Modul Schiaparelli se roztříštil o povrch Marsu, náraz ho zničil. Projekt ExoMars je v ohrožení

ČTK ČTK, hrz
Aktualizováno 21. 10. 2016 20:08
Během přistávacího manévru se experimentální modul Schiaparelli roztříštil o povrch Marsu. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Modul se zřítil ze dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil. Dva dny nebylo jasné, co se s modulem vlastně stalo, nyní jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Modulu selhaly brzdicí rakety, které hořely namísto 30 vteřin pouze tři.
Modul Schiaparelli
Modul Schiaparelli | Foto: Reuters

Darmstadt (Německo) - Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu a po dopadu zřejmě explodoval. Uvedla to Evropská kosmická agentura (ESA). Snímky americké vesmírné agentury NASA podle ní ukázaly, že modul se zřítil z dvou až čtyř kilometrů a náraz jej zničil.

"Aparát se roztříštil na povrchu Marsu," řekl agentuře AFP Thierry Blancquaert, který měl v řídícím středisku ESA v Darmstadtu na starosti přistání.

Schiaparelli k rudé planetě dorazil v sobotu s družicí Trace Gas Orbiter (TGO) v rámci projektu ExoMars Evropské kosmické agentury a ruské agentury Roskosmos. Projekt je zaměřen na hledání stop života na Marsu.

Modul se o přistání na planetě pokusil ve středu, ESA o něm pak dva dny nevěděla. Jeho osud objasnily až snímky z americké sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), která obíhá kolem Marsu.

Dopravit vědecké aparáty na povrch Marsu je technicky složitý manévr a ESA v minulosti s několika přístroji neuspěla. Před 13 lety například přišla o rover Beagle 2 sondy Mars Express, kterému se po přistání neotevřely solární panely.

Modul Schiaparelli musel při sestupu postupně zpomalit z rychlosti 21 000 kilometrů za hodinu, s níž vstoupil do atmosféry Marsu, na zhruba deset kilometrů za hodinu. Pomoci mu měly padáky a těsně nad povrchem i zážeh motorů. Brzdicí rakety ale místo 30 vteřin hořely jen tři vteřiny.

"Přistál prakticky na předpokládaném místě, jen o pár kilometrů dál," poznamenal ředitel letu Michel Denis. "Na Marsu ale přistál v mnohem vyšší rychlosti, než se plánovalo," připustil Blancquaert.

Obrázky NASA umožnily podle Denise zahlédnout bílou skvrnu, odpovídající padáku. O dva kilometry dál je černá skvrna s nejasnými obrysy. "Je to určitě místo, kde Schiaparelli dopadl," řekl Denis. "Je větší, než kdyby byl Schiaparelli v jednom kusu, tudíž se rozbil," dodal.

ESA odhadla, že modul se zřítil na povrch Marsu rychlostí 300 kilometrů za hodinu, ale dodala, že tyto předběžné poznatky ještě musí potvrdit další analýzy, uvedla agentura ANSA.

Hlavním úkolem Schiaparelliho bylo vyzkoušet technologie kontrolovaného přiblížení a přistání na Marsu v rámci projektu, který počítá s vysláním robotického vozítka na Mars za čtyři roky. Přístroje také měly zaznamenat rychlost větru, vlhkost, tlak a teplotu během přistávání.

"Je otázkou, do jaké míry událost ovlivní přípravu druhé části programu ExoMars, jímž mělo být v roce 2020 vysazení evropského průzkumného vozidla na Marsu technikou sestupu a přistání, jakou prověřoval právě modul Schiaparelli," říká odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.

"Přes všechna vysvětlování, že šlo především, o technologickou prověrku celé koncepce, a že se podařilo ověřit její první fáze, je totiž nade všechny pochybnosti, že se nepodařilo vyzkoušet správnost zvoleného řešení důležitého motorového přistání. A to je bohužel velmi zásadní," dodává.

Družice TGO se společně s modulem vydala na cestu letos 14. března za pomoci ruské nosné rakety Proton. Minulou neděli se oba aparáty podle plánu od sebe úspěšně oddělily. Zatímco Schiaparelli zamířil k Marsu, aby pokračoval v bádání na povrchu, družice bude obíhat kolem planety a zkoumat ji z výšky asi 400 kilometrů.

Soukromá společnost Elona Muska vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď, která by už v roce 2024 měla na Mars dopravit první stovku turistů ze Země. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy