Fakta o madridském útoku

ČTK
10. 2. 2007 12:54
Madrid - Útok se odehrál 11. března 2004, tedy 30 měsíců po útocích na USA z 11. září 2001, krátce po půl osmé.

Madrid, New York

  • Někteří upozornili na shodu čísel: pro atentáty na USA užívají anglosaská média zkratku 9/11, teroristé v Madridu udeřili po 911 dnech od útoků na New York a Washington.
  • Útoky v Madridu se odehrály tři dny před španělskými parlamentními volbami, zřejmě i proto vláda označila okamžitě jako viníka baskickou teroristickou organizaci ETA.
  • Připustit fakt, že může jít o odplatu za účast Španělska ve válce v Iráku, by totiž vládě zřejmě sebralo hlasy voličů.

Deset bomb, 191 obětí

  • Vybuchlo deset bomb, další tři policie zneškodnila. Asi deset kilogramů dynamitu značky Goma-2 Eco v každém z deseti batohů teroristé odpálili mobilními telefony.
  • Bomby explodovaly ve čtyřech vlacích na madridském nádraží Atocha a v madridských stanicích El Pozo a Santa Eugenia. Tři vlaky vyjížděly z Alcalá de Henares (asi 30 kilometrů východně od Madridu) a čtvrtý vlak vyjížděl z Guadalajary (jel také přes Alcalá de Henares).
  • Zahynulo 191 osob a 1824 dalších bylo zraněno; poslední oběť zemřela v nemocnici 30. března 2004.

Památka obětem

  • K uctění jejich památky byl v madridském centrálním parku Retiro vysázen háj 192 olivovníků a cypřišů - jeden ze stromů je za policistu, který zahynul 3. dubna 2004 při pokusu zatknout pachatele útoků. Mezi oběťmi bylo přes 40 cizinců ze 14 zemí.

Jediný odsouzený

  • Dosud jediným odsouzeným v tomto případu je šestnáctiletý Španěl známý jako El Gitanillo (Cikánek), který předal pachatelům výbušniny. V listopadu 2004 byl odsouzen k šesti letům vězení.
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

Zdroj: ČTK
Další zprávy