Pražský Univerzální spolek pro aplikovaný výzkum (USAR - Universal Society for Applied Research) má na první pohled velmi široký záběr. Tvrdí o sobě, že pořádá prestižní vědecké konference, vydává odborné časopisy, prodává specializovaný software a poskytuje desítky kurzů - od mobilních sítí 5G až po řeč těla. Založila ho skupina vysoce kvalifikovaných konzultantů, jejichž kvalifikace obnáší design, finance, management i výstavbu, hlásá sám o sobě.
Především ale za poplatek několika stovek eur badatelům z celého světa zprostředkuje, že jejich práce vyjde ve vědeckých časopisech. Právě to je pro experty klíčové.
Autoři si totiž díky publikační činnosti mohou připisovat body, které jim pomáhají, když se hlásí na některé pracovní pozice nebo žádají o granty na podporu svého bádání. Zaplatit pražské organizaci stovky eur pro ně může být výhodné, "vydělají" na tom i několikanásobně víc.
Za normálních okolností je publikace textu v prestižním časopise mimořádně obtížná. Poplatky jsou v případě seriózních časopisů a konferencí vyšší. Běžná cena začíná na zhruba 700 eurech, tedy 18,5 tisíce korun. Spolek USAR si účtuje jen 450 eur, v přepočtu necelých 12 tisíc korun. Především ale každá odevzdaná práce prochází složitou oponenturou uznávaných expertů, které autor musí přesvědčit o tom, že je podložená a inovativní.
USAR ale ve skutečnosti není zaběhlá akademická instituce. Je to společnost s ručením omezeným, kterou spoluvlastní Jordánec Musbah Jumah Ibrahim Aqel a Egypťan Ibrahim Mahmoud Mohamed El Emary Attia. Firma od svého založení před více než deseti lety neplní zákonnou povinnost a nezveřejňuje účetní závěrky. V místě svého pražského sídla navíc vůbec není dohledatelná, zjistilo Aktuálně.cz.
Její web uvádí, že úřaduje v Domažlické ulici číslo 1256/1 na pražském Žižkově. V adrese jsou ale překlepy, a stala se tak z ní Domazlica 1/256. Dle obchodního rejstříku tam navíc firma už ani nesídlí. Před třemi roky ohlásila přesun sídla do Krakovské ulice v centru Prahy. I ta je uvedena na samostatných stránkách ve zkomolené podobě.
Server Aktuálně.cz se pokoušel akademiky na adresách zastihnout, ale nic jako USAR s.r.o. nelze ani na jedné z nich najít.
Webová adresa www.usargroup.com je zaregistrovaná na jméno Musbah Aqel. Na dotazy zaslané na přiložený e-mail či mobilní telefon ale nikdo nereagoval. Redakce oslovila i pět dalších e-mailových adres uvedených na stránkách. Dvě byly nefunkční, ze zbylých tří nepřišla žádná odpověď.
Když to vypadá jako článek
USAR nabízí také bohatou nabídku kurzů a školení. České ministerstvo školství ale organizaci jako vzdělávací instituci neeviduje. Chybí v databázi soukromých vysokých škol a povolení nemá ani na kurzy.
"Je to stoprocentně podvod. Ještě v roce 2015 v tom časopise vyšlo třicet článků, v roce 2017 to bylo už absurdních 802. Publikují tam pouze autoři z obskurních pracovišť," hodnotí Daniel Münich z think-tanku IDEA jednu z publikací, ve které USAR nabízí zveřejnění vědeckých textů. Konkrétně Časopis pro základní a aplikované vědy (Journal of Fundamental and Applied Sciences). V jeho redakční radě zasedají zejména vědci z Afriky, Blízkého východu, Indie nebo Jižní Ameriky.
"Je to v zemích a institucích, kde nemají vybudovanou akademickou kulturu hodnocení vědy," říká Münich. "Jdou na to přes čistě formální znaky: když věc vypadá jako článek, tak je to dobrý článek. Když je časopis v databázi Web of Science (prestižní služba, která vědcům zprostředkovává přístup k odborným publikacím a je měřítkem kvality prací - pozn. red.), tak je to dobrý časopis. A když má člověk titul profesor, tak je dobrý vědec," popisuje.
Münich se v minulosti zabýval problematikou takzvaných predátorských časopisů, tedy publikací, které mají za cíl nikoliv poskytovat prostor kvalitním příspěvkům, ale vydělat svým vydavatelům co nejvíce peněz.
Co jsou to predátorské časopisy?
Smyslem jejich existence je snadný finanční zisk pro vydavatele. Na pokrytí nákladů spojených s vyhodnocením kvality článku slouží poplatek vybíraný od autorů. Predátorské časopisy poplatek (často nižší, než si účtují seriózní periodika) vyberou, článek ale vydají automaticky, bez zrecenzování.
Články mohou vědci posílat se záměrem snadno získat body za publikační činnost, které pak pomohou například v žádostech o granty a jinou podporu. Ne vždy se ale jedná o nekalý záměr: server Universitas zmiňuje případy, ve kterých se akademici k publikaci rozhodli, aniž by věděli, že jimi zvolený časopis není důvěryhodný, případně ho k publikaci poslal z vlastní vůle některý ze spoluautorů.
Více zde: Pochybné časopisy a Predátorských časopisů přibývá. A cílí i na české vědce.
Mezi autory textů ve zmíněném časopisu nebyl žádný Čech. Jediná tuzemská stopa v celém případu se týká Konference o komunikačních, řídicích a informačních technologiích, která se konala v dubnu 2015 v Praze. Té měl předsedat Václav Snášel, děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.
"Podrobnosti si už nepamatuji, jednalo se o rok 2014, konference se většinou připravují rok dopředu," odpověděl Snášel na dotaz Aktuálně.cz, kdo ho tehdy na akci pozval.
"Osobně jsem se nezúčastnil, vedl jsem přípravné kurzy pro zájemce o doktorské studium pomocí Skypu. Bylo to pro studenty ze zemí kolem Perského zálivu a ze severní Afriky. Jejich výběr proběhl v Súdánu, toho jsem se zúčastnil. Následně jsem byl pozván k účasti na této konferenci," vysvětluje, jak je možné, že je uvedený jako spoluautor některých publikací vydaných USAR.
Finanční odměnu podle svých slov nedostal, motivovala ho snaha pomoct s rozvojem vědy v některých částech světa. "Jsou stále místa, kde je problém získat nějaké systematické vzdělání. Bohužel je plno organizací, které to zneužívají k podnikaní s publikacemi," uzavírá Snášel.
Texty o mobilech i vlivu výtažků z listů na usazeniny
Pražská USAR nyní pokračuje v pořádání konferencí po krátké pauze způsobené koronavirovou pandemií. Jen letos jich podle svého webu plánuje hned pět. Tematický záběr je široký - věnovat se mají medicíně, humanitním či přírodním vědám, robotice, informačním technologiím, byznysu i managementu.
Na problém akcí, u kterých není jisté, jestli se vůbec někdy konaly a co se na nich dělo, v posledních letech upozornili experti jako na nový fenomén "predátorství".
Pražská organizace se mezitím stihla "proslavit" ve vědecké komunitě tím, že její Časopis pro základní a aplikované vědy před dvěma lety zmizel ze zmíněné prestižní databáze Web of Science. Podle šéfky této akademické služby Nandity Quaderiové experti časopis vyškrtli kvůli nedostatečné kvalitě.
"Hlavním důvodem znepokojení bylo velké množství obsahu zveřejněného v doplňkových číslech, který neodpovídal deklarovanému zaměření časopisu," vysvětlila Quaderiová. Na stránkách těchto speciálních vydání vyšla mimo jiné analýza účinků výtažků z olivových listů na usazeniny z mořské vody a zároveň studie optimalizace sdílení dat uživatelů mobilních telefonů.
Ze záznamů v databázi také vyplývá, že někteří přispěvatelé za tři roky v jediném časopisu publikovali desítky článků. "To je samozřejmě absurdní," míní Daniel Münich.
Když časopis v roce 2018 přišel o své místo v databázi, její zástupci požádali jeho šéfredaktora, aby zpětně stáhl více než 400 zveřejněných textů. Právě tento vysoký počet přitáhl k USAR pozornost vědecké komunity. Ke stažení již publikovaných prací se totiž přistupuje jen výjimečně, třeba v situaci, kdy se ukáže, že ve výzkumu jsou chyby.
Vydavatelé tvrdí, že nyní se budou snažit zveřejnit texty jinde, ideálně tak, aby se opět dostaly do některé z prestižních vědeckých databází. Budou to mít ale těžké, protože Časopis pro základní a aplikované vědy mezitím figuruje i na neoficiálním seznamu, který se snaží podezřelé vědecké časopisy sledovat.
I nejznámější pražský "predátor" pokračuje v byznysu
USAR není jediný byznys s vědou řízený z Prahy. V tom svém pokračuje podle zjištění redakce také Wadim Strielkowski. Někdejší akademik Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy musel pracoviště opustit před pěti lety po obřím skandálu. Ten odhalil, že během působení na FSV Strielkowski publikoval v predátorských časopisech velké množství textů, často vědecky bezcenných.
Strielkowski k tomu navíc přesvědčoval i svoje kolegy. K publikaci se tak odhodlala mimo jiné nynější děkanka fakulty Alice Němcová Tejkalová.
Sám Strielkowski už tehdy prostřednictvím letních kurzů a školení pořádaných pod hlavičkou FSV rozvíjel byznys své vlastní soukromé školy. Dnes provozuje Pražský institut zvyšování kvalifikace a pořádá konference. Za poplatek 300 eur (necelých osm tisíc korun) účastníkům slibuje, že jejich příspěvky následně publikuje ve sborníku. I on láká, že v minulých letech se mu podařilo prosadit je do databází Web of Science.
"Cílem je svést dohromady výzkumníky z oblasti byznysu, ekonomiky, vzdělávání, sociálních věd, psychologie, behaviorálních věd, pedagogiky a lingvistiky," uvedl Strielkowski k širokému záběru letošní akce s dovětkem, že kvůli pandemii se odehraje striktně on-line. Na pražskou konferenci podle jeho webu dohlíží komise složená z akademiků z Ruska, Ukrajiny, Ázerbájdžánu, Kolumbie, Rumunska nebo Číny.
Zprostředkovat vědcům výměnou za peníze příspěvky v časopisech bez oponentury je stále výnosný byznys, stejně tak konání konferencí. Münich se svými kolegy už před několika lety doložili, že podobných projektů přibývá. "Primárně není vina těch podvodníků, že tyhle časopisy existují. Je to chyba systému v zemích a institucích," dodává nyní Münich.
