Modul Schiaparelli se roztříštil o povrch Marsu, náraz ho zničil. Projekt ExoMars je v ohrožení

ČTK ČTK, hrz
Aktualizováno 21. 10. 2016 20:08
Během přistávacího manévru se experimentální modul Schiaparelli roztříštil o povrch Marsu. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Modul se zřítil ze dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil. Dva dny nebylo jasné, co se s modulem vlastně stalo, nyní jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Modulu selhaly brzdicí rakety, které hořely namísto 30 vteřin pouze tři.
Modul Schiaparelli
Modul Schiaparelli | Foto: Reuters

Darmstadt (Německo) - Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu a po dopadu zřejmě explodoval. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Snímky americké vesmírné agentury NASA podle ní ukázaly, že modul se zřítil z dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil.

"Aparát se roztříštil na povrchu Marsu," řekl agentuře AFP Thierry Blancquaert, který měl v řídícím středisku ESA v Darmstadtu na starosti přistání.

Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos. Projekt je zaměřen na hledání stop života na Marsu.

Modul se o přistání na planetě pokusil ve středu, ESA o něm pak dva dny nevěděla. Jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která obíhá kolem Marsu.

Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před 13 lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.

Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21 000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do atmosféry Marsu, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů. Brzdicí rakety ale místo 30 vteřin hořely jen tři vteřiny.

"Přistál prakticky na předpokládaném místě, jen o pár kilometrů dál," poznamenal ředitel letu Michel Denis. "Na Marsu ale přistál v mnohem vyšší rychlosti, než se plánovalo," připustil Blancquaert.

Obrázky NASA umožnily podle Denise zahlédnout bílou skvrnu, odpovídající padáku. O dva kilometry dál je černá skvrna s nejasnými obrysy. "Je to určitě místo, kde Schiaparelli dopadl," řekl Denis. "Je větší, než kdyby byl Schiaparelli v jednom kusu, tudíž se rozbil," dodal.

ESA odhadla, že modul se zřítil na povrch Marsu rychlostí 300 kilometrů za hodinu, ale dodala, že tyto předběžné poznatky ještě musí potvrdit další analýzy, uvedla agentura ANSA.

Hlavním úkolem Schiaparelliho bylo vyzkoušet technologie kontrolovaného přiblížení a přistání na Marsu v rámci projektu, který počítá s vysláním robotického vozítka na Mars za čtyři roky. Přístroje také měly zaznamenat rychlost větru, vlhkost, tlak a teplotu během přistávání.

"Je otázkou, do jaké míry událost ovlivní přípravu druhé části programu ExoMars, jímž mělo být v roce 2020 vysazení evropského průzkumného vozidla na Marsu technikou sestupu a přistání, jakou prověřoval právě modul Schiaparelli," říká odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.

"Přes všechna vysvětlování, že šlo především, o technologickou prověrku celé koncepce, a že se podařilo ověřit její první fáze, je totiž nade všechny pochybnosti, že se nepodařilo vyzkoušet správnost zvoleného řešení důležitého motorového přistání. A to je bohužel velmi zásadní," dodává.

Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky asi 400 kilometrů.

Soukromá společnost Elona Muska vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď, která by už v roce 2024 měla na Mars dopravit první stovku turistů ze Země. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy, uvedla izraelská armáda

Letecké a pozemní jednotky Izraele útočí v Pásmu Gazy. Ve čtvrtek před půlnocí SELČ o tom bez dalších podrobností informoval twitterový účet Izraelských obranných sil (IDF).

Agentura Reuters nicméně následně uvedla, že se zřejmě nejedná o pozemní invazi, ale pouze o dělostřelecký útok z izraelského území a další vlnu leteckých úderů. Odvolává se přitom na izraelské vojenské zpravodaje obeznámené se situací.

Také obyvatelé severní části Gazy poblíž izraelských hranic podle Reuters hlásí dělostřeleckou palbu, ale žádné pozemní jednotky nevidí.

Deník The New York Times naopak napsal, že mluvčí izraelské armády podplukovník Jonathan Conricus potvrdil, že "v Gaze útočí pozemní jednotky společně s leteckými silami".

Média už během čtvrtku informovala, že Izrael podél hranice s Pásmem Gazy soustředí pozemní jednotky a tanky a je možné, že se chystá na pozemní operaci.

Zdroj: Zahraničí
před 3 hodinami

Na sever Izraele dopadly tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn

Na sever Izraele byly ve čtvrtek vypálené tři rakety z Libanonu, nikdo nebyl zraněn. Podle izraelské armády rakety dopadly do neobydlené oblasti na pobřeží, informoval zpravodajský server The Times of Israel.

Jelikož rakety z jihu Libanonu směřovaly do neobydlené oblasti, nespustily se varovné sirény a ani protivzdušný obranný systém. Izraelská armáda jako obvykle nekomentovala, kdo podle ní za útokem z Libanonu stojí. Libanonská televizní stanice MTV citovala zdroj z libanonské armády, podle něhož rakety vystřelila zřejmě palestinská skupina, nikoli libanonské radikální hnutí Hizballáh, podporované Íránem, úhlavním nepřítelem Izraele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy