Nejmladší země byla při svém vyhlašování v roce 2011 symbolem naděje a ukončení desítek let bojů za nezávislost. Už o dva roky později ale upadla do občanské války. Jeden z dílů seriálu Rozvrácené státy sleduje příběh Jižního Súdánu, který přesně před deseti lety vyhlásil nezávislost.
Nejméně funkční země Afriky. Archetyp padlého státu. Jediná skutečně rozpadlá země konce 20. století. Nelichotivá přízviska patří zemi o rozloze Francie, která leží na východě černého kontinentu. Další díl seriálu Aktuálně.cz Rozvrácené státy se věnuje Somálsku.
Američan Gabo Arora strávil skoro polovinu svého pracovního života v zahraničí, pomáhal na humanitárních misích v Kolumbii, Zambii a Namibii, při přírodních katastrofách i občanských válkách. Díky těmto zkušenostem získal vysokou pozici v kanceláři generálního sekretáře OSN a prosadil nový způsob, kterým tato organizace komunikuje se svými dárci a zákonodárci - prostřednictvím filmů ve virtuální realitě.
Jihokorejský diplomat a bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun bude předsedou etické komise MOV. Thomas Bach ho označil za nejlepšího kandidáta.
Bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun nebude kandidovat na úřad jihokorejského prezidenta. Oznámila to agentura Jonhap s odvoláním na tiskovou konferenci Pan Ki-muna v soulském parlamentu. V průzkumech veřejného mínění byl bývalý šéf OSN na druhém místě s podporou asi 13 procent voličů. Prezidentské volby jsou v Jižní Koreji plánovány na konec tohoto roku. Mohly by se ale uskutečnit už za dva měsíce, pokud Ústavní soud potvrdí rozhodnutí parlamentu, který v lednu odhlasoval sesazení stávající prezidentky Pak Kun-hje.
Novým generálním tajemníkem OSN se prvního ledna příštího roku stane 67letý António Guterres. Bývalý portugalský premiér má desetiletou zkušenost z čela úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a bojovat za práva běženců hodlá i v budoucnu. Žádným aktivistou, jak se obávalo Rusko a Čína, však být nechce. Hovoří o sobě jako o pokorném diplomatovi, který bude stavět mosty a zprostředkovávat řešení palčivých konfliktů.
V pondělí složil přísahu nový generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres, který od nového roku nahradí odstupujícího šéfa Pan Ki-muna. Guterres ve svém projevu řekl, že je třeba změnit způsob práce OSN a uznat nedostatky. Změny chce uplatňovat ve třech oblastech: mírové operace, zajišťování trvale udržitelného rozvoje a řízení samotné organizace. Právě za neefektivitu a pomalost při řešení světových konfliktů bývá OSN předmětem kritiky.
Keňský generál Johnson Mogoa Kimani Ondieki, který velí 16 000 příslušníkům modrých přileb v Jižním Súdánu, byl odvolán. Stalo se tak na základě zprávy o vyšetřování červencových bojů v hlavním městě Jubě, během nichž mírové síly nedokázaly ochránit civilisty. Zpráva potvrdila stížnosti humanitárních pracovníků, že "modré přilby" odmítly zasáhnout, když vládní jednotky zaútočily na jejich tábor v Jubě, zabily místního novináře a znásilnily několik pracovnic.
Podle generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna velmoci blokují na Radě bezpečnosti OSN jednání o Sýrii. Vyzval proto ke zvláštní schůzi Valného shromáždění OSN, kde jsou zastoupeny všechny členské státy. Ty pak mohou vydat rezoluci s doporučenými společnými opatřeními, pokud Rada bezpečnosti nejedná. Valné shromáždění za svou historii zasedlo ke zvláštní krizové schůzi desetkrát, naposledy v roce 2009 v souvislosti s izraelskými operacemi na okupovaných palestinských územích.
Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.
Generálním tajemníkem OSN se příští rok v lednu s největší pravděpodobností stane António Guterres, bývalý portugalský premiér. Následníka Pan Ki-muna nominovala Rada bezpečnosti OSN, příští týden by ho měli schválit zástupci 193 členských zemí Spojených národů.
Zničení humanitárního konvoje, který v září mířil do obleženého Aleppa, má na svědomí letecký útok. Podle odborníka OSN to dokazují satelitní snímky. Spojené státy z útoku obviňují Rusko. Moskva to však odmítá, a dokonce zpochybňuje, že na konvoj zaútočila letadla. Aleppo, o které se už 14 dní intenzivně bojuje, zůstává obležené. OSN odhaduje, že polovina z jeho 275 000 obyvatel chce z města odejít.
Evropský parlament v úterý schválil loňskou klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata v Paříži. Znamená to, že začne platit globálně. Bylo stanoveno, že v platnost má vyjít 30 dní po ratifikaci 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné nejméně za 55 procent globálních emisí. Tento práh byl nyní překonán. Pro dohodu se v parlamentu vyslovilo 610 europoslanců, 38 proti. Jde o historické hlasování, uvedl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Před europoslanci v této souvislosti vystoupil se svým projevem i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který ocenil vůdčí roli EU v boji proti klimatickým změnám. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
V syrském Aleppu po ztroskotání týdenního příměří vypukly další boje. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta budou země, které rezoluci neodhlasují, odpovědné za spoluúčast za tamní válečné zločiny. Spojené státy zase pohrozily Rusku, že s ním přeruší veškeré kontakty, pokud neskončí bombardování Aleppa.
Kolumbijská vláda a radikálně levicové hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) v úterý ve městě Cartagena svými podpisy stvrdily mírovou dohodu, která oficiálně ukončila přes půl století dlouhý konflikt. Dohodu ještě musejí Kolumbijci schválit v referendu, které se uskuteční 2. října.
Čína a Spojené státy dnes oznámily podpis mezinárodní klimatické dohody z Paříže. Informovala o tom agentura Reuters. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun poté oznámil, že do New Yorku svolá světové představitele, aby dokument o ochraně globální klimatu slavnostně přijali. Základním cílem pařížské dohody je udržet vzestup průměrné globální teploty oproti předindustriálnímu období výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů.
Světové společenství by mělo zesílit snahu o likvidaci zbraní hromadného ničení, protože vzhledem k technickému pokroku se komponenty k jejich výrobě snadněji dostávají do rukou teroristů. Na schůzi Rady bezpečnosti OSN to dnes v New Yorku prohlásil generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun.
Za přítomnosti generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a řady latinskoamerických prezidentů byla ve čtvrtek v Havaně podepsána dohoda o definitivním příměří mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Tento krok je považován za definitivní konec konfliktu, který si podle kolumbijského deníku El Tiempo vyžádal od roku 1964 na 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval ostatní země, aby učinily víc ke zvládnutí uprchlické krize v Evropě, protože Řecko není schopno učinit vše za ostatní. Na návštěvě ostrova Lesbos, který je pro běžence jednou ze vstupních bran do Evropy, pak vyzval k okamžitému ukončení zadržování migrantů v Řecku. "Řecko by nemělo být ponecháno na pospas osudu se zvládáním problému," řekl šéf OSN k migrační krizi. "Musíme spolupracovat na ochraně lidí a na řešení příčin migrace," dodal podle agentury Reuters s tím, že Řecko i přes své hospodářské problémy prokázalo značnou solidaritu a soucit se statisíci migranty.
O post generálního tajemníka OSN se bude ucházet slovenský politik Miroslav Lajčák. Kandidaturu kariérního diplomata a politika ve středu podpořil kabinet premiéra Roberta Fica. Současnému generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi skončí mandát koncem letošního roku. Třiapadesátiletý Lajčák je šéfem slovenské diplomacie od jara 2012, tento post zastával i v letech 2009 a 2010 za první Ficovy vlády. Předtím působil mimo jiné jako mezinárodní zmocněnec pro Bosnu a Hercegovinu. V letošních parlamentních volbách byl zvolen do slovenské sněmovny na kandidátce strany Směr - sociální demokracie premiéra Fica. Jeho kandidatura není překvapivá, na Slovensku se o ní hovoří již delší dobu.
Kandidaturu dosavadního šéfa slovenské diplomacie Miroslava Lajčáka na generálního tajemníka OSN má vláda premiéra Roberta Fica schválit na svém středečním jednání. Uvedl to v úterý slovenský server Teraz.sk. Současnému generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi vyprší pětiletý mandát koncem letošního roku. O schvalování své kandidatury na středečním zasedání kabinetu se zmínil sám Lajčák v e-mailu politickému analytikovi Eduardu Chmelárovi. "Potvrdil, že se zítra stane oficiálním kandidátem na post generálního tajemníka OSN, že mu podporu vyjádřili všichni nejvyšší ústavní činitelé Slovenské republiky, a poděkoval za povzbuzení," uvedl Chmelár.
