Požáry v amazonském pralese letos zuří ještě ničivěji než minulý rok. Loni v srpnu brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) napočítal 30 tisíc požárů, letos je to podle oficiálních čísel méně. Podle brazilského vědce, který v INPE pracuje, ale letos zveřejněná statistika není přesná. Ve skutečnosti Amazonie v Brazílii hoří nejvíce za posledních 10 let.

Na nepřesná čísla poukázala agentura Reuters s odkazem na Alberta Setzera, brazilského vědce, který na studii lesních požárů v INPE pracuje. Oficiální data na stránkách ústavu jsou podle něj chybná a požárů zuří více než loni, kdy byla čísla také rekordní. Vidět je to prý na satelitních snímcích.

Obzvlášť kritická situace panuje v jednom z největších světových mokřadů Pantanal, který se rozkládá na hranicích Brazílie, Paraguaye a Bolívie. Hoří tam třikrát více požárů než loni. Sezona požárů přitom teprve začíná, v následujících měsících se situace může zhoršit.

Vymírání včel

Včely v Českou jsou hladové. Může za to rychlé střídání počasí a extrémní výkyvy způsobené změnou klimatu. Když například po dlouhém období vedra přijdou lijáky, včely nestihnou nasbírat nektar, protože během deště nelétají. Mnohé květy se navíc neotevřou, a pokud ano, hrozí, že pyl odplaví voda.

Podle včelařů jsou problémem i teplé zimy. Včely jsou z vysokých teplot dezorientované, vyletí ven, prokřehnou a pak zahynou.

Související

Katastrofální rok pro včely. Kvůli extrémům nemají co jíst, odrazí se to na ceně medu

S vymíráním včelstev to u nás ale není tak horké jako jinde ve světě. Vymření včely medonosné v Česku, díky které si lidé mohou dopřávat med, nehrozí, protože se o ně lidé starají. "Větší problém mají ostatní druhy včel a hmyzu obecně, protože na rozdíl od včely medonosné se o ně málokdo zajímá," vysvětluje včelařka.

Zdroje na letošek jsme už vypotřebovali

Na předposlední srpnovou sobotu letos vyšel takzvaný Overshoot day, tedy den, kdy lidstvo spotřebovalo všechny zdroje, které Země dokáže během roku obnovit.

Zdá se to brzy, ale ve skutečnosti jsme do této fáze došli o tři týdny později než třeba loni. Může za to pandemie koronaviru a zpomalení produkce na jaře.

Sami Češi se z toho ale moc radovat nemohou, všechny své zdroje vypotřebovali už o týden dřív. Naopak takovému Kyrgyzstánu by měly zdroje vydržet až do Vánoc.

Klima ve městech

Redakce serveru Aktuálně.cz se vydala do Kadaně, města obklopeného doly a uhelnými elektrárnami. Ukazuje se totiž, že i přesto dokáže aktivně bojovat za lepší životní prostředí.

Kadaň spolupracuje s vědci z Akademie věd, kteří české město podrobně zmapovali a vytvoří pro něj strategii dalšího udržitelného rozvoje.

Související

Kadaň ukazuje, jak na klima. Vsadila na květnaté louky, stromy i dešťovou vodu

31 fotografií

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz

Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?

Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované videa nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.

Děkujeme za podporu organizaci Člověk v tísni. Její dokument Krajina v tísni můžete zhlédnout ZDE.

Projekt vznikl za podpory  

V první části velké grafiky se dozvíte, jak a proč se planeta postupně otepluje:

• Planetu ničíme jako nikdy předtím. Startujeme speciál o klimatických změnách

V druhé části velké grafiky jsme se zaměřili na dopad klimatických změn na naši planetu:

• Důkazy jsou nezvratné. Velký speciál o klimatu rozkrývá, jak hluboké krizi čelíme

Do speciálu Planeta v nouzi se zapojily významné osobnosti. Jejich videa naleznete zde:

• Chováme se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Věřte klimatologům, apeluje Svěrák
• Situace s klimatem je kritická. Dochází nám čas, ale ne naděje, naléhá Koukalová
• Nezapomínejme na klimatickou krizi. Musíme snížit emise, říká šéf E.ON Záklasník
• Dopady klimatické krize vidíme všude. V sázce jsou naše životy, apeluje Witowská
• Vědec Pithart upozorňuje na nebezpečí oteplování. Berme klimatické změny vážně, říká
• Tradiční česká zima může zmizet. Ale jsme schopni to změnit, vyzývá Jan Svěrák
• Šéf českého Vodafonu vyzývá k boji s klimatickými změnami. Je čas jednat, upozorňuje
• V jakém stavu předáme planetu našim dětem? Zamysleme se nad sebou, apeluje Drábová
• Pojďme dostat klimatickou změnu pod kontrolu. Dáme to, burcuje Dominik Hašek
• Zastavme globální oteplování. Pořád ještě máme čas, vyzývá šéf banky Moneta Spurný
• Berme klimatickou krizi vážně. Pojďte do toho s námi, vyzývá Martin Veselovský
• V atmosféře je nejvíc CO2 za poslední 4 miliony let. To není sranda, varuje Tolasz
• Nerudová varuje před rozpadem ekosystémů: Situace je vážná, ale můžeme to změnit

Dále jsme napsali:

• Jak mizí divočina: Sir Attenborough ukazuje, že k úpadku stačil jeden lidský život
• Kvůli pandemii je v přírodě mnohem víc odpadků, říká organizátor akce Ukliďme Česko
• Zelené střechy i nádrže na vodu. Brno ukazuje, jak stavět v době klimatické změny
• Příroda nachystala apokalyptický konec léta. Přinášíme novinky o klimatu
• Kůrovec je úžasný tvor. Nemusíme se ho bát, stačí pěstovat správné lesy, říká vědec
• Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
• Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
• V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
• Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
• V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
• Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
• Biokosmetika pro surfaře i zelené Brno. Ekosoutěž E.ON Energy Globe zná své finalisty