vědci

Čeští a francouští vědci přispěli k dalšímu poznání dynamiky Slunce

Vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (AV) společně s odborníky z Pařížské observatoře přinesli další střípek k pochopení dynamiky Slunce. Popsali, jak jsou výrony koronální hmoty (CME), které provázejí sluneční erupce, během letu rozkládány a znovu obnovovány. Zjistili také, že ukotvení tokového lana, které je pro CME zásadní, putují po povrchu Slunce. 

Výrony koronální hmoty, tedy vypuzení části svrchní atmosféry Slunce, koróny, do meziplanetárního prostoru, jsou součástí především větších erupcí. Když CME dorazí k Zemi, může to mít negativní dopad například na elektrické rozvodné sítě či leteckou dopravu.

"Porozumění erupcím je proto nezbytné pro porozumění vlivu kosmického počasí na Zemi," upozornil tiskový tajemník Astronomického ústavu Pavel Suchan.

V jádru výronů koronální hmoty je takzvané magnetické tokové lano - zkroucený provazec magnetických indukčních čar. Před erupcí lano vytváří oblouk, který prostupuje sluneční korónou a na obou koncích je ukotven na slunečním povrchu. Při erupci je tokové lano vyvrženo ze Slunce, což má za následek masivní proměnu magnetického pole doprovázenou i změnou magnetických propojení na Slunci.

"Během této magnetické rekonexe je uvolněna část energie magnetického pole, v jejímž důsledku pak erupce září," uvedl Suchan.

Pokračovat