Čínská vesmírná stanice spadne na Zemi. Nikdo neví kdy ani kam

Zahraničí Zahraničí
21. 9. 2016 14:20
Kusy vesmírné stanice, které můžou podle některých odhadů vážit až 100 kilogramů, dopadnou v druhé polovině příštího roku na Zemi. Čínské úřady odmítají tvrzení o tom, že nad stanicí ztratily kontrolu, a tvrdí, že zbytky lodě nezpůsobí žádnou škodu. Nedovedou přitom ale přesně určit, kdy na Zemi dopadnou. Podle odborníků nelze kvůli tomu určit ani místo. Vesmírná stanice přestala komunikovat už v březnu letošního roku.
Snímek astronauta Terryho W. Virtse z kosmu.
Snímek astronauta Terryho W. Virtse z kosmu. | Foto: Terry W. Virts/NASA // instagram.com/astro_terry

Peking – Měl to být úspěch, který vymrští Čínu mezi vesmírné velmoci. Po šesti letech od vypuštění do kosmu se však první čínská vesmírná stanice vrátí zpátky na Zemi bez pompézního přivítání.

Neví se totiž, kdy a kde dopadne. Přesněji, kam dopadnou její zbylé kusy.

Čínské úřady prohlásily, že čekají návrat stanice Tchien-kung-1 ve druhé půlce roku 2017. "Podle našich výpočtů a analýzy větší část vesmírné laboratoře shoří během pádu," cituje prohlášení zástupce ředitele čínské kanceláře pro kosmonautiku britský list The Guardian.

Nejistota určení času a místa dopadu nahrává spekulacím, že Čína nad 10,4 metry dlouhou a 8,5 tuny vážící stanicí už dávno ztratila kontrolu. Modul tak pravděpodobně proletí zemskou atmosférou zcela neřízen a na Zemi dopadne neočekávaně.

"Nevědět, kdy dopadne, znamená nevědět, kam dopadne"

Kusy z vesmírné lodi přitom mohou dopadnout kamkoliv, aniž by bylo možné konkrétní místo dopadu s dostatečným předstihem určit. Podle Jonathana McDowella z Harvardovy univerzity může jeden takový díl vážit až 100 kilogramů.

"Tyhle věci nemůžete doopravdy řídit," upozornil vědec. "Ještě několik dní před tím, než vstoupí do atmosféry, nebudeme pravděpodobně dobu jejího dopadu moci určit s větší přesností než v rozmezí plus minus šesti až sedmi hodin. A nevědět, kdy dopadne, znamená nevědět, kam dopadne." Určit podle něj momentálně nejde ani kontinent.

Čínské úřady se dušují, že návrat zbytků vesmírné stanice nijak neohrozí leteckou dopravu a ani nezpůsobí škody na Zemi. "Pokud to bude nutné, Čína zveřejní předpověď pádu na mezinárodní úrovni," stojí v oficiálním prohlášení podle čínské tiskové agentury Nová Čína.

Spekulace o ztrátě kontroly Peking popírá a naopak zdůrazňuje úspěch mise, která byla ukončena letos v březnu. V té době stanice přestala komunikovat se Zemí. Podle informací státní agentury je pohyb stanice, která se v současnosti nachází ve výšce 370 kilometrů, stále sledován.

Do vesmíru už byl dokonce vyslán i nástupce mise nesoucí název Tchien-kung-2. V polovině října mají na loď dorazit dva první kosmonauti.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Přechodných pěstounů ubylo, loni jich bylo nejméně za pět let

V Česku ubylo přechodných pěstounů pro děti v nouzi. Na konci loňska jich bylo 732. Je to nejnižší počet za posledních pět let. Zatím nejvíc bylo těchto profesionálních pěstounů v roce 2017, a to 900. Vyplývá to z výkazů ministerstva práce. Podle organizací na podporu ohrožených dětí a rodin jsou odměny pěstounů nízké. Přechodný pěstoun si měsíčně vydělá 20 000 korun hrubého. Minimální mzda nyní dosahuje 15 200 korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí podle statistiků činila 35 285 korun.

Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za vysoký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR jednou z posledních zemí Evropy, kde je možné malé děti do zařízení posílat. Sněmovna by mohla rozhodovat o uzákonění zákazu děti do tří let do ústavní péče dávat. Odpůrci návrhu argumentují mimo jiné tím, že je málo pěstounů a o děti by se po omezení takzvaných kojeneckých ústavů neměl kdo postarat. Podle organizací roli hraje výše odměn, které se devět let neměnily. Také o přidání by měla dolní komora hlasovat. Vládní předloha počítá s navýšením o 2000 na 22.000 korun měsíčně. Poslanci navrhují víc.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Orlických horách a na přilehlé straně hranice v Polsku žije nejméně pět vlků

V Orlických horách a na přilehlé straně hranice v Polsku žije v současnosti minimálně pět vlků. Jde o jedno vlčí teritorium, smečka je přeshraniční. V letošním roce přibylo pozorování vlků hlavně na polské straně hranice. ČTK to řekl koordinátor Vlčích hlídek Hnutí Duha v Orlických horách Jan Drapák. Předpokládá, že i letos vlci v regionu vyvedli mladé.

Nepřetržitý pohyb vlků v Orlických horách dokazují stále přibývající nálezy takzvaných pobytových znaků. "Zimní pozorování stop prozradilo v oblasti přítomnost minimálně pěti vlků, zřejmě včetně dvou loňských vlčat. Převážná část pozorování byla letos v zimě na polské straně hranice, zatímco v dubnu a květnu přibývalo stop v Orlických horách," řekl Drapák.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Babiš musel kvůli zdravotním problémům zrušit účast na konferenci v Bratislavě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v úterý absolvoval preventivní zdravotní vyšetření, kvůli kterému v pondělí zrušil svou dnešní účast na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě. Mluvčí úřadu vlády Vladimír Vořechovský ČTK řekl, že Babiš je nyní v úřadu a věnuje se běžné agendě. Právu Babiš sdělil, že musel navštívit lékaře kvůli zdravotní indispozici s nečekaně zvýšeným tlakem

Babiše v Bratislavě v diskusním panelu týkajícím se ekonomického restartu Evropské unie zastupuje vicepremiér, ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). "Pan premiér se omluvil z důvodu preventivního zdravotního vyšetření, které souvisí s akutními problémy, které nyní řeší," řekl dříve Vořechovský serveru Echo24.

Další zprávy