Andrej Illarionov byl šest let hlavním ekonomickým poradcem Vladimira Putina a v tu dobu se s ruským prezidentem intenzivně stýkal. V době Putinovy veřejné proměny v autoritářského a válkychtivého vůdce se ho protržně a liberálně orientovaný ekonom rozhodl opustit. Pro americký server Newsweek mimo jiné popsal, před jakým politikem se z "Putina vlka" stal "Putin beránek".
V březnu 2022 se ruský rubl zhroutil, hodnota akcií Gazpromu a Sberbanky na londýnské burze klesla o 97 procent a v Moskvě se tvořily fronty před bankomaty. Jachty oligarchů, jejich fotbalové kluby, paláce a dokonce kreditní karty byly zabaveny. Rusko se dostalo do vážné recese. Takové byly první důsledky opatření, která Západ přijal po ruském vpádu na Ukrajinu.
“Rusové jsou nesmírně zlí, krutí a nic nezapomínají,” zaznělo ve vysílání ruské státní televize. Radikální vyjádření známého propagandisty Sergeje Mardana na sociálních sítích sdílel bývalý poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Geraščenko. Maradan v něm také uvedl, že být Ukrajincem je politické rozhodnutí, které se rovná paktu s ďáblem. Prohlášení má na platformě X statisíce zhlédnutí.
Smrt ruského opozičníka Alexeje Navalného ukazuje každému, o jak pekelný, o jak hluboce totalitní režim se jedná. Nic a nikdo nesmí stát Putinovi v cestě.
Opozičník Alexej Navalnyj v minulosti zpochybňoval, že by si ruský prezident Vladimir Putin přál jeho smrt. Mínil, že by mu v ničem nepomohla. Nyní představitel ruské opozice zemřel, bylo mu 47 let. O jeho úmrtí v pátek informovala vězeňská služba.
Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vězeňskou službu, podle které se příčina smrti zjišťuje. Navalnyj byl hlavním kritikem režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Odešel ve 47 letech.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu překvapil mnoho diváků i moderátora, když na dotaz o amerických prezidentských volbách odpověděl, že doufá ve výhru současného prezidenta, demokrata Joea Bidena. "Je zkušený, předvídatelný a ze staré školy," řekl v rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin, který měl v minulosti dobré vztahy spíše s Bidenovým republikánským rivalem Donaldem Trumpem.
Rozhovor, který ruský prezident Vladimir Putin poskytl americkému moderátorovi Tuckerovi Carlsonovi, se dostal na titulní stránky novin i zpravodajských serverů po celém světě. K interview, které připomíná spíše monolog šéfa Kremlu, přistupoval novinář značně shovívavě. To překvapilo i samotného Putina. Ten ve středu v ruské státní televizi tvrdil, že doufal v ostřejší dotazy.
Hackerská skupina Prana Network údajně získala utajované informace o ceně bezpilotních letounů Šáhid -136. Sebedestrukční íránské drony, které ruští okupanti hojně využívají v bojích proti Ukrajině, vyšly prý Kreml na téměř dvě miliardy dolarů. Pokud by to byla pravda, jeden kus by v přepočtu vyšel na několik milionů korun, což je mnohem víc, než analytici dříve odhadovali.
Zatímco se blíží druhé výročí invaze na Ukrajinu, režim Vladimira Putina pevně drží. Země přešla na válečnou ekonomiku a snaží se válku na Ukrajině po počáteční blamáži za každou cenu zvrátit na svou stranu. Co se může stát s jeho vládou v příštích letech, odhaduje odborník z předního amerického think-tanku Atlantic Council. A nabízí pět scénářů Ruska v roce 2030 seřazených podle pravděpodobnosti.
Upřímně jsem váhal, jestli text, který jste teď otevřeli, napsat. Bylo jasné, že bombasticky ohlašované interview amerického moderátora Tuckera Carlsona s ruským vůdcem Vladimirem Putinem nebude rozhovor v pravém smyslu slova, ale spíše Putinův projev, ve kterém bude opakovat své dvě mantry: Jak Západ Rusku ubližuje a že Rusko má historický nárok na Ukrajinu.
Je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, je přesvědčen ruský prezident Vladimir Putin. Za své zájmy podle něj bude země bojovat až do konce. Ve zhruba dvouhodinovém rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
Režim prezidenta Vladimira Putina i dva roky po začátku invaze na Ukrajinu dál drží Rusko v pevném sevření. Kreml podle českého novináře žijícího v Moskvě Jiřího Justa uplácí lidi vyššími důchody i sociálními dávkami, a ti tak mají pocit, jako by žádná válka nebyla.
Americký konzervativní televizní moderátor a komentátor Tucker Carlson je v Moskvě. Na ruských sociálních sítích se spekuluje o tom, že tento stoupenec Donalda Trumpa v Kremlu udělá dlouhý rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Bývalý poslanec Státní dumy Boris Naděždin, který se uchází o post ruského prezidenta, předložil podpisy potřebné ke kandidatuře. Bylo jich 105 tisíc, což je maximální počet, který mu povoluje zákon. Bývalý moskevský radní je známý poměrně otevřenou kritikou současného prezidenta Vladimira Putina. Kritici Kremlu se obávají, zda nemá Naděždin jen dodat zdání spravedlivého politického souboje.
Ukrajinci v příštích dvou letech zřejmě nezískají zpět velkou část svého území, i když jim Západ bude dál dodávat zbraně. Ani Rusové ale nejsou schopni výrazného pozemního postupu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká norský vojenský expert Karsten Friis.
Ruský prezident Vladimir Putin si pochvaluje, jak Rusko odolává mezinárodním sankcím a jak je údajně ekonomicky odolné. Na přelomu roku ale musel začít bojovat s nečekaným sokem. S nedostatkem a cenou vajec. "Mohou za to druzí," vzkazoval občanům a žádal běloruského prezidenta Lukašenka, ať není chamtivý a nějaká vejce mu pošle.
Do moskevského bytu devětadvacetileté Darji Ivanovové 25. září 2022 vtrhli policisté. Ještě než si stihla obout boty, vynesli ji ven za ruce a nohy. Ve vazbě ji pak jedenáct hodin mlátili.
Druhá studená válka, třetí světová válka. Slýcháme a čteme teď všude možně, že jsme s Ruskem na pomezí těchto dvou konfliktů - a že je třeba připravit se na vše. Za hlavní problémy jsme ještě nedávno považovali změny klimatu či nezvládnutou migraci, ale mezitím vyrostla hrozba na Východě.
Bezpečnostní situace v Evropě je po ruské invazi nejhorší od roku 1945. Pokud Vladimir Putin na Ukrajině uspěje, Lotyšsko a Estonsko budou bezpochyby jeho dalším terčem, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Niklas Granholm, švédský vojenský analytik a znalec ruské armády.
