Lukašenko tvrdil, že Kyjev padne během několika dní a že "Ukrajina se vrátí do rodiny slovanských národů". Sliboval také, že běloruská armáda se sama otevřeně zapojí do bojů a překročí hranici. Válka trvá už devatenáctý den, Rusové pořád stojí před Kyjevem a jediný běloruský voják dosud ukrajinskou hranici nepřekročil. Lukašenko mezitím změnil tón, a dokonce začal tvrdit, že se běloruská armáda do invaze nezapojí.
Situaci přímo v Bělorusku lze těžko ověřit z nezávislých zdrojů, ale množí se zprávy, že v armádě panuje k možnému zapojení do války naprosto odmítavý postoj. Běloruská exilová opozice se sídlem v Litvě uvedla, že někteří důstojníci se postavili proti invazi, a další dokonce utekli do zahraničí.
Alexej Arestovič, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, tvrdí, že má zprávy přímo z nejvyšších míst běloruské armády, které hovoří o tom, že elitní běloruské jednotky se proti nasazení bouří. Nejlépe vycvičenou a vyzbrojenou částí armády je 103. výsadková brigáda z Vitebsku na severu Běloruska. "Jsou teď na hranicích s Ukrajinou, ale do války jít nechtějí. Jestli dostanou takový rozkaz, bojovat nejspíš vůbec nebudou, nebo budou jen předstírat, že bojují," prohlásil Arestovič.
Bělorusko je posledních skoro třicet let v izolaci, neúčastní se ani mírových misí ve světě a ve výzbroji je absolutně závislé na Rusku. Redaktor Rádia Svoboda Rostyslav Chotin vysvětlil deníku Aktuálně.cz, že běloruská armáda nemá žádné bojové zkušenosti a Alexandr Lukašenko se ji jednoduše bojí nasadit.
"Domnívám se, že Lukašenko nyní vidí, kolik obětí má Rusko a že se válka na Ukrajině nevyvíjí ve prospěch Kremlu. Proto váhá, nechce riskovat, že se jednou ocitne v hledáčku mezinárodní justice za válečné zločiny. Vladimir Putin přitom Lukašenka určitě tlačí k tomu, aby na Ukrajinu nějaké vojáky poslal," soudí Chotin.
Podle jeho informací se běloruským důstojníkům na Ukrajinu evidentně nechce. "Víme, že u hranice mají zhruba pět praporů, pět taktických skupin a že neustále rotují. Tam a zpět, tam a zpět, ale přes hranici nejdou," dodal redaktor Rádia Svoboda. Chotin také poukazuje na to, Bělorusové měli velký počet obětí ve válce, kterou vedla sovětská armáda v osmdesátých letech v Afghánistánu, a toto trauma stále přežívá. "Lukašenko se zdráhá něco takového opakovat," míní.
Slabší než na papíře
Běloruský politický analytik Alexej Zaťkevič řekl Aktuálně.cz, že v Bělorusku je atmosféra ve společnosti jiná. "Odhadnout náladu v ozbrojených silách je těžké, ale zprávy o nepokojích v armádě mi připadají hodnověrné. V Bělorusku je obecně opravdu velmi nízká podpora této války, nikdo si ji nepřeje," vysvětlil Zaťkevič.
Lidé z opozice uvádějí, že běloruská armáda je ve skutečnosti slabší, než vypadá na papíře. Teoreticky sice má k dispozici 45 tisíc vojáků v aktivní službě, ale kvalitní výcvik a vybavení má zhruba jen pět až sedm tisíc z nich.
Bělorusové se nyní odvedení do armády a možnému nasazení na Ukrajině brání útěkem, překračují mimo oficiální přechody hranice do Polska nebo Litvy. Odletět z Běloruska je složité, protože kvůli embargu existuje spojení prakticky jen do Istanbulu, Jerevanu a Tbilisi, ale letenky jsou nadlouho dopředu vyprodané.
O ničem nemluvte
Ze svědectví z jihu Běloruska také vyplývá, že zdejší márnice a nemocnice jsou přeplněné mrtvolami ruských vojáků, kteří zemřeli při invazi na Ukrajinu. Kreml oficiálně přiznal bezmála 500 mrtvých příslušníků armády, podle západních pozorovatelů jsou ale ztráty násobně vyšší (Ukrajina tvrdí, že zneškodnila přes 12 tisíc Rusů, pozn. red.).
Zdravotníci ve městech Mozyr a Homel museli podepsat prohlášení, že nebudou o ničem veřejně mluvit a psát, jinak jim hrozí trest. Na druhé straně na sociálních sítích přibývá fotografií a příspěvků běloruských dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinské armádě nebo domobraně.
Na sociální síti Telegram dokonce vznikl účet belwarriors, který vyzývá Bělorusy k účasti v obraně Ukrajiny a radí jim, co pro to mohou udělat. Bělorusové vytvořili prapor Kastuse Kalinovského, běloruského spisovatele a novináře, který organizoval v roce 1863 povstání proti ruské vládě.
Zpravodajský web Ukrajinska pravda přinesl informace, že někteří Bělorusové různými předměty blokují provoz na železnici, čímž brání převozu vojáků a zbraní na ukrajinskou hranici. Tyto zprávy ale jiné zdroje nepotvrdily ani se neobjevily fotografie, které by to mohly doložit.
V Minsku se konala protiválečná demonstrace 27. února, policie ji brutálně rozehnala a většinu protestujících zatkla.
