reklama
 
 

Země v pozoru, vrazi z Madridu u soudu

15. 2. 2007 0:00
Madrid - Ve Španělsku začíná největší soudní proces historie. Mužům obviněným z bombových útoků z 11. března 2004 hrozí až 40 let vězení.

Devětadvacet předpokládaných pachatelů madridské tragédie stane dnes před soudem v přísně střežené budově na okraji hlavního města.

Čelí obvinění ze spolupráce s teroristickou skupinou, z vraždy, pokusu o vraždu a dalších zločinů. Státní zástupce pro ně žádá nejvyšší možný trest, který španělská justice zná - 40 let vězení. 

V obřím procesu přenášeném živě televizními stanicemi vystoupí více než 650 svědků a 100 expertů a soudci budou muset prostudovat na sto tisíc stránek dokumentů.

Proces tak bude podle předběžných odhadů trvat minimálně do června tohoto roku.

Přísná bezpečnostní opatření

Přestože úřady neočekávají žádné demonstrace či násilné protesty, budovu soudu bude po celou dobu střežit elitní policejní komando se samopaly a obrněnými vozidly.

Teror v Madridu

Teror v Madridu

FAKTA:

  • K útoku došlo v pátek 11. března 2004, rok a půl od teroristických útoků v USA 11. září 2001 - mezi oběma útoky bylo 911 dní.
  • Bomby byly nastraženy na místech, kterými vezly vlaky do centra stovky dojíždějících lidí.
  • Deset bomb vybuchlo, další tři nastražené výbušné systémy selhaly.
  • V 07.39 vybuchly první tři bomby poblíž nádraží Atocha.
  • V průběhu dvou minut vybuchly další nálože ještě na vedlejší koleji a na dalších dvou nádražích.
  • Přímo na místech zemřelo 177 lidí, později se počet obětí zvýšil na 191. Zraněno bylo mezi 1500 a 2000 lidmi.
  • Dva dny po útocích šli Španělé k volbám, které vyhrála Socialistická strana nad doposud vládnoucí Lidovou stranou.
  • 2. dubna došlo k neúspěšnému pokusu na atentát na rychlovlak AVE.

Španělské úřady již preventivně zpřísnily bezpečnostní opatření v celé zemi. Ministerstvo bezpečnosti vyhlásilo střední úroveň protiteroristické pohotovosti.

"Bude posílena kontrola míst, kde se schází hodně lidí, a strategické cíle," uvedlo ministerstvo.

Policisté se soustředí na velká obchodní centra, velké dopravní infrastruktury, na sportovní události a na významné objekty ve městech. Posílena je také ochrana rozvodů elektřiny a zásobování pitnou vodou.

Vůdci spáchali sebevraždu

Celkem jedenáct obžalovaných se však před soudem neobjeví.

Patří mezi ně vůdci marocké buňky Džamál Ahmidan a Sarhan bin Abdal Madžíd Fachet, kteří spolu s dalšími pěti členy komanda spáchali 3. dubna 2004 na madridském předměstí Leganés hromadnou sebevraždu.

Při teroristickém útoku v Iráku zahynul další z obžalovaných a tři muži před spravedlností i nadále prchají.

Obviněni i Španělé

Ti, kteří před soudem přece jen stanou, svoji vinu i nadále popírají

"Doufáme a věříme, že soud dojde ke spravedlivému rozsudku," říká obhájce Džamála Zugama, Básila Ghajúna, Usmána Gnaúta a Abdala Madžída Bušara Jose Luis Abascal. 

Kromě ideologických vůdců pocházejících převážně ze severní Afriky se mezi obviněnými objevuje také třicetiletý Španěl a bývalý horník Jose Emilio Suarez Trashorras. 

Teroristům měl údajně prodat dvě stě kilogramů výbušniny ze severošpanělských dolů. Kvůli kontaktům s ním se bude před soudem zpovídat ještě osm jeho španělských pomocníků.

Útok před volbami

Madridské atentáty, spáchané tři dny před parlamentními volbami ve Španělsku, přispěly k vítězství socialistů Josého Luise Zapatera nad konzervativci Josého Maríi Aznara, spojence amerického prezidenta George Bushe.

Prvním Zapaterovým politickým rozhodnutím tak bylo stažení španělského kontingentu z Iráku, jak to ostatně v předvolební kampani sliboval.

autor: lem | 15. 2. 2007 0:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama