Madrid - Za atentáty na madridské vlaky v roce 2004 padly tresty v celkové délce převyšující sto tisíc let. Nejvyšší soud v Madridu odsoudil celkem 21 teroristů, sedm z nich - včetně domnělého šéfideologa skupiny - pak osvobodil.
Nejvyšší trest přesahující 40 tisíc let obdržel Maročan Džamál Zugam. Jeden z nižších rozsudků, který však i tak překročil tisíc let, připadl také Španělovi Emilio Suarez Trashorrasovi, který atentátníkům obstarával výbušniny.
Poněkud překvapivě byl zproštěn viny Rubáí Usmán Sajjid Ahmad, alias Egypťan. Ten si však odpykává v Itálii osmiletý trest za členství v teroristické organizaci.
Proces s atentátníky z Madridu, kteří před třemi roky stáli za krutým aktem, jenž vešel do dějin jako "evropské 11. září", tak formálně skončil. Kauza si vyžádala na 94 tisíc stran spisu, tři stovky svědků, tým padesáti právníků a zdůvodnění rozsudku, keré má samo o sobě 600 stran.
Příbuzní celkem 191 obětí, které rozmetalo deset výbuchů na čtyři příměstské vlaky v Madridu, se dočkali alespoň symbolické satisfakce, žádné vyvrcholení procesu s velkým P se ale ve Španělsku nekonalo.
Soudce Javier Gomez Bermudaz přiznal rodinnám pozůstalých symbolické odškodnění od 30 tisíc do 1,5 milionu eur.
| Hlavní obžalovaní v procesu se strůjci madridských útoků | ||
| Rubáí Usmán Sajjid Ahmad (36), alias Egypťan | Považován za šéfideologa skupiny. V Itálii odsouzen nejprve na deset, později na osm let. Soud nakonec přijal argumentaci, že klíčový důkaz, telefonát s úryvkem, v němž hovoří o "bratrech z al-Káidy", vznikl špatným překladem. Zadržen a odsouzen v Itálii, loni v prosinci předán do Španělska. | |
| Júsuf Belhadž (31), alias Abú Dudžána | Tento Maročan podle obžaloby útok naplánoval. Byl zadržen v únoru 2005 v Belgii. | |
| Hasan Haskí (44) | Patřil k plánovačům útoků. Zadržen na ostrově Lanzarote v prosinci 2004. | |
| Džamál Zugam (34) | Podle soudu uložil bomby do vlakových souprav. Zadržen již dva dny po útocích na základě svědeckých výpovědí. | |
| Abdul Madžíd Bučar (24), alias El Gamo (Jelen) | Marocký terorista podobně jako Zugam rozmístil nálože. Zadržen v červenci 2005 v Srbsku. | |
Především dva radikálové, které již dříve soud označil za hlavní strůjce útoků, si rozsudek nevyslechnou. Džamál Ahmidan, přezdívaný Číňan, a Sarhan bin-Abdul Madžíd Fachet, známý jako Tunisan, spáchali tři týdny po atentátech sebevraždu v domě na předměstí Leganés poté, co je obklíčila policie.
Jenže ani pětice dalších obviněných v čele s "Egypťanem" Rubáím Usmánem Sajjidem Ahmadem během celého procesu, který začal letos v únoru, nepůsobila dojmem odhodlaných atentátníků: všichni svorně prohlásili, že jsou nevinní.
Kolem skutečné motivace pachatelů i vyšetřování největšího teroristického aktu v Evropě od dob útoku na letadlo PanAm nad skotským Lockerbie je dodnes mnoho otazníků.
Soud: ETA to nebyla
Příslušnost atentátníků k baskickým separatistům z hnutí ETA, s níž vyrukoval tehdejší lidovecký premiér José María Aznar, se ukázala jako zcela chybná. Potvrdil to i soudce Bermudez v obecné části rozsudku, která se zabývala motivy odsouzených.
Zavádějící obvinění Basků bylo jedním z důvodů, proč Španělé dali v roce 2004 ve volbách přednost socialistovi Zapaterovi.
Také napojení na teroristickou síť al-Káida se nepodařilo prokázat. Podle soudců se madridští atentátníci činností této "arciteroristické" organizace pouze inspirovali.
A pokud chtěli madridští teroristé zasadit ránu západnímu imperialismu, vybrali si zcela chybný cíl - většina obětí byli totiž imigranti, kteří ranním vlakem spěchali do práce.
Ani vyšetřování celé kauzy nebylo bez chyb. Podle španělského politologa Fernanda Reinarese se tajné služby dopustily "kolosálních chyb". Až příliš se totiž soustředily na podružné stopy a nedokázaly včas rozkrýt vztahy mezi podezřelými.
Spiklenci v akci
Z říše fantazie jsou pak teorie konspirace, které šířil dokonce i pravicový deník El Mundo. Údajně mělo jít o spiknutí socialistů v čele s Josém Zapaterem, kteří atentátem odstavili Aznara od moci a vyhráli volby v dubnu 2004.
Podobně jako v případě amerického 11. září se v konspiračních teoriích objevila domácí rozvědka, která prý maskovala rozsáhlý skandál, jindy se zase spekulovalo o pomstě marockých tajných služeb za nevyřešené hraniční spory.
Obžaloba žádá v procesu tresty vypočtené podle počtu obětí a raněných, kterých bylo na 1800. Pro šéfideologa Ahmada je to přesně 38 656 let. Podle španělského zákona si však odsouzený může odsedět maximálně 40 let.
Daleko větší ovšem bude morální satisfakce. "Bude to malý záblesk světla v tomto dramatu," nechala se slyšet Pilar Majónová, mluvčí obětí madridských útoků.
