Nejdříve k nám chodili mladí muži, pak přibyly i rodiny s dětmi, říká šéf cizinecké policie

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
4. 2. 2016 21:00
Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.
Ředitel cizinecké policie Milan Majer
Ředitel cizinecké policie Milan Majer | Foto: ČTK

Troufnete si na nějaký odhad, jak bude vypadat rok 2016 z hlediska migrace?

Odhadnout to nedovedu, nemám žádnou křišťálovou kouli. Záleží to na situaci na vnějších hranicích. Hlavně tedy v Řecku a Turecku, na prvním záchytu, shromažďování a registraci migrantů. Pokud se podaří udělat funkční hotspoty, registrační místa a vůbec místa, kde budou migranti soustředěni, identifikováni a nějakým způsobem rozdělováni do evropských států, myslím si, že to bude kontrolovatelná migrace.

Na toto je každý stát připraven. Nebude se už jednat o nelegální migranty, ale o lidi, kteří žádají o azyl v tom daném státě. Pak je to samozřejmě otázka nastavení dané azylové politiky, což je věcí ministerstva vnitra, odborů azylové a migrační politiky.

Nyní se u nás zadržuje minimum migrantů. Za první čtyři týdny roku 2016 policie zadržela čtyřicítku migrantů. Čím si myslíte, že to je?

Jednoznačně je to způsobeno přijatými opatřeními okolních států, výstavbou plotů a hlavně organizovaným přesunem migrantů z Rakouska do Německa. Německo má v současné době pět předávacích míst, kde za hodinu převezmou padesát migrantů.

Je pravda, že jak Německo, tak Rakousko již přistoupily k tomu, že neberou cizince, kteří nechtějí v daném státě žádat o azyl. Pak se ti cizinci samozřejmě do Německa nedostanou a budou možná hledat jiné trasy.

I v době, kdy zadržovaných cizinců bylo na české poměry hodně, stále to byl zlomek ve srovnání s okolními státy. Nebyla opatření příliš tvrdá? Neměla za důsledek to, že pak migrace Čechy zbytečně strašila?

Podle mě bylo velmi důležité, že od začátku tohoto problému k němu policie jednoznačně přistoupila tak, že na území Česka se budou dodržovat zákony Česka a EU.

To znamená, že pokud sem na území České republiky vstoupí cizinec bez platného povolení, znamená to, že se dopouští něčeho nelegálního, je zajištěn a proběhne jeho identifikace, abychom vůbec zjistili, kdo to je.

Pak samozřejmě při pohovorech za účasti tlumočníka zjistíme, odkud přišel a kam chce jít. Poté také zjistíme, v jakém statutu na našem území je. Z 90 procent jsou cizinci zajišťováni v záchytných zařízeních a potom jsou předáváni v rámci určitých dohod do států, odkud přišli.

Kritizované byly i podmínky v detencích, jak od ombudsmanky a českých politiků, tak i ze zahraničí. Myslíte si, že to byla oprávněná kritika?

Podle mě je hlavně třeba říct, že pokud cizinec vstoupil na naše území a zdržoval se zde neoprávněně, tak se na našem území vyskytl nelegálně. V záchytných zařízeních byly naprosto standardní podmínky. To znamená, že ten člověk dostal najíst, měl se kde vyspat, pro děti byly a jsou volnočasové aktivity. Působily tam nevládní organizace, psychologové.

O ty lidi bylo normálně postaráno a podmínky v detencích se neustále zlepšují, hlavně směrem k malým dětem. Proto si nemyslím, že kritika byla oprávněná.

Migranti si prý mezi sebou předávali instrukce typu „Vyhněte se České republice“, čímž se chlubil i ministr vnitra Milan Chovanec. Není toto do budoucna kontraproduktivní? Podle kvót nám tu nějaká část uprchlíků zůstane, alespoň na nějakou dobu. Nehrozí, že ti lidé budou tím přísným českým přístupem frustrovaní a budou pak představovat bezpečnostní riziko, jak už se to projevilo třeba ve Francii?

Každý cizinec, který vstoupí neoprávněně na území Česka, má možnost požádat o azyl, o mezinárodní ochranu. Možná ani jedno procento zadržených migrantů v České republice, včetně zadržených v detencích, si o azyl v Česku nepožádalo.

Ale není to právě dáno i těmi tvrdými, odstrašujícími podmínkami?

Ne, všichni směřovali do Německa, případně do skandinávských zemí, kde věděli, že mají lepší podmínky, především sociální dávky. Dnes je to v České republice kolem sta eur, v jiných zemích Evropské unie jsou ty podmínky lepší. Měli tam i své rodiny, byli již poučeni o tom, že Německo je zemí přívětivou.

Myslím si, že dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření.

Všechna tři detenční zařízení jsou skoro prázdná, dohromady je v nich 90 lidí. Pokud, jak jste zmiňoval, Evropa zvládne situaci na vnějších hranicích a zařízení zůstanou prázdná i nadále, co s nimi bude?

Zařízení budou dále sloužit jako záchytná a policie je bude nadále provozovat. Nemyslím si, že by mohla být někdy prázdná, protože nebudou-li zde žádní cizinci tranzitní, stále jsou ty detence určeny i pro cizince bez platného cestovního dokladu, kteří jsou na našem území nelegálně.

V minulosti, v roce 2012, jsme měli na našem území dvě taková zařízení. Jedno bylo v Bělé pod Bezdězem, druhé v Poštorné na jižní Moravě. V Poštorné nebyl velký počet cizinců, proto jsme je převezli do Bělé a zařízení v Poštorné chtěli zakonzervovat a znovu ho otevřít v případě migrační vlny. Bohužel jsme o ten objekt přišli a loni se jednoznačně ukázala absence takových zařízení.

Podle rozhodnutí vedení policie budou v rámci Česka tři zařízení, jedno v Bělé, jedno ve Vyšních Lhotách a jedno v Drahonicích, nebo v Balkové. Policisté, kteří tam slouží a nebudou vytíženi, budou využíváni k jiným činnostem v rámci policie i cizinecké policie. To znamená na ochranu vnější i vnitřní hranice, dodržování veřejného pořádku a další.

Na tiskové konferenci policejní prezident Tomáš Tuhý zmiňoval, že se policisté v souvislosti s migrační vlnou dovzdělávají, především jazykově. Probíhá to vzdělání i v jiných oblastech, třeba v otázce mezikulturních vztahů a podobně?

V rámci policie, ale i cizinecké policie, je připraveno několik takzvaných specializačních kurzů. Jsou tam kurzy správního řízení, psychologického vzdělávání, seznamování s multikulturním prostředím a další. Tyto kurzy normálně běží a policisté je mají možnost absolvovat.

Často se říká, že do Evropy chodí hlavně mladí muži. Potvrzují to vaše zkušenosti? Jaký je mezi nelegálními migranty zadrženými v Česku poměr mladých mužů?

Z hlavy vám ho neřeknu, ale především z počátku to byli právě mladí muži a postupně se k nim přidávaly i rodiny s dětmi.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Veřejné slyšení k údajnému střetu zájmů a dotační politice EU chystají na duben senátoři

Senátní komise pro posouzení auditů Evropské komise chce koncem dubna uspořádat veřejné slyšení, které se má týkat dotační politiky EU a údajného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda komise Zdeněk Nytra z klubu ODS ve čtvrtek řekl, že slyšení by se mělo konat 28. dubna.

Pozván na něj bude i ministerský předseda, který střet zájmů popírá a účast přímo na jednání komise odmítl.

Zdroj: ČTK
Další zprávy