Sobotní odpoledne v centru hlavního města patřilo demonstrantům. Sešli se příznivci přijímání uprchlíků, ale i jejich názoroví oponenti, které podpořil lídr Bloku proti islámu Martin Konvička.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie vyzvali Turecko, aby respektovalo své mezinárodní závazky a přijalo tisíce syrských uprchlíků, kteří jsou zablokováni na turecké hranici. Po schůzce s unijními kolegy v Amsterodamu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu podle agentury AFP ujistil, že pro Turecko stále platí "politika otevřených hranic" pro uprchlíky. Neupřesnil ale, kdy Turci vpustí Syřany, kteří se nyní tlačí u tureckého hraničního přechodu. Přechod Öncüpinar je stále uzavřen tisícovkám Syřanů, kteří sem utekli před ofenzivou jednotek syrské vlády. Některé členské státy chtějí pomoci například i Makedonii zastavovat uprchlíky na její jižní hranici.
Německé hnutí Pegida, které odmítá uprchlíky, svolalo na sobotu protesty do několika evropských měst včetně Prahy. Napříč Evropou se demonstrovalo roti islamizaci, migraci a Evropské unii. Proti odpůrcům islámu stáli zastánci uprchlíků.
Další skupina z celkem 153 křesťanských uprchlíků z Iráku, kteří zde hodlají začít nový život, v pátek přiletěla do Prahy. „Tito lidé jsou na útěku před Islámským státem. Řada z nich prožila osobní traumata a přišla o členy rodin, kteří byli zavražděni či uneseni. V Iráku dnes mají téměř nulovou šanci na normální život a strach je jejich průvodcem na každém kroku,“ přiblížil situaci Martin Frýdl, mluvčí Nadačního fondu Generace 21, jenž celou akci organizuje a financuje ze soukromých zdrojů.
Čínský umělec a kritik tamního režimu Aj Wej-wej upravil své sochy, které jsou nyní k vidění před Veletržním palácem v Praze. Skulptury obalil do zlatých izolačních fólií, které dostávají uprchlíci, aby jim nebyla zima. "Aj Wej-wej svou výstavu Zodiac před veletržním palácem do fólií obalil včera," upřesnila tisková mluvčí Veletržního paláce Tereza Ježková Aktuálně.cz. Na Instagram umělec přidal již řadu fotografií ze své "vylepšené" výstavy a přidal k nim hashtagy #refugees, tedy uprchlíci. "Je to skutečná krize. Máme přes milion lidí, kteří přicházejí do Evropy, ale na celém světě je 60 milionů uprchlíků," prohlásil v pátek v Praze.
Ruské nálety v oblasti Aleppa na severu Sýrie mají za následek mohutný exodus. Desítky tisíc lidí míří k tureckým hranicím. Hovoří se až o 70 000 uprchlíků, dalších 300 000 může být ve městě izolováno poté, co vládní síly odstřihly zásobovací trasy rebelů. Nad severem Sýrie mezitím získává kontrolu prezident Bašár Asad a protivládní povstalci ztrácí po téměř čtyřech letech kontrolu nad velkou částí Aleppa.
Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.
Německá policie podnikla ráno na několika místech země rozsáhlé razie, při nichž uvízli v její síti dva členové islamistické buňky. Dostupné informace hovoří o tom, že chystali teroristický útok v Berlíně. Po dvou dalších radikálech se stále pátrá. Jeden ze zadržených prý do země přišel jako uprchlík. V Německu žije podle nedávného prohlášení šéfa BfV zhruba 1100 radikálních islamistů schopných použít násilí.
V Kolíně nad Rýnem začal karneval, zřejmě nejsledovanější v historii. Tentokrát musí Němci pečlivěji zvažovat, jakou masku či jaký převlek zvolí. Zbraně mohou být za hranou vkusu, nemluvě o pásech s výbušninami. Policie varuje, že pro to nebude mít pochopení.
Je to pár hodin, co zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura oznámil dočasné přerušení rozhovorů o míru v Sýrii. Jednání nikam nevedla. S mnohem větší nadějí vzhlížejí politici k dárcovské konferenci, která se koná v Londýně a má pomoci válkou zmítané zemi. OSN spočítala, že na tamní krizi pro letošek potřebuje celkem devět miliard dolarů. "Myslím si, že to letos bude jiné," řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka, který do Británie přijel s příslibem 170 milionů korun. Podle něj změnu přinesla migrační krize, která Evropu loni zasáhla.
Peklo, kde není bezpečno a chybí zde i zdravotní péče. Tak běženci popisují australský detenční tábor na tichomořském ostrově Nauru. Právě sem budou zřejmě i se svými rodiči odsunuty desítky dětí běženců, které se narodily v Austrálii. Umožní to nové rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tábor přitom podle lidskoprávních organizací i OSN není schopen zajistit dětem vhodné prostředí pro život.
Francouzské úřady zakázaly veškeré demonstrace, které by mohly narušit veřejný pořádek ve městě Calais. V sobotu tam chtělo protestovat proti imigrantům hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). "Tento zákaz demonstrací se týká všech skupin, které vyzývají k napětí, rozdělování a násilí. Zákaz platí tak dlouho, dokud bude trvat současná atmosféra," řekl francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve. Zároveň odsoudil chování aktivistů hnutí No Border (Žádné hranice), kteří před deseti dny obsadili spolu s přistěhovalci jeden z trajektů pravidelně přepravujících lidi a zboží mezi Calais a britským Doverem. Loď byla přepadena na závěr demonstrace za lepší podmínky pro běžence.
Azylové zákony se v Německu od 1. března zpřísní. Po schválení vládou musí balíček zákonů odsouhlasit ještě obě komory německého parlamentu. Nové zákony například rozšiřují seznam bezpečných států, jejichž obyvatelé nebudou mít na azyl v Německu právo. Omezí se také možnost přistěhování rodinných příslušníků běženců, kteří už azyl získali. Součástí schváleného balíčku azylových zákonů je i to, že se běženci budou finančně podílet na nákladech na svou integraci do společnosti.
Bojíme se muslimů. Odmítáme je, aby nás neohrozili. Realita v Česku je přesně opačná. To oni jsou ohroženi.
Šéf ruské diplomacie obviňoval Německo, že se snaží zamést pod koberec případ třináctileté dívky ruského původu, znásilněné migranty z Blízkého východu. Dívka ale přiznala, že si znásilnění vymyslela. Do Moskvy zamíří ve čtvrtek bavorský premiér Horst Seehofer, který kvůli uprchlíkům koaliční vládu Angely Merkelové kritizuje. Koaličním, ale ani opozičním politikům se jeho cesta do Moskvy nelíbí.
Soudce Miloš Zbránek z liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem dostal nedávno výtku za to, že na internetu publikoval články kritizující etnické menšiny, uprchlíky, gaye nebo ochránkyni lidských práv. Přesto však ostré texty píše dál, a tak nyní čelí kárné žalobě. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána není možné, aby soudce nadále vykonával svou profesi. Sám Zbránek svou tvorbu považuje za satiru. Tvrdí, že když u článků neuvádí svou profesi, může si psát, co chce.
Uprchlíci na severu Řecka zablokovali hlavní silnici vedoucí k hranici s Makedonií. Požadují volný průchod přes řecko-makedonskou hranici, který jim byl odepřen, a oni tak uvízli v Řecku. Makedonské úřady pouštějí v posledních dnech do země pouze ty běžence, kteří splňují podmínky pro udělení azylu. Na obou stranách hranice navíc brzdí provoz protesty místních taxikářů a farmářů. I proto se na řecké straně začaly hromadit tisíce migrantů, z nichž někteří se vracejí do táborů u Soluně nebo Atén, mnozí ale vyčkávají v naději, že se jim nakonec hraniční čáru překročit podaří.
Republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump, který chce zakázat vstup muslimů na území USA, ale i obyvatelé řeckých ostrovů pomáhající vyčerpaným migrantům či Iráčanka Nadja Muradová, držená tři měsíce bojovníky Islámského státu jako sexuální otrokyně. Ti všichni se objevili mezi více než 200 osobnostmi a organizacemi, které byly navrženy na Nobelovu cenu za mír. Jména nominovaných jsou tajemstvím, ale mohou je odhalit ti, kteří je navrhli. Lhůta pro veřejnost vypršela v pondělí 1. února, další kandidáty mohou 29. února přidat členové Nobelova výboru. Držitel ocenění bude vyhlášen počátkem října a cenu převezme 10. prosince v norské metropoli Oslu. Právě tam také směřovaly návrhy.
Nedostatečná mezinárodní pomoc i diskriminační politika Bejrútu. To jsou podle organizace Amnesty International hlavní důvody, kvůli nimž hrozí Syřankám v Libanonu násilí a zneužívání. Do pětimilionového Libanonu odešlo zhruba 1,2 milionu Syřanů. Země loni rozhodla, že úřad OSN pro uprchlíky už nebude registrovat další příchozí, a změnila také podmínky pro obnovu povolení k pobytu. Bez legálních dokladů uprchlíkům hrozí zatčení i deportace. Mnozí proto nemají zájem ohlašovat policii případy, kdy jsou vystaveni násilí.
Žadatelé o azyl v Norsku navštěvují speciální kurzy, ve kterých je jim kladena mimo jiné otázka: Co je to znásilnění? Kurz, jenž běží v zemi s přestávkami od roku 2009, patří k těm, které by evropští politici po novoročních útocích na ženy v Německu rádi viděli také v jiných zemích.
