Miliardář Musk chce kolonizovat Mars. Jeho firma vyvíjí obří vesmírnou raketu pro 100 lidí

ČTK ČTK
28. 9. 2016 12:42
Nové výkonné motory podle Muskovy vize umožní meziplanetárnímu plavidlu cestu urazit místo dosavadních šesti až devíti měsíců za něco málo přes tři měsíce. S plně funkčním dopravním systémem by se cena "letenky" prý mohla dostat přibližně na 200 tisíc dolarů. Ke snížení nákladů podle Muska přispějí nové, lehčí materiály, znovu použitelné technologie a výkonnější motory.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Gaudalajara - Soukromá společnost SpaceX vyvíjí obří raketu a vesmírnou loď k přepravě velkého množství lidí a nákladu na Mars s konečným cílem rudou planetu kolonizovat. Na 67. Mezinárodním astronautickém kongresu, který se koná v mexické Guadalajaře, to oznámil majitel společnosti Elon Musk.

Zamýšlený Meziplanetární dopravní systém (Interplanetary Transport System, ITS) - tvořený mocným vícenásobně použitelným stupněm nosné rakety a vesmírnou lodí - by měl být schopný přepravit na sousední planetu Země najednou 100 lidí včetně potřebného nákladu.

Nové výkonné motory podle Muskovy vize umožní meziplanetárnímu plavidlu cestu urazit místo dosavadních šesti až devíti měsíců za něco málo přes tři měsíce.

Nosná raketa systému ITS - vybavená 42 motory Raptor, jejichž prototyp nedávno prošel úspěšnou zkouškou - nejprve dopraví na oběžnou dráhu vesmírnou loď a poté se vrátí na Zem. Následně znovu několikrát odstartuje s nákladním modulem, který čekající loď zásobí palivem potřebným pro cestu na Mars a zpět.

SpaceX má v úmyslu létat na Mars každých 26 měsíců, tedy vždy v době jeho nejpříhodnějšího postavení vůči Zemi. Musk sdělil, že by první lidskou posádku rád vyslal už v roce 2024, ale přiznal, že jde o optimistický časový rozvrh.

Muskovým přáním je přispět ke kolonizaci Marsu a k dosažení tohoto cíle se nezamýšlí jen nad samotnou přepravou. Je si vědom vysokých nákladů - v současné době by podle jeho propočtů cesta jedné osoby stála kolem deseti miliard dolarů (přes 240 miliard korun).

S takovou cenou by se nepochybně příliš zájemců o osídlování další planety Sluneční soustavy nepřihlásilo. Ale s plně funkčním ITS by se cena "letenky" prý mohla dostat přibližně na 200 tisíc dolarů. Ke snížení nákladů podle Muska přispějí nové, lehčí materiály, znovu použitelné technologie a výkonnější motory.

Je to ohromně týmová práce, pocit kolektivního vítězství u přistání rakety Falcon 9 byl obrovský, říká David Pavlík ze společnosti SpaceX. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 18 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy