostě budeme muset přizpůsobit.
Jistě, ani teď neprosadíme vše, co chceme. Ale je to poprvé, co se na náš názor někdo ptá a dává nám hlasovací právo. Je jen na nás, jak toho dokážeme využít.
Jak je v Česku těžké, vzhledem k nezájmu politických stran o EU, nějakou evropskou politiku vůbec provozovat?
Možná se to na první pohled nezdá, ale o základní prospěšnosti EU je shoda jak ve vládě, tak s opozicí.
Dlouho jsme slýchali, že k evropské integraci nemáme alternativu. Máme ji. Příkladem je, jak vypadá Ukrajina nebo jiné státy východní Evropy či Balkánu, které nejsou v Evropské unii. Dnes mají výkon hospodářství leckdy menší než v osmdesátých letech a mnohé z nich jsou existenčně ohrožené.
Tuhle alternativu máme i my, ale jsem přesvědčen, že něco podobného ve skutečnosti nikdo nechce. V Česku se neshodujeme v podstatě na detailech - jaké pravomoci by měla EU mít, jak moc by se měla integrovat… To je úplně přirozené. Ale o tom, že v EU máme být, je tu shoda docela silná.
Alternativu máme, ale je hrozivá. A všichni to víme.
Mám zkušenost z Bruselu
Jste členem ČSSD. Myslíte, že ve funkci přežijete i po volbách, pokud dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy?
Jsem řadový sociální demokrat. Má práce je ale sloužit státu a uskutečňovat politiku vlády.
Ve Francii a Británii, kde jsem žil a studoval a které mají nejprofesionálnější státní správu v Evropě, jsem pochopil, že dobrý úředník by měl mít silně vyvinuté kritické myšlení - a tudíž i vlastní názor. Je to důležité pro přípravu argumentů a politických rozhodnutí. Ta ale nakonec dělá vláda, která k tomu má mandát.
Kdo zná vaše články z doby, kdy jste působil jako analytik a komentátor, ví, že máte výrazně proevropštější názory než vláda. Třeba ohledně přijetí eura. Jak to jde dohromady s názory, které budete muset prosazovat jako státní tajemník?
Jak už jsem řekl - jde o úřednickou funkci. Takže můj čistě osobní pohled není relevantní. Musím plnit evropskou politiku vlády.
Máte dlouholetou zahraniční zkušenost. Je to v Česku výhoda, nebo slabina?
Pokud se nemýlím, jsem první v této funkci se zkušenostmi z Bruselu. Poznal jsem, jak fungují evropské instituce i tzv. bruselská bublina. Poslední tři roky jsem ale pracoval na Úřadu vlády, takže vím, jak funguje i české prostředí.
Věřím, že bych mohl být určitým "překladatelem" mezi těmito dvěma světy, protože ony si vážně nerozumí. A často jen kvůli tomu, že komunikují jinak - věcně takové rozdíly nejsou.
EU nejsou úředníci za kulatým stolem
Váš předchůdce Tomáš Prouza byl a stále je velmi aktivní na Twitteru a v médiích vůbec. Budete stejný?
Twitteru se nebojím, v současnosti ho používám na zveřejňování analytických komentářů.
Chci psát takovým způsobem, aby čeští občané lépe chápali Evropu. A zároveň i směrem k partnerům v EU, aby oni lépe chápali nás.
Už dávno neplatí, že Evropská unie jsou úředníci za kulatým stolem, kteří diskutují o množství dužiny v pomerančové šťávě. EU je především místo, kde my rozhodujeme o konkrétních krocích v zájmu členských států i Evropy jako celku.
